Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Jaké jsou aspirace vysokoškolských studentek a studentů ke vstupu do podnikání? (1)

Jaké jsou aspirace vysokoškolských studentek a studentů ke vstupu do podnikání? (1)

Jaké jsou aspirace vysokoškolských studentek a studentů ke vstupu do podnikání? (1)
V České republice v současnosti podniká zhruba 200 tisíc žen a 565 tisíc mužů (údaje Českého statistického úřadu za rok 2007). To představuje zhruba 10% ze všech zaměstnaných žen a 21% ze všech zaměstnaných mužů. Ženy tedy tvoří pouze 26% všech podnikajících osob. Podle Global entrepreneurship monitor (GEM) (2) byla míra podnikatelské aktivity (etablované podniky, ale i jakékoli aktivity, vedoucí k založení podnikání) v ČR v roce 2006 12,21%. To je v evropském srovnání lepší průměr. Ovšem pokud vezmeme etablované podniky, které na trhu fungují více než 42 měsíců, pak je podíl v české populaci pouze 5,41%. Co tato čísla znamenají?

V České republice v současnosti podniká zhruba 200 tisíc žen a 565 tisíc mužů (údaje Českého statistického úřadu za rok 2007). To představuje zhruba 10% ze všech zaměstnaných žen a 21% ze všech zaměstnaných mužů. Ženy tedy tvoří pouze 26% všech podnikajících osob. Podle Global entrepreneurship monitor (GEM) (2) byla míra podnikatelské aktivity (etablované podniky, ale i jakékoli aktivity, vedoucí k založení podnikání) v ČR v roce 2006 12,21%. To je v evropském srovnání lepší průměr. Ovšem pokud vezmeme etablované podniky, které na trhu fungují více než 42 měsíců, pak je podíl v české populaci pouze 5,41%. Co tato čísla znamenají?

Velký podíl těch, kdo plánovali vstoupit do podnikání a podnikli k tomu některé kroky, ve skutečnosti nikdy firmu dlouhodobě nerozjedou. Martin Lukeš a Martina Jakl ve svém reportu (2006) navrhují, že vysvětlením mohou být buď nejrůznější bariéry pro podnikatelské aktivity, nebo nedostatečné kompetence k založení podniku. Za pozornost stojí rozdíl mezi muži a ženami: méně než jedna čtvrtina mužů, kteří podnikli některé kroky k založení podniku, skutečně do podnikání vstoupí, zatímco u žen je to každá druhá (Lukeš, Jakl 2006). Znamená to, že české ženy více pociťují bariéry pro vstup do podnikání ve srovnání s muži nebo mají výrazně nižší sebevědomí, pokud jde o schopnosti založit a řídit vlastní podnik a proto jsou odrazeny od podnikatelských aktivit již v samém zárodku podnikatelského plánu? Svou roli jistě hraje i socializační proces, jak v rámci rodiny, tak i ve škole, ale i očekávání a reakce okolí. Zdá se, že institucionální podmínky, příležitosti a bariéry pro vstup do podnikání jsou genderované stejně jako odhad vlastních podnikatelských schopností, a že tyto faktory působí zároveň.

Genderové ekonomické teorie upozorňují na to, že definice podnikání a jednotlivé charakteristiky, které jsou považované za nezbytné pro úspěšné podnikání, významně odrážejí definici dominantní maskulinity v naší společnosti (Connell 1995, Mulholland 2003, Bruni, Gherardi, Poggio 2004). Podnikání se ne zcela slučuje s očekáváními, která naše společnost klade na pracovní a životní dráhu žen. Při zkoumání postavení žen v podnikání, resp. jejich očekávání úspěchu v podnikání, bychom měli vycházet z poznatků o genderové struktuře trhu práce a fungování genderových nerovností v práci celkově (Marlow 1997). České ženy obecně velmi sázejí na vzdělání a tak je mezi současnými absolventy vysokých škol již převaha žen. Také mezi českými podnikatelkami je výrazně více vysokoškolsky vzdělaných žen než mužů a převládají středoškolačky s maturitou, zatímco u mužů převládají ti se středním vzděláním bez maturity (Křížková 2007).

V tomto článku se zaměříme na aspirace k podnikání českých vysokoškolských studentů a studentek a budeme se ptát, zda jsou příležitosti k podnikání a odhad vlastních schopností k podnikání závislé na genderu. GEM prokázal významné rozdíly podle genderu v záměru vstoupit do podnikání v české populaci, a proto bude zajímavé tyto výsledky porovnat s populací vysokoškolských studujících. Budeme vycházet z výsledků dotazníkového šetření na souboru 228 respondentů a respondentek, studujících humanitní obory, řízení a přírodní vědy, které bylo provedeno v Praze, Brně a Ostravě na konci roku 2008. Průměrný věk studujících byl 22,5 let a byli to studující jak bakalářských tak především magisterských oborů. 90% studentů a studentek mělo již nějakou pracovní zkušenost, takže můžeme odhadovat, že se do určité míry orientují na trhu práce.

Podmínky, příležitosti a bariéry podnikání

Pokud jde o podnikatelské záměry, muži zhruba třikrát častěji (10,8%) než ženy (3,6%) odhadují, že v budoucnu – po skončení studia - začnou podnikat. V ideálním případě však je proporce mužů i žen, kteří by chtěli založit vlastní podnik, významně vyšší. Pokud by si mohli svobodně zvolit, 23% mužů, ale jen 13% žen by si zvolilo podnikání. Tato disproporce je výrazně větší u žen než u mužů. Zatímco realistický odhad mužů, že v budoucnu začnou podnikat je zhruba poloviční oproti ideálu, žen, které by v ideálním případě chtěly podnikat je více než tři a půl krát více než těch, které odhadují, že někdy v budoucnu skutečně podnikat začnou. Tato situace ukazuje jednak na nízkou atraktivitu podnikání pro ženy, která může být částečně způsobena vnímáním bariér nebo vlastních schopností k podnikání a jednak na výrazně častější reflexi reálných bariér k podnikání u studentek, které by do podnikání v ideálním případě vstoupit chtěly, oproti studentům.

Také GEM šetření ukázalo odlišnosti mezi muži a ženami ve vnímání podnikatelských příležitostí. 33% mužů a pouze 21% žen si myslí, že má dobrou příležitost k podnikání. Tento rozdíl je ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi nadprůměrný (Lukeš, Jakl 2006).

Mezi studujícími u žen výrazně převládá názor, že podnikání je riskantní a má významné požadavky na zodpovědnost. I když ženy častěji očekávají, že podnikání pro ně bude riskantní, předpokládají také výrazně častěji, že jim dá pocit jistoty v podobě stálého příjmu, svobodu a moc, ale je velmi riskantní a proto vyžaduje neustálé zapojení a zodpovědnost. Zdá se také, že ženy jsou ve svém rozhodování, zda do podnikání vstoupit, výrazně více než muži ovlivněny názory svého okolí – rodiny a přátel. 63% žen a 48% mužů považuje názor členů rodiny na to, zda by měli začít podnikat, za důležitý. To se shoduje s výsledky kvalitativního výzkumu podnikatelských strategií, který jsem provedla v letech 2003 – 2006, kde se ukázalo, že jednou z hlavních motivací resp. impulzů ke vstupu do podnikání jsou vztahy s dalšími lidmi, zejména členy rodiny (Křížková 2007). V populaci studentů a studentek je také velmi důležitá podpora vyučujících. I ta se ukazuje jako genderovaná, protože ženy častěji než muži tvrdí, že vyučující nepodporují jejich podnikatelské záměry (33% mužů a pouze 19% žen má pocit, že vyučující jejich vstup do podnikání podporují). Toto zjištění rezonuje např. se zjištěním kvalitativního výzkumu českých lékařek, které pociťovaly nízkou podporu při studiu medicíny a při volbě genderově nestereotypních oborů medicíny od svých vyučujících (Simerská, Smetáčková 2000).

Sebevědomí a důvěra ve vlastní schopnosti

Víra ve vlastní schopnosti, sebevědomí, že podnikání zvládnu, jsou extrémně důležité pro vstup do podnikání. Lidé, kteří takové sebevědomí postrádají, jednoduše do podnikání nevstoupí, i kdyby takovými schopnostmi disponovali. V České republice panuje obecně spíše nízké povědomí o vlastních podnikatelských schopnostech – v roce 2006 věřilo pouze 38% Čechů a Češek, že mají schopnosti, znalosti a zkušenosti potřebné pro vstup do podnikání (Lukeš, Jakl 2006). Lukeš a Jakl navíc zjistili, že existuje velká propast mezi muži a ženami ve vnímání schopností k podnikání: o svých schopnostech potřebných k podnikání je totiž přesvědčeno 50% mužů a 32% žen.

Ve výzkumu podnikatelských motivací českých vysokoškolských studujících jsme došli k podobným výsledkům, i když celkově byl podíl těch, kteří ve své schopnosti věřili ještě nižší. To je zřejmě způsobeno tím, že studující si nabytí těchto schopností spojují mimo jiné také s ukončením studia. Pouze 34% studentů a 16% studentek považuje své schopnosti pro podnikání celkově za dostatečné. Kromě tohoto celkového zhodnocení schopností, jsme použili baterii jednotlivých charakteristik či úkolů a ukázalo se, že ženy se cítí více než muži schopné ve stereotypně ženských oblastech týkajících se organizace a sběru informací: vyřizování administrativních formalit (59% žen oproti 29% mužů), hledání kvalifikovaných lidí a organizací pro poradenství (55% žen oproti 38% mužů), plánování podnikatelské strategie (48% žen oproti 33% mužů), hledání odpovídajícího trhu a informací o zákaznících (50% žen oproti 29% mužů) a odpovídajících informací o konkurenci (57% žen oproti 41% mužů). Muži mají častěji než ženy dojem, že zvládají finanční aspekty a odhad riskantnosti podnikání: studenti častěji tvrdili, že jsou schopni přitáhnout investory (31% mužů oproti 9% žen), zhodnotit finanční potřeby podnikatelského záměru (35% mužů oproti 26% žen) a odhadnout riskantnost podnikatelského záměru (33% mužů oproti 23% žen).

Z těchto výsledků překvapivě vyplývá, že pokud sledujeme pouze tyto jednotlivé úkoly, ze kterých se podnikání skládá, ženy se cítí schopnější ve více z nich než muži. Muži však mají vyšší mínění oproti ženám o své celkové schopnosti rozjet podnikání. Zdá se, že existuje určitá bariéra žen mezi tím, jak vnímají své jednotlivé schopnosti a svou schopnost jejich transformace do celistvého procesu vytvoření podniku, který vyžaduje přesně tyto kompetence, jen vzájemně propojené.

Závěrečné doporučení

Ukazuje se, že založení vlastního podniku je pro ženy v České republice málo atraktivní. Zároveň mají české ženy velmi nízké sebevědomí, pokud jde o schopnost rozjet a řídit vlastní podnik. Ženy by měly být podporovány ve svém záměru vstoupit do podnikání a v celkovém uvědomění si svých schopností, které jsou dostatečné pro rozjezd vlastního podniku. Programy, které mohou ženy ve vstupu do podnikání podpořit, se mohou pohybovat od tréninkových aktivit, vedoucích k tvorbě podnikatelských záměrů, vznik speciálních inkubátorů pro začínající podnikatelky, přes mentoringové aktivity až k finanční podpoře podnikání. Kombinace těchto podpor by měla vést ke snížení vnímání podnikání u žen jako riskantní aktivity. Asi nejdůležitějším a nejvíce dlouhodobým úkolem však je odstranění bariér uplatnění žen na trhu práce, ale i v průběhu vzdělávacího procesu. To znamená zejména nabourání genderových stereotypů o „ženských“ a „mužských“ schopnostech, uznání a finanční ohodnocení ženské práce jako stejně hodnotné ve srovnání s muži a odhalování a odstraňování dalších forem přímé a nepřímé diskriminace.

Literatura:

Bruni, A., Gherardi, S., Poggio, B. 2004. „Doing Gender, Doing Entrepreneurship: An Ethnographic Account of Intertwined Practices,“ Gender, Work and Organization Vol. 11 No. 4:406-429. Blackwell Publ., Oxford

Connell, R. 1995. Masculinities. Berkeley: University of California Press.

Křížková, A. 2007. Životní strategie žen a mužů v řízení (a) podnikání.(Life Strategies of Women and Men in Management and/of Entrepreneurship). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Lukeš, M., M. Jakl. 2007. Podnikatelská aktivita v České republice. Národní report – 2006. Global Entrepreneurship Monitor. (dostupné z: http://www.gemconsortium.org/document.aspx?id=582)

Mulholland, K. 2003. Class, Gender and the Family Business. New York: Palgrave Macmillan Press.

Simerská, L., Smetáčková, I. 2000. Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek. In: Sociologické texty 00:7. Sociologický ústav AV ČR.

(1) Tento článek vznikl v rámci projektu Procesy a zdroje genderových nerovností v pracovních drahách žen v souvislosti s proměnou české společnosti po roce 1989 a členstvím ČR v EU, GA AV ČR č. grantu IA700280804.

(2) Global Entrepreneurship Monitor je mezinárodní projekt mapující podnikatelské aktivity. V roce 2006 se tohoto výzkumu zúčastnila i ČR mezi celkem 42 zeměmi. Jde o reprezentativní výzkum dospělé populace (v ČR v roce 2006 na vzorku 2001 respondentů) a expertní rozhovory. Více na: http://www.gemconsortium.org/default.aspx

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.