Nakladatelství wo-men vydává v českém překladu knihu australské spisovatelky a feministické nakladatelky Susan Hawthorne Bibliodiverzita: Manifest nezávislé nakladatelky. 

Odkud získáváme představu o tom, jak hospodařili před více než sedmdesáti lety němečtí horalové a horalky? Hlavním zdrojem jsou původní obyvatelé sami. Po nuceném vysídlení se mnozí z nich v nové zemi, zejména ve Spolkové republice Německo (v tzv. západním Německu) organizovali, v psaných vzpomínkách se vraceli ke svým rodištím. Jiní sbírali vzpomínky druhých a zpracovávali je v ucelené příběhy jednotlivých lokalit. Další financovali a redakčně organizovali vysídlenecké časopisy a knihy druhých vydávali. S některými, samozřejmě s již mnohem větším časovým odstupem, tj. v posledních letech, jsem dělala rozhovory já a mnoho dalších badatelů a badatelek.

V tradiční zemědělské usedlosti existovala dělba práce podle pohlaví a vhodnosti jednotlivých činností pro muže a ženu. Důležitými aspekty tu byly tělesná síla muže a mateřství ženy. Ženy měly na starosti drůbež, prodej vajec a drůbežího masa byl jejich výdělkem. Další ženskou prací bylo krmení a dojení krav, seno na krmení ale naváželi do stáje muži. Úkolem ženy byla také příprava žrádla pro prasata. Na poli ženy pracovaly při žních a při některých jarních pracích. Samozřejmě vařily, často ještě pekly chleba, stloukaly máslo, staraly se o správné uložení zásob. V zemědělství byla jejich práce nezastupitelná a vážená. Hospodáři byli ale muži.

V lesích na území po celé České republice pracují stovky revírníků a pro někoho možná překvapivě jsou mezi nimi i ženy. O tom, co toto povolání obnáší, jaká mohou být specifika práce revírnic v této profesi s tradičně vysokou převahou mužů i o sexismu v lesnictví, je následující rozhovor s revírnicí Marií (26 let).