Být matkou malého dítěte a zároveň zaměstnankyní není v Česku vůbec snadné. Nedostatek jeslí a školek, malé možnosti práce na částečný úvazek nebo z domova, spojené s nízkým počtem mužů aktivně pečujících o děti a extrémně dlouhou rodičovskou dovolenou, to vše se podepisuje na faktu, že je v ČR největší rozdíl z celé EU v míře zaměstnanosti žen s dětmi a bezdětných. O situaci v Česku, ale především o inspiraci ze zahraničí, jsme diskutovaly s Pavlou Frýdlovou a Kateřinou Jonášovou, které nedávno vyslaly do světa dokument nazvaný „Mateřská v cizině.“ Více

Rodinnou politiku v průběhu posledních dvaceti let v Polsku lze charakterizovat jako zanedbanou a plnou nesrozumitelných rozhodnutí. Výdaje na sociální politiku, které byly nazývány „náklady“, (1) byly v důsledku hospodářské transformace postupně kráceny. Tímto způsobem se snižoval počet školek a především jeslí, postupně byla opuštěna koncepce placené rodičovské dovolené a právo na rodičovský příspěvek měly nakonec pouze rodiny, jejichž příjmy přepočtené na člena rodiny byly výjimečně nízké. (2) Na výsledky této politiky nebylo potřeba dlouho čekat. Demografický přírůstek v Polsku výrazně klesl. Ukazatel porodnosti se dostal z hodnoty 2,0 v roce 1989 na 1,4 v roce 2009. (3) Více

Anna Šabatová je významnou osobností českého veřejného života, která neúnavně a po dlouhá léta poukazuje na význam lidských práv. Ve svém životě plnila několik zásadních rolí – byla mluvčí Charty 77, zástupkyní Ombudsmana, v současnosti je předsedkyní Českého helsinského výboru. Za své aktivity byla několikrát oceněna, mj. cenou OSN za obranu lidských práv, a to v roce 1998, nebo cenou Alice Garrigue Masarykové na konci roku 2010. Bylo nám ctí a radostí s ní mluvit. Více

Od poloviny ledna běží v Poděbradech a Olomouci kampaň Gender Studies k problematice platové diskriminace „Čeho si ceníte víc?“. Kampaň se zaměřuje na jednu z rovin platové diskriminace, jíž je horizontální segregace pracovního trhu. Více