Novinka v knihovně GS - From Marriage to the Market
Thistle, Susan. From marriage to the market : the transformation of women's lives and work. 1st ed. Berkeley ; Los Angeles ; London : University of California Press, 2006. 296 s. ISBN 0-520-24590-3.
Svět naruby
Společenský a technický vývoj od začátku minulého století má za následek mimo jiné i to, že mnoho mužů, žen, ale i dětí tráví doma mnohem méně času. Kancelářské budovy a obchodní centra nahradily továrny a farmy, emaily se posílají namísto dopisů. Počítače, mobilní telefony a internet – to jsou symboly současné ekonomiky.
Pro ženy je tento vývoj o něco více signifikantnější. Jejich živostní úroveň už není závislá na sňatku a schopnostech manžela, vlastní výdělky jim dávají šanci začít řídit si svůj život podle svých představ.
V období po II. světové válce se značně odrazily kulturní změny. Došlo však i k expanzi ekonomiky, úpravám v zákonech a ženám přineslo možnost svobodně se rozhodnout v otázkách rozvodu nebo zaměstnání. V 50. letech to byla doslova pracovní exploze, která postihla nejprve starší ženy, avšak mladé matky je úspěšně následovaly. Je logické, že takový obrat znamenal výraznou změnu v dosavadním životě těchto rodin. Je třeba si uvědomit, že ani industrializace ani zařazení žen do pracovního procesu neznamenalo snížení participace na domácích povinnostech. Na druhou stranu stále modernější technologie výrazně zmírnily náročnost mnohých, dosud manuálně prováděných prací.
Pojďme se nyní podívat do druhé poloviny 20. století na to, jak ženy bojovaly o místo na slunci. Netušily, co je čeká. Rozvedené matky, které neměly žádné úspory se musely s tíživou situací nějak vypořádat, což mělo signifikantní dopad na rozvoj v ekonomické oblasti. V šedesátých letech totiž trávily tyto ženy v zaměstnání většinu svého času, aby mohly uživit sebe i své děti. Ocenění ženské práce však bylo i přes jejich univerzitní vzdělání nízké. Mnoho bílých žen (a téměř všechny ženy tmavé pleti) se tak ocitlo na hranici chudoby, což nekorespondovalo se životem, který vedly před rozvodem. Kromě toho, tyto ženy v době svých studií vůbec neuvažovaly nad tím, že by kariéru na pomyslném žebříčku hodnot postavily před roli matky a manželky.
Ani v sedmdesátých letech nebyla situace o moc růžovější a k tomu byla stěžována větším počtem dětí, protože se nacházíme v období baby boomu.
Kromě toho tu byl ještě další negativní dopad. Velké finanční rozdíly vedly v této zemi k rasové a třídní diskriminaci a také k rozdělení žen na ty, které si na pomoc mohou dovolit najmout ty druhé.
Tato krize později vedla k tomu, že se ženy se začaly mnohem více soustřeďovat na získávání atraktivnějších a lépe placených pozic, pracovaly přes čas. Snaha nebýt chudá byla silnější než touha po manželství.
Spojené státy v tomto představují extrém. Nicméně ani ostatní Evropské země nezůstaly pozadu. Například Švédsko nebo Francie. Někteří sociologové prohlašovali, že každá žena má právo na to, aby se svobodně rozhodla, jestli půjde za manželstvím nebo kariérou.
Velká Británie se trochu odlišovala. V této ostrovní zemi ležel vývoj daleko více v rukou soukromé než státní sféry. Prosperita soukromých společností dávala mnohým mužům takové přijmy, které zajišťovaly vysokou životní úroveň rodiny a kvalitní vzdělání jejich dětem bez toho, aniž by jejich ženy musely pracovat. Nicméně v 70. a 80. letech expanze žen na trh práce neminula ani tuto konzervativní zemi.
Nesmíme však zapomenout na země, kde je žena využívána coby levná pracovní síla zajišťující výrobu zboží pro mezinárodní společnosti v nelidských podmínkách. Tyto ženy pracují dvojnásob. A všem je jasné, že práce těmto ženám rozhodně nezajišťují ekonomickou nezávislost jak je tomu u mnohých Evropanek.
Zastávají těžkou práci za kterou dostanou směšnou mzdu a na níž je často závislá celá její rodina. A pak je tu samozřejmě péče o domácnost, o děti, i o rodiče.
Například Čína je naprosto typickou zemí, kde stát hraje roli zaměstnavatele a striktně požaduje, aby pracující ženy zaměřily svůj zájem především na blaho země. Veškeré výdělky se investují do budování nových továren a namísto do oblasti sociální podpory.
Nicméně i v Číně se situace pomalu mění. Kromě toho zde ženy zažívají těžkosti spojené s rozvodem a následnou samoživitelskou úlohou podobně jako tomu bylo v 60. letech v USA.
Lenka Neubauerová, studentka sociální práce a sociální politiky na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity JEP v Ústí nad Labem.