Firemní mateřská školka jako zaměstnanecký benefit

Emília Popovičová, advokátní kancelář Sophos

Zaměstnavatelům, kterým není lhostejná spokojenost jejich zaměstnanců/-kyň, se nabízí celá řada způsobů, jak přímo finančně či jiným plněním zlepšit jejich situaci. Zaměstnanecké výhody jsou součástí odměňování, jehož význam u zaměstnavatelů roste. K hlavním důvodům, proč podniky zaměstnanecké výhody poskytují, patří snaha získat a udržet si kvalitní zaměstnance/-kyně, podporovat pozitivní vztah k zaměstnavateli a poskytovat zaměstnancům/-kyním daňově zvýhodněný způsob odměny. Odměňování v sobě zahrnuje jednak složky, které se plně vztahují k výkonu konkrétního zaměstnance/-kyně, zároveň jsou ale zaměstnanci/-kyně odměňováni/-y za příslušnost k zaměstnavateli – jeho části či celku.

Širokou škálu benefitů lze zpravidla nalézt především u velkých firem, malé organizace jich většinou nabízejí omezenější rozsah. Zaměstnanecké výhody dobrovolné jsou výrazem cílů personální politiky firmy, nejčastěji její snahy o spokojenost zaměstnanců/-kyň a získání dobré pověsti či posílení pozice zaměstnavatele na trhu práce. Zaměstnanecké výhody či benefity zahrnují širokou paletu požitků – zboží, služeb či jiných forem péče o zaměstnance/-kyně poskytovaných zaměstnavatelem, za které by zaměstnanec/-kyně musel jinak platit.
Na rozdíl od základní a výkonové složky mzdy, závislých na povaze práce, schopnostech pracovníka/-ce, resp. jeho/její dosaženém výkonu, jsou součástí širších pracovních podmínek organizace a nejsou v přímém vztahu k pracovním výsledkům zaměstnance/-kyně. Mohou však přihlížet k délce jeho/její zaměstnání, funkci či zásluhám v organizaci. Zpravidla jsou poskytovány na základě kolektivní smlouvy, pracovní smlouvy či jiné smlouvy, popř. vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Skutečností ale je, že ne z každé dobré snahy a úmyslu zaměstnavatele mají zaměstnanci/-kyně adekvátní či přiměřený užitek, může být nabízen benefit, o který zaměstnanec/-kyně nemá a nikdy nebude mít zájem.
Specielně nehmotné odměny mají individuální povahu, každého jednotlivce motivuje něco jiného, v závislosti na povaze a osobnosti zaměstnance/-kyně, rodinnému zázemí apod.
Proto zaměstnavatel musí zvažovat, jakou cestou budou své zaměstnance/-kyně motivovat, případně se zamýšlet nad možností motivovat určitou skupinu zaměstnanců/-kyň.

K nejobvyklejším formám zaměstnaneckých výhod v ČR patří stravování za zvýhodněnou (dotovanou) cenu (ať již ve formě stravenek nebo příspěvků na stravování ve vlastním zařízení), zajišťování společenských, sportovních a kulturních akcí, či rekreace (do výše předpokládané platnou právní úpravou) pro zaměstnance/-kyně, poskytování nadstandardní délky dovolené, penzijního pojištění, resp. připojištění  a příspěvků při nemoci. Tyto výdaje na straně zaměstnance/-kyně nepodléhají zdanění a neodvádějí se z nich ani sociální odvody.

Problémem pro podnikatele může být, že s výjimkou příspěvku na stravování (do určité hodnoty) nejsou ani daňově uznatelné. Zákon od daně z příjmů a sociálních odvodů na straně zaměstnance/-kyně osvobozuje nepeněžní příjmy ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení. Zákon výslovně říká, že daňové osvobození se týká také rodinných příslušníků. Jestliže bude firma platit dětem svého zaměstnance/-kyně školku nebo třeba školné na jazykové škole, náklady na tenisového trenéra/-ky dětem, či pořádat pro děti letní tábory - pak na jeho/její straně nebude takový příjem zdaňován.

Jako jeden z benefitů pro skupinu zaměstnanců/-ky je možnost zřídit jesle či školky pro děti, eventuálně dětský koutek, přímo v prostorách zaměstnavatele. Benefit ve formě zřízení jeslí či školky pro děti, eventuálně dětského koutku, přímo v prostorách zaměstnavatele, znamenají přínos také pro zaměstnavatele, s tím že může:
-zlepšovat pověst a konkurenceschopnost zaměstnavatele na trhu práce, a tak usnadňovat nábor a stabilizaci zaměstnanců/-kyň.
-omezovat nespokojenost a fluktuaci zaměstnanců/-kyň
-podporovat relaxaci, rozvoj a sociální zázemí zaměstnanců/-kyň, a tím nepřímo i jejich výkonnost
-zlepšovat zaměstnanecké vztahy, podporovat loajalitu a ztotožnění s organizací či hrdost na zaměstnavatele.

V této souvislosti je zapotřebí ještě zmínit otázku diskriminace, kdy u některých jednotlivců nemajících z objektivních důvodů možnosti využít určitý benefit zaměstnavatele může být na nemožnost využití konkrétního benefitu poukazováno. V daném případě by šlo o tzv. diskriminaci pozitivní, která představuje takové rozdílné zacházení  s jednotlivci, které  není namířeno proti  nim a nezhoršuje jejich postavení, ani neomezuje jejich právní status.
Pozitivně  diskriminační  opatření  mají  za  cíl  odstranění neodůvodněných rozdílů a co nejvíce se přiblížit stavu rovnosti.
Ve shora uvedeném případě se jedná o určité opatření  podmíněné  zvláštnostmi  dané skupiny zaměstnanců/-kyň, rodičů dětí předškolního věku.

Sumář právní expertízy k zakládání firemních mateřských škol a jeslí naleznete zde. Celá expertíza je k nahlédnutí v Gender Studies, o.p.s.