Prague Pride

5.8.2019  

Nejteplejší den roku letos nastane v sobotu 10. srpna. Duhový průvod Prague Pride vyrazí opět z Václavského náměstí a skvělá zpráva je, že se vrací na svoji oblíbenou trasu: ulice Na Příkopě – Náměstí Republiky – Revoluční – Řásnovka – Dvořákovo nábřeží – Čechův most – schody na Letnou. V Pride Parku na Letné bude pokračovat zábava, kterou si můžete střihnout podle svého vkusu. Sledovat program na hudebních stagích nebo vogue dance v Pride Ball šapitó, seznámit se a pokecat v nové Komunitní zóně powered by Vodafone, projet se na ruském kole, osvěžit se jídlem a pitím, projít si jarmark LGBT neziskovek nebo nakoupit festivalový merch ve stánku Prague Pride. Chcete odpoledne strávit jako královna? Kupte si vstupenky do VIP zóny. Letos si připomínáme 50 let od zpackané policejní šťáry v newyorském baru Stonewall Inn, která spustila nepokoje a následně vznik hnutí za práva LGBT osob. Pojďte s námi do průvodu oslavit úspěchy hnutí, a zároveň společně ukázat na diskriminaci a nepochopení, kterým LGBT lidé v Česku dodnes každodenně čelí. Pojďte s námi být vidět!

Více

Šlapeme násilí na paty - 6. ročník charitativního pochodu

21.9.2019  

Další ročník pochodu na podporu organizace ACORUS - centra na pomoc obětem domácího násilí. O podrobnostech odpoledního programu vás budeme postupně informovat zde nebo na našem webu www.slapemenasilinapaty.cz

Více

Feministická konference 2019

27.9.2019  Jihomoravský kraj  | 

Rok se s rokem sešel a rýsuje se před námi druhá feministická konference v Brně.

Více
feminismus.czČlánky › Hroznové víno či okurka? Znáte hodnotu své práce?

Hroznové víno či okurka? Znáte hodnotu své práce?

Hroznové víno či okurka? Znáte hodnotu své práce?

Znáte to video s opičkami? Jedna dostává za svůj výkon okurku, druhá hroznové víno. Jsou spokojené do té chvíle, než opička, která dostává okurku, vidí, že druhá úplně stejná opička dostává za úplně stejný výkon hroznové víno. Video je velmi populární, protože mnozí z nás se cítí obdobně. Nedá nám to a přemýšlíme, zda za svou práci nedostáváme okurku, když třeba kolega či kolegyně má hroznové víno. Často máme pocit, že odměňování za práci, kterou děláme, není fér.

Z výzkumu PayScale z roku 2017 vyplynulo, že dvě třetiny lidí, kteří jsou placeni na úrovni trhu práce (tedy obdobně jako ostatní), mají pocit, že jsou podhodnoceni. Frustrace plyne z toho, že vlastně nevíme, jak jsme odměněni za práci, kterou vykonáváme. Nemáme srovnání s kolegy a kolegyněmi. Odměňování stále chápeme jako osobní záležitost. Něco o čem se mluvit nemá, protože to je „neslušné“. Mnoho zaměstnavatelů také váže své zaměstnané tzv. doložkou mlčenlivosti, která je integrována přímo ve smlouvě a je v ní řečeno, že mluvit o své mzdě či platu je zakázané. Jen na okraj -  i když tuto doložku podepíšete, můžete o tom, kolik vyděláváte, mluvit s kýmkoli, a nechováte se protiprávně. České zákony neumožňují firmám, aby vás k nemluvení o platu či mzdě zavazovaly.

Jsou i firmy, které mají za to, že nezveřejňováním mezd zaměstnanců a zaměstnankyň své podřízené vlastně chrání. Transparentnost je ale široký pojem, nemusí jít o to znát konkrétní plat či mzdu svého kolegy či kolegyně, ale znát třeba platovou strukturu ve firmě, škály, ideálně průměry mezd či platů osob na jedné pozici, aby měl člověk informaci o tom, zda je podhodnocen či ne. Důležité je, že rozumíte dobře všem složkám vaší mzdy či platu. Že víte přesně, zač jste odměněni a ví to i vaši kolegové a kolegyně a že politika odměňování je spravedlivě a transparentně nastavená. Jsou i firmy, které si důslednou transparentností vybudovaly svou firemní kulturu a považují ji za velmi dobrý nástroj personální politiky. Světově známé jsou firmy Whole Food a SumUp, kde zaměstnanci a zaměstnankyně znají výši příjmů svých kolegů a kolegyň. Firma Buffer, zaměřující se na sociální média, zašla ještě dále a mzdy svých zaměstnaných zveřejňuje na internetu. Tyto firmy mají s platovou transparentností pozitivní zkušenost. Své zaměstnance a zaměstnankyně vnímají jako motivované a výkonnější. Z již zmíněného výzkumu PayScale vyplynulo, že když lidé neznají odměnu svých kolegů a kolegyň, mají pocit, že jsou podhodnoceni. To je pak může demotivovat.

Na zahraničních univerzitách proběhly výzkumy a experimenty, zaměřující se na to, jak pracují lidé v pracovním prostředí, kde znají odměnu nejen svou, ale i odměnu svých kolegů a kolegyň. Například Elena Gitter z  Cornell Universtya Peter Bamberg z univerzity v Tel Avivu zjistili, že týmy, kde všichni znají svou odměnu, jsou schopné lépe spolupracovat. Protože podle výše odměny se rychle zorientovali v pracovním prostředí a pochopili, kdo má více zkušeností a erudice, má lepší kvalifikaci, a tak je jeho nebo její příjem spravedlivě vyšší. Takovéto týmy mnohem lépe pracovaly. V jiné studii Emiliano Huet-Vaughn, profesor ekonomie na Middlebury College, udělal experiment, v němž některým lidem řekl pouze výši jejich odměny, ostatním řekl výši jejich odměny, ale i výši odměny jejich kolegů či kolegyň. Z experimentu vyplynulo, že v druhé skupině pracovali jednotliví lidé více a podávali větší výkon.

Z uvedeného vyplývá, že bude-li odměňování transparentní, budeme také výkonnější. To je samozřejmě spíše zaměstnavatelský úhel pohledu, na druhou stranu pocit, že jsme odměňováni spravedlivě za to stojí v každém případě!

 

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.