Česká televize ve svém Večeru na téma…Ženy Jednoho světa uvádí finský dokument Hodné holky a italský dokument Děti nenávisti, filmy, které byly uvedeny na festivalu Jeden Svět v minulých dvou ročnících. I premiéra filmu Jasminy Blaževič Co všechno jim ještě můžeme udělat? vychází z festivalových snímků, dokumentární záběry jsou pak doplněny autentickou českou zkušeností. Ve snímku vystupují Tereza Porybná - Jeden svět, Alena Králíková a Lenka Simerská – Gender Studies, Branislava Vargová – Rosa, Marcela Linková – Sociologický ústav AV ČR, Petra Burčíková – La Strada, Michaela Pučeková a Barbara Resnerová – Amnesty International. Celý večer uvede čerstvý dokument mladého českého dokumentaristy Tomáše Kudrny To všechno z lásky … o podobách domácího násilí v Čechách. Více

V měsíci dubnu máte možnost nakoupit ve Feministickém internetovém knihkupectví za velmi výhodné ceny. Na některé knihy je poskytnuta sleva až 20%! U velkého množství titulů vzroustou trvale slevy z 5 na 10%. Také bychom Vás rádi požádali o recenze na knihy, které najdete v našem knihkupectví. Nové tituly ve feministickém internetovém knihkupectví: Ženy, které běhaly s vlky - Clarissa Pinkola Estés, Ph.D., Pragma, 431 str, 228,- Kč. U nás sleva 10%! Vagina monology - Eve Ensler, Pragma: 2002, 190 str., 148,- Kč. U nás sleva 10%!Feminine Mystique - Betty Friedan, váz., Pragma: 2002, 596 str., 280,- Kč. U nás sleva 10%!

Národní kontaktní centrum – ženy a věda si Vás dovoluje pozvat na další seminář v rámci jarního cyklu seminářů na téma „Genderové výzkumy“. Seminář „Ženy a muži v antiglobalizačním hnutí“ povede Mgr. Marta Kolářová.
Více

Ruská básnířka a prozaička Nina Nikolajevna Berberovová, která většinu života prožila v emigraci, ve společnosti velkých postav ruské literatury dvacátého století, se do Ruska vrátila až v roce 1989. Návštěvu podmínila vydáním své autobiografie Psáno kurzivou, kterou sestavila ze starých poznámek, deníků, básní a korespondence během pobytu ve Spojených státech na konci šedesátých let. Kniha sklízela úspěchy v zahraničí, především ve Francii, ale v Rusku byla přijata s velkými rozpaky. Literární kritici, v čele s Romanem Gulem, o němž se Berberovová v knize zmiňuje jako o spolupracovníkovi sovětských vydavatelství ve dvacátých a třicátých letech, autorce vyčetli přílišnou subjektivitu a záměrné zkreslování informací. Více