Skleněný strop a praskliny v něm
Ačkoli již mnoho českých firem zavádí velmi kvalitní programy na podporu rovných příležitostí, téma vyššího zastoupení žen ve vedoucích pozicích a v netradičních povoláních zůstává zatím ožehavé a přistupuje se k němu spíše s opatrností nežli důslednou razancí. V článku níže přinášíme hlavní závěry konference Gender Studies, o.p.s. Praskliny ve skleněném stropě: Ženy v řídících pozicích a v netradičních povoláních, která se konala 11.11.2009 v Praze u příležitosti vyhlášení výsledků soutěže Firma roku: rovné příležitosti.
Alena Křížková ze Sociologického ústavu ve své přednášce prezentovala výmluvná čísla k ženám ve vedení: pouze 4, 2 % ze všech zaměstnaných žen jsou na vedoucích pozicích. Téměř paradoxně se jeví fakt, že čím vyšší pozice, tím je také větší rozdíl mezi mzdami mužů a žen. Zatímco průměrný rozdíl ve mzdách je 25 %, ženy na nejvyšších pozicích dosahují pouze 39 % mzdy mužů (a rozdíl zde tedy činí téměř neuvěřitelných 61 %). Přesto lze vidět postupné změny, jak naznačil již název konference.
V prvním panelu zástupkyně firem, které prošly nebo procházejí genderovým auditem (Česká spořitelna, Ferring Léčiva, Microsoft, Provident Financial), zhodnotily přínosy tohoto auditu a podělily se o příklady dobré praxe. V oblasti podpory žen na vedoucí místa zmínila Tereza Rubešová velmi zajímavé projekty Microsoftu: program SWIM (Supporting Women In Microsoft), který zahrnuje tréninky žen na podporu seberealizace nebo program Opening Windows, který sdružuje ženy v managementu a umožňuje výměnu profesionálních poznatků a networking.
Networking (neboli síťování) se vedle mentoringu ukázal jako jeden z klíčových nástrojů pro podporu žen. Manažerky (Renáta Blahutová - Unicredit Bank ČR, Alexandra Lemerová - Asociace podnikatelek a manažerek ČR, Helena Suchánková - ATF Bank Kazachstán, Petra Skrbková - Unicredit Bank ČR, Milada Sruji - Ringier a Pavla Teplá - Vodafone ČR) mluvily ve druhém a třetím panelu o svých zkušenostech na řídících pozicích. Jak zmínila Petra Skrbková (ředitelka úseku Majordomus a předsedkyně Organizačního výboru mezinárodního Fóra žen U-WINv Unicredit Bank ČR): „Je zapotřebí mít mentora, kouče. Bez podpory svého manažera bych nebyla tam, kde jsem dnes.“ Podle Heleny Suchánkové (ředitelka úseku Řízení segmentu a produktu v ATF Bank Kazachstán) je mentoring „dobrá zkušenost i pro mentorky“, přičemž „mentoring může fungovat i na neformální bázi a je v zájmu žen, aby se podporovaly“. Všechny účastnice zmínily nutnou podporu okolí, podporu zaměstnavatele (např. v možnostech slaďovat), ale zároveň mluvily o obavách a nízkém sebevědomí samotných žen.
Odpolední blok konference otevřela přednáška Hany Tenglerové z Národního kontaktního centra „Ženy v technických vědách“. V ČR je vysoká míra nejen vertikální, ale také horizontální segregace – žen v technických vědách je velmi malé množství a jejich podíl se snižuje s rostoucími kariérními stupni (např. docentek zde nalezneme pouhých 5 %). Ženy, které zastávají netypické pozice, musí překonávat mnoho bariér. Jak uvedla Margareta Křížová (Central European Advisory Group) „je náročné prolomit mužskou síť“ a „nevyplatí se být nepřipravená“. Lucia Belková (IBM ČR) k tomu dodala, že mnohé ženy nemají potřebu podporovat jiné ženy, protože v nich vnímají konkurenci. Na toto téma se strhla vášnivá diskuze, zdali si ženy mohou dovolit nepodporovat další ženy – a nejen ty výjimečné, ale i ty průměrné? Je solidarita mezi samotnými ženami základním kamenem? Podle Hany Tenglerové by měly rozhodně zastávat proaktivní postoj a podporovat ženy nejen přímo podpůrnými programy, ale i nepřímo, např. genderově vyváženým marketingem. Zároveň, jak taktéž uvedla Hana Tenglerová, je zapotřebí současně podporovat muže, aby i oni vstupovali do netradičních oblastí (např. péče o děti, zdravotnictví atd.): „Pokud budeme posilovat názor, že pozice v politice a na manažerské úrovni jsou ty nejlepší, tak nebudeme motivovat muže, aby se přesunuli do jiných – pro ně netradičních odvětví.“
V závěru konference byla předána ocenění nejlepším zaměstnavatelům z hlediska rovných příležitostí. Jak uvedla manažerka soutěže Firma roku: rovné příležitosti Jitka Kolářová: „Dnešní ekonomika je založená i na etice a proto je možné chápat zavedení principů nediskriminace jako ziskovou aktivitu.“ Letošní porota ve složení Hana Hašková, Štěpán Jurajda, Dušan Martínek, Linda Sokačová a Bára Kiliesová přiznala, že výběr nebyl jednoduchý. Hlavní cenu nakonec získala Česká spořitelna, která tak mimochodem potvrdila loňskou čestnou cenu za dobrý start. Na druhém místě se umístila firma IBM ČR, na třetím Unicredit Bank ČR. Speciální cenu Gender Studies si odnesla firma OLHO Technik Czech.