Znásilnění je společenský, ne pouze kriminalistický problém. Proto by se jeho řešení nemělo odehrát jen ve formě vypátrání, usvědčení a odsouzení viníka, ale také by mělo zahrnovat práci s pachatelem znásilnění na osobní rovině. A to se neomezuje čistě na psychologickou pomoc, ale zahrnuje i aktivity v komunitě či skupiny, v níž ke znásilnění došlo. Pár příkladů takové svépomoci v následujícím článku ukazuje, že v takových chvílích se neproměňuje a neučí pouze pachatel, ale i všichni okolo, přátelé, partneři a příbuzní toho, kdo znásilnění zažil.

Dne 17. června 2010 se konala na Ministerstvu vnitra konference „Rovné příležitosti“. Ministerstvo na ní prezentovalo svou práci v oblasti rovnosti žen a mužů, srovnávalo své zkušenosti se zkušenostmi jiných úřadů a organizací ze soukromého sektoru. Konferenci zahájil ministr vnitra Martin Pecina spolu s ředitelkou Gender Studies, o.p.s., Lindou Sokačovou: „Je velmi důležité, že konečně existují příklady dobré praxe mezi úřady. Zaměřují se nejen na rodiče, ale i na pečující osoby, což je pro naši společnost velmi důležité.“

V roce 2010 proběhl již čtvrtý ročník soutěže Úřad roku „Půl na půl“, kterého se zúčastnilo 64 úřadů veřejné správy. Tento ročník soutěže byl zaměřen především Rovné příležitosti a slaďování rodinného a pracovního života v praxi. Soutěž organizuje Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Gender Studies. Cílem soutěže je monitoring situace v zavádění principů rovnosti žen a mužů na úřadech veřejné správy v České republice, zvýšení citlivosti úřadů k této problematice a podpora zavedení principů gender mainstreamingu a opatření zaměřených na vyrovnání šancí žen a mužů do práce a praxe úřadů. Více

V sobotu 19. 6. 2010 Gender Studies, o.p.s. společně s mnoha dalšími neziskovými organizacemi oslaví již počtvrté Mezinárodní den rovnosti žen a mužů.
Mezinárodní den rovnosti žen a mužů byl vyhlášen poprvé 19. června 2006 jako mediální a informační podpora rovných příležitostí žen a mužů. Cílem je informovat veřejnost o palčivosti problému nerovnosti žen a mužů ve společnosti, naplnit název rovné příležitosti obličejem a příběhem, informovat ohrožené skupiny o jejich možnostech a vyvolat mediální a informační tlak na politiku.