Jaké jsou aspirace vysokoškolských studentek a studentů ke vstupu do podnikání? (1)

V České republice v současnosti podniká zhruba 200 tisíc žen a 565 tisíc mužů (údaje Českého statistického úřadu za rok 2007). To představuje zhruba 10% ze všech zaměstnaných žen a 21% ze všech zaměstnaných mužů. Ženy tedy tvoří pouze 26% všech podnikajících osob. Podle Global entrepreneurship monitor (GEM) (2) byla míra podnikatelské aktivity (etablované podniky, ale i jakékoli aktivity, vedoucí k založení podnikání) v ČR v roce 2006 12,21%. To je v evropském srovnání lepší průměr. Ovšem pokud vezmeme etablované podniky, které na trhu fungují více než 42 měsíců, pak je podíl v české populaci pouze 5,41%. Co tato čísla znamenají?

Velký podíl těch, kdo plánovali vstoupit do podnikání a podnikli k tomu některé kroky, ve skutečnosti nikdy firmu dlouhodobě nerozjedou. Martin Lukeš a Martina Jakl ve svém reportu (2006) navrhují, že vysvětlením mohou být buď nejrůznější bariéry pro podnikatelské aktivity, nebo nedostatečné kompetence k založení podniku. Za pozornost stojí rozdíl mezi muži a ženami: méně než jedna čtvrtina mužů, kteří podnikli některé kroky k založení podniku, skutečně do podnikání vstoupí, zatímco u žen je to každá druhá (Lukeš, Jakl 2006). Znamená to, že české ženy více pociťují bariéry pro vstup do podnikání ve srovnání s muži nebo mají výrazně nižší sebevědomí, pokud jde o schopnosti založit a řídit vlastní podnik a proto jsou odrazeny od podnikatelských aktivit již v samém zárodku podnikatelského plánu? Svou roli jistě hraje i socializační proces, jak v rámci rodiny, tak i ve škole, ale i očekávání a reakce okolí. Zdá se, že institucionální podmínky, příležitosti a bariéry pro vstup do podnikání jsou genderované stejně jako odhad vlastních podnikatelských schopností, a že tyto faktory působí zároveň.

Genderové ekonomické teorie upozorňují na to, že definice podnikání a jednotlivé charakteristiky, které jsou považované za nezbytné pro úspěšné podnikání, významně odrážejí definici dominantní maskulinity v naší společnosti (Connell 1995, Mulholland 2003, Bruni, Gherardi, Poggio 2004). Podnikání se ne zcela slučuje s očekáváními, která naše společnost klade na pracovní a životní dráhu žen. Při zkoumání postavení žen v podnikání, resp. jejich očekávání úspěchu v podnikání, bychom měli vycházet z poznatků o genderové struktuře trhu práce a fungování genderových nerovností v práci celkově (Marlow 1997). České ženy obecně velmi sázejí na vzdělání a tak je mezi současnými absolventy vysokých škol již převaha žen. Také mezi českými podnikatelkami je výrazně více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů a převládají středoškolačky s maturitou, zatímco u mužů převládají ti se středním vzděláním bez maturity (Křížková 2007).

V tomto článku se zaměříme na aspirace k podnikání českých vysokoškolských studentů a studentek a budeme se ptát, zda jsou příležitosti k podnikání a odhad vlastních schopností k podnikání závislé na genderu. GEM prokázal významné rozdíly podle genderu v záměru vstoupit do podnikání v české populaci, a proto bude zajímavé tyto výsledky porovnat s populací vysokoškolských studujících. Budeme vycházet z výsledků dotazníkového šetření na souboru 228 respondentů a respondentek, studujících humanitní obory, řízení a přírodní vědy, které bylo provedeno v Praze, Brně a Ostravě na konci roku 2008. Průměrný věk studujících byl 22,5 let a byli to studující jak bakalářských tak především magisterských oborů. 90% studentů a studentek mělo již nějakou pracovní zkušenost, takže můžeme odhadovat, že se do určité míry orientují na trhu práce.

Podmínky, příležitosti a bariéry podnikání

Pokud jde o podnikatelské záměry, muži zhruba třikrát častěji (10,8%) než ženy (3,6%) odhadují, že v budoucnu – po skončení studia - začnou podnikat. V ideálním případě však je proporce mužů i žen, kteří by chtěli založit vlastní podnik, významně vyšší. Pokud by si mohli svobodně zvolit, 23% mužů, ale jen 13% žen by si zvolilo podnikání. Tato disproporce je výrazně větší u žen než u mužů. Zatímco realistický odhad mužů, že v budoucnu začnou podnikat je zhruba poloviční oproti ideálu, žen, které by v ideálním případě chtěly podnikat je více než tři a půl krát více než těch, které odhadují, že někdy v budoucnu skutečně podnikat začnou. Tato situace ukazuje jednak na nízkou atraktivitu podnikání pro ženy, která může být částečně způsobena vnímáním bariér nebo vlastních schopností k podnikání a jednak na výrazně častější reflexi reálných bariér k podnikání u studentek, které by do podnikání v ideálním případě vstoupit chtěly, oproti studentům.

Také GEM šetření ukázalo odlišnosti mezi muži a ženami ve vnímání podnikatelských příležitostí. 33% mužů a pouze 21% žen si myslí, že má dobrou příležitost k podnikání. Tento rozdíl je ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi nadprůměrný (Lukeš, Jakl 2006).

Mezi studujícími u žen výrazně převládá názor, že podnikání je riskantní a má významné požadavky na zodpovědnost. I když ženy častěji očekávají, že podnikání pro ně bude riskantní, předpokládají také výrazně častěji, že jim dá pocit jistoty v podobě stálého příjmu, svobodu a moc, ale je velmi riskantní a proto vyžaduje neustálé zapojení a zodpovědnost. Zdá se také, že ženy jsou ve svém rozhodování, zda do podnikání vstoupit, výrazně více než muži ovlivněny názory svého okolí – rodiny a přátel. 63% žen a 48% mužů považuje názor členů rodiny na to, zda by měli začít podnikat, za důležitý. To se shoduje s výsledky kvalitativního výzkumu podnikatelských strategií, který jsem provedla v letech 2003 – 2006, kde se ukázalo, že jednou z hlavních motivací resp. impulzů ke vstupu do podnikání jsou vztahy s dalšími lidmi, zejména členy rodiny (Křížková 2007). V populaci studentů a studentek je také velmi důležitá podpora vyučujících. I ta se ukazuje jako genderovaná, protože ženy častěji než muži tvrdí, že vyučující nepodporují jejich podnikatelské záměry (33% mužů a pouze 19% žen má pocit, že vyučující jejich vstup do podnikání podporují). Toto zjištění rezonuje např. se zjištěním kvalitativního výzkumu českých lékařek, které pociťovaly nízkou podporu při studiu medicíny a při volbě genderově nestereotypních oborů medicíny od svých vyučujících (Simerská, Smetáčková 2000).

Sebevědomí a důvěra ve vlastní schopnosti

Víra ve vlastní schopnosti, sebevědomí, že podnikání zvládnu, jsou extrémně důležité pro vstup do podnikání. Lidé, kteří takové sebevědomí postrádají, jednoduše do podnikání nevstoupí, i kdyby takovými schopnostmi disponovali. V České republice panuje obecně spíše nízké povědomí o vlastních podnikatelských schopnostech – v roce 2006 věřilo pouze 38% Čechů a Češek, že mají schopnosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro vstup do podnikání (Lukeš, Jakl 2006). Lukeš a Jakl navíc zjistili, že existuje velká propast mezi muži a ženami ve vnímání schopností k podnikání: o svých schopnostech potřebných k podnikání je totiž přesvědčeno 50% mužů a 32% žen.

Ve výzkumu podnikatelských motivací českých vysokoškolských studujících jsme došli k podobným výsledkům, i když celkově byl podíl těch, kteří ve své schopnosti věřili ještě nižší. To je zřejmě způsobeno tím, že studující si nabytí těchto schopností spojují mimo jiné také s ukončením studia. Pouze 34% studentů a 16% studentek považuje své schopnosti pro podnikání celkově za dostatečné. Kromě tohoto celkového zhodnocení schopností, jsme použili baterii jednotlivých charakteristik či úkolů a ukázalo se, že ženy se cítí více než muži schopné ve stereotypně ženských oblastech týkajících se organizace a sběru informací: vyřizování administrativních formalit (59% žen oproti 29% mužů), hledání kvalifikovaných lidí a organizací pro poradenství (55% žen oproti 38% mužů), plánování podnikatelské strategie (48% žen oproti 33% mužů), hledání odpovídajícího trhu a informací o zákaznících (50% žen oproti 29% mužů) a odpovídajících informací o konkurenci (57% žen oproti 41% mužů). Muži mají častěji než ženy dojem, že zvládají finanční aspekty a odhad riskantnosti podnikání: studenti častěji tvrdili, že jsou schopni přitáhnout investory (31% mužů oproti 9% žen), zhodnotit finanční potřeby podnikatelského záměru (35% mužů oproti 26% žen) a odhadnout riskantnost podnikatelského záměru (33% mužů oproti 23% žen).

Z těchto výsledků překvapivě vyplývá, že pokud sledujeme pouze tyto jednotlivé úkoly, ze kterých se podnikání skládá, ženy se cítí schopnější ve více z nich než muži. Muži však mají vyšší mínění oproti ženám o své celkové schopnosti rozjet podnikání. Zdá se, že existuje určitá bariéra žen mezi tím, jak vnímají své jednotlivé schopnosti a svou schopnost jejich transformace do celistvého procesu vytvoření podniku, který vyžaduje přesně tyto kompetence, jen vzájemně propojené.

Závěrečné doporučení

Ukazuje se, že založení vlastního podniku je pro ženy v České republice málo atraktivní. Zároveň mají české ženy velmi nízké sebevědomí, pokud jde o schopnost rozjet a řídit vlastní podnik. Ženy by měly být podporovány ve svém záměru vstoupit do podnikání a v celkovém uvědomění si svých schopností, které jsou dostatečné pro rozjezd vlastního podniku. Programy, které mohou ženy ve vstupu do podnikání podpořit, se mohou pohybovat od tréninkových aktivit, vedoucích k tvorbě podnikatelských záměrů, vznik speciálních inkubátorů pro začínající podnikatelky, přes mentoringové aktivity až k finanční podpoře podnikání. Kombinace těchto podpor by měla vést ke snížení vnímání podnikání u žen jako riskantní aktivity. Asi nejdůležitějším a nejvíce dlouhodobým úkolem však je odstranění bariér uplatnění žen na trhu práce, ale i v průběhu vzdělávacího procesu. To znamená zejména nabourání genderových stereotypů o „ženských“ a „mužských“ schopnostech, uznání a finanční ohodnocení ženské práce jako stejně hodnotné ve srovnání s muži a odhalování a odstraňování dalších forem přímé a nepřímé diskriminace.

Literatura:

Bruni, A., Gherardi, S., Poggio, B. 2004. „Doing Gender, Doing Entrepreneurship: An Ethnographic Account of Intertwined Practices,“ Gender, Work and Organization Vol. 11 No. 4:406-429. Blackwell Publ., Oxford

Connell, R. 1995. Masculinities. Berkeley: University of California Press.

Křížková, A. 2007. Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání.(Life Strategies of Women and Men in Management and/of Entrepreneurship). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Lukeš, M., M. Jakl. 2007. Podnikatelská aktivita v České republice. Národní report – 2006. Global Entrepreneurship Monitor. (dostupné z: http://www.gemconsortium.org/document.aspx?id=582)

Mulholland, K. 2003. Class, Gender and the Family Business. New York: Palgrave Macmillan Press.

Simerská, L., Smetáčková, I. 2000. Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek. In: Sociologické texty 00:7. Sociologický ústav AV ČR.

(1) Tento článek vznikl v rámci projektu Procesy a zdroje genderových nerovností v pracovních drahách žen v souvislosti s proměnou české společnosti po roce 1989 a členstvím ČR v EU, GA AV ČR č. grantu IA700280804.

(2) Global Entrepreneurship Monitor je mezinárodní projekt mapující podnikatelské aktivity. V roce 2006 se tohoto výzkumu zúčastnila i ČR mezi celkem 42 zeměmi. Jde o reprezentativní výzkum dospělé populace (v ČR v roce 2006 na vzorku 2001 respondentů) a expertní rozhovory. Více na: http://www.gemconsortium.org/default.aspx