Představu ideální rodiny dokážeme odříkat jako dětskou básničku: muž, žena, dítě. Implicitně předpokládáme, že jde o vztah rodičů a dítěte. Zapomeneme na prarodiče nebo sourozence. Implicitně rodinu definujeme pomocí struktury a genderu. Nemluvíme o jejím fungování – soudržnosti, sounáležitosti, péči, sdílení, podpoře, řešení konfliktů nebo spoluzodpovědnosti.

V České republice každým rokem stoupá počet párů, které mají problémy s otěhotněním. Současná medicína nabízí možnost léčby metodami asistované reprodukce. Při diskusním večeru v Knihovně Gender Studies se budeme věnovat názorům veřejnosti na tuto problematiku, také prožívání pacientů a pacientek trpících neplodností nebo eticky sporným aspektům asistované reprodukce. Jak ovlivňuje neplodnost a její léčba muže a jak ženy? Jak na neplodnost pohlíží společnost? Jedná se v Česku o tabu? Jak se vyrovnávají páry se situací, kdy se početí nedaří? Jaká je pozice zdravotnického personálu? Liší se názory mužů a žen? A jsou rozdíly v pohledu na mužskou a ženskou neplodnost? Přijďte diskutovat nad otázkami spojenými s problematikou neplodnosti a její léčby.
Více

Gender Studies zve na diskusní večer. Škola, školka, kroužky - jak velkou roli v procesu výchovy a vzdělávání hraje gender? Je škola otevřený prostor pro individuální přístup k dětem, nebo jsou stereotypy zakořeněné tak, že si mnohdy ani vyučující neuvědomí, že přistupují k holkám jinak než ke klukům? Kam až tento odlišný přístup sahá? Pojďme společně diskutovat o tom, jak vytvořit férovější prostředí a proč má smysl se o to snažit. Je lepší děti rozdělit podle pohlaví? Přinese jim to chráněný prostor, ve kterém se cítí lépe, nebo toto dělení jen akcentuje rozdíly bez nějakého přínosu?