Rovné příležitosti – zpráva z konference
O tom, že rovné příležitosti (nejen) pro ženy a muže nejsou pouze tématem pro neziskové organizace či komerční zaměstnavatele, se mohli přesvědčit účastníci a účastnice konference, která se konala v červnu tohoto roku na půdě Ministerstva vnitra ČR. Rovnost šancí je velkou výzvou i pro státní správu a samosprávu v tom, jak přistupovat k občanům a občankám, tak i k zaměstnancům a zaměstnankyním jednotlivých úřadů.
Důležitost tématu rovnosti a nediskriminace podtrhl ve svém úvodním příspěvku ministr vnitra Martin Pecina, na jehož vystoupení navázala ředitelka Gender Studies, o.p.s. Linda Sokačová. Ta zdůraznila, že v průběhu času je vidět v práci úřadů zřetelný pokrok směrem k rovnosti, častěji se objevují a následují příklady dobré praxe, úřady stále ve větší míře zavádějí programy umožňující snazší slaďování rodinného a pracovního života zaměstnaných ve státní správě a samosprávě.
Vrcholem konference bylo vyhlášení vítězů letošního ročníku soutěže o ocenění Úřad roku Půl na půl: respekt k rovným příležitostem. Před tím Miroslava Holubová z Odboru rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě MV ČR shrnula pětiletou historii soutěže a ocenila, že se do ní zapojuje rok od roku více úřadů a jednotlivá opatření na podporu rovnosti jsou propracovanější, a to zejména na úrovních krajů a větších obcí.
Tuto zkušenost potvrdil i Petr Pavlík z Katedry genderových studií FHS UK, který na konferenci představil aktuální "Analýzu stavu rovnosti žen a mužů na úřadech samosprávy". Ta pracovala s daty z dotazníků, které jednotlivé úřady vyplňovaly. Největší návratnost byla zaznamenána mezi krajskými úřady, kde jsou také mechanismy na podporu rovnosti šancí deklarovány formálně. Analýza však konstatuje nižší míru aktivních opatření v této sféře. Oproti tomu, v oblasti slaďování osobního a pracovního života, je úroveň nabízených programů vyšší, běžné jsou flexibilní úpravy pracovní doby a snaha o udržení kontaktu s rodiči na mateřské či rodičovské dovolené, včetně jejich částečného zapojování do pracovního procesu formou dohod, výpomocí atd. Méně častým jevem pak je aktivní pomoc s poskytováním péče o předškolní děti. Na tuto problematiku upozornili téměř shodně všichni představitelé a představitelky oceněných institucí. Vedení úřadů naráží na to, že pracuje s veřejnými prostředky, které nemůže investovat pouze ve prospěch svých zaměstnanců a zaměstnankyň, což je hlavní důvod, který znesnadňuje zřízení školky či jeslí přímo při úřadě samotném. Cesta, kterou se některé úřady vydávají, je tedy hlavně ve zřizování zařízení veřejných, které zaměstnanci a zaměstnankyně mohou využívat.
Ze strany Ministerstva vnitra by pak představitelé a představitelky jednotlivých samospráv ocenili zejména vzdělávání v problematice rovných příležitostí, gender mainstreamingu a genderového rozpočtování (gender budgeting). Ministerstvo by mělo vydávat metodické materiály, které by byly návodné a srozumitelné a ulehčily by zavádění konkrétních opatření do praxe.
Na závěr konference zazněly příspěvky Evy Ferrarové z Ministerstva vnitra a Kateřiny Niklové z Ministerstva financí a také Moniky Laušmanové z České spořitelny. Všechny mluvčí prezentovaly posluchačům a posluchačkám příklady dobré praxe v oblasti respektu ke specifickým potřebám zaměstnaných. Ukázalo se, že role zaměstnavatele se neliší až tak, jak by se dalo očekávat, vezme-li se v úvahu rozdíl mezi soukromou firmou a státní institucí. Jako klíčový se ukazuje respekt k různorodosti a reflexe skutečnosti, že některá opatření mají odlišný vliv na různé sociální skupiny (ať už zaměstnanecké, nebo skupiny obyvatelstva).
Nepominutelným faktorem, ať už na straně komerčních či státních zaměstnavatelů, jsou finance. Na konferenci byl prezentován poznatek, že šetřit se dá i formou "informovaných rozhodnutí", kdy účelně vynaložené náklady na straně jedné mohou jinde přinést značné úspory. Nicméně je také třeba si stále uvědomovat, že v oblasti rovnosti jde zejména o lidskou důstojnost a lidská práva, což by měl být hlavní argument pro to se tímto tématem zabývat, i když se to úplně vždycky finančně vyplácet nemusí.