Přestože ženy v průměru v celé Evropské unii tvoří okolo 50 % absolvujících vysokých škol, nepoměrně nižší počet se jich vydá na akademickou a výzkumnou profesní dráhu. Jedním ze způsobů, jak pomoci vyvážené reprezentaci žen ve všech vědních oborech je tzv. síťování (networking). Na evropské úrovni působí Evropská platforma žen ve vědě, jejímž cílem je především vytvoření struktury spojující již existující lokální platformy vědkyň a osoby vytvářející výzkumné politiky na úrovni EU. Na činnost této instituce jsme se zeptali Adeliny Huminic-Orzu, projektové manažerky. Více

Brémská univerzita se rozhodla pro aktivní přístup k gender mainstreamingu. V roce 2006 realizovala projekt mapující potřeby v dané oblasti a navrhující konkrétní opatření. Jedním z výsledků je provoz poradenského centra, které ochotně pomáhá zaměstnaným a studujícím při slaďování či poskytuje informační servis dalším univerzitám. Více

Rostoucí zastoupení žen ve vědě může pomoci firmám, které se potýkají s nedostatkem lidských zdrojů. Vzhledem k tomu, že diverzita začíná být nutností i pro oblast výzkumu a vývoje, představují ženy zajímavý a dosud nevyužitý potenciál. V České republice zatím firmy ženy vědkyně příliš nepodporují, známý je pouze stipendijní program L'Oréal pro ženy ve vědě. Představme si několik příkladů, jak podporují ženy ve vědě a výzkumu firmy v Rakousku. Více

Jedním z důvodů nepoměrného zastoupení žen mezi osobami dosahujících doktorských titulů a věnujících se následně vědecké dráze, může být vědomí limitů, které přináší péče o děti a jejich nesoulad s vědeckou kariérou. Velmi rychlý rozvoj vědy, nutnost neustále se vzdělávat, průběžné hodnocení podle počtu publikací, nezbytnost cest do zahraničí, ale i nejistota pracovních pozic nabízených obvykle na časově omezené období - to vše přispívá k tomu, že vědeckou oblast profesního působení vyhledává méně žen než mužů. Více