Požádali jsme Gwendolyn Albert, jednu z aktérek knihy rozhovorů Pavly Frýdlové s cizinkami žijícími v ČR, Ženy odjinud (2008), aby popsala, co se za uplynulých deset let podle jejího názoru v české společnosti z hlediska rovnosti žen a mužů změnilo. Gwen je známá především jako proromská aktivistka, která se angažovala zejména ve prospěch odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Aktuálně pracuje pro organizaci Romea.

Šest navštívených škol, 16 učitelek, 24 hodin hospitací, bezpočet cest uvnitř S-Bahn Ringu, osm prezentací pro domovské školy, jedno hlavní město Německa. Tak by se daly v číslech shrnout zážitky ze zahraniční stáže, kterou jsme za Gender Studies organizovaly pro osm pražských škol v německém Berlíně. Zážitky, které jsme zde získaly, se však čísly dají popsat jen stěží.

Nakladatelství wo-men vydává v českém překladu knihu australské spisovatelky a feministické nakladatelky Susan Hawthorne Bibliodiverzita: Manifest nezávislé nakladatelky. 

Odkud získáváme představu o tom, jak hospodařili před více než sedmdesáti lety němečtí horalové a horalky? Hlavním zdrojem jsou původní obyvatelé sami. Po nuceném vysídlení se mnozí z nich v nové zemi, zejména ve Spolkové republice Německo (v tzv. západním Německu) organizovali, v psaných vzpomínkách se vraceli ke svým rodištím. Jiní sbírali vzpomínky druhých a zpracovávali je v ucelené příběhy jednotlivých lokalit. Další financovali a redakčně organizovali vysídlenecké časopisy a knihy druhých vydávali. S některými, samozřejmě s již mnohem větším časovým odstupem, tj. v posledních letech, jsem dělala rozhovory já a mnoho dalších badatelů a badatelek.