Cílem newsLetteru je oslovit širokou čtenářskou obec se zájmem o dění ve vědě a genderovou tematiku. NewsLetter informuje o kulturně-historických souvislostech postavení žen ve vědě a představuje významné ženy, které podobu vědy v historii pomáhaly formovat a přesto, že byl jejich přínos velmi významný, je povědomí společnosti o jejich vědecké práci zanedbatelné. NewsLetter každý měsíc informuje čtenáře o dění ve světě vědy a výzkumu, o připravovaných akcích NKC, konferencích a grantových a stipendijních nabídkách - to vše z genderového hlediska. Každé číslo NewsLetteru je rozesíláno elektronickou poštou zájemcům a zájemkyním, kteří se o jeho odběr přihlásili. Pokud máte zájem o zasílání NewsLetteru, přihlaste se na adrese news@zenyaveda.cz.

V září 2010 uplyne 15. let od přijetí klíčového dokumentu Pekingská akční platforma, která dodnes představuje jeden z nejobsáhlejších globálních politických rámců k dosažení cílů genderové rovnosti a posílení postavení žen. Česká republika se k Pekingské akční platformě zavázala a na její základě vytvořila strategický vládní pro prosazování rovnosti žen a mužů Priority a postupy při prosazování rovných příležitostí žen a mužů. Centrum ProEquality vydalo zprávu Ženy a česká společnost. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking +15), která kriticky hodnotí naplňování míry závazků v jednotlivých oblastech.

Ať chceme nebo ne, média vstupují do našich životů v podstatě každodenně. Možná si to ani neuvědomujeme, ale jejich působení se zdaleka neomezuje na předávání tzv. „objektivních“ informací. Média samozřejmě selektují, nejen o jakých tématech budou referovat (některá jsou tedy důležitější než jiná), ale také jakým způsobem. Podle mediálních teoretiků tak média v podstatě konstruují společenskou realitu. Proces je ale samozřejmě složitější: novináři a novinářky jsou také ovlivněni veřejným míněním, občas jsou zahlceni předsudky a stereotypy atd. Ty se pak odráží v jejich příspěvcích do médií, a tak se roztáčí spirála, ze které není úplně jednoduché vystoupit.

Sociální vědy intenzivně popisují aktuální proměny rodinných uspořádání v západní kultuře (růst rozvodovosti, počtu domácností vedených jedním dospělým, nárůst počtu bezdětných atd.). Zatímco někteří autoři/autorky hodnotí tyto změny jako negativní (Sullerotová) a spojují je s mnoha sociálně patologickými jevy, jiní demaskují rodinné uspořádání jako prostor útlaku a nerovností (Hochschild 1990). Sociologové jako Giddens či Bauman hovoří o vyvazování jedinců z tradičních pout manželských svazků a rozrůzňování vzorců partnerských vztahů, které odpovídá postmodernímu požadavku na individuálně vytvářenou reflexivní biografii. Jedním ze souvisejících jevů těchto proměn je bezesporu ženská emancipace a posun genderových rolí. V této souvislosti lze zaznamenat jistou morální paniku, která dává ženské emancipaci za vinu vysokou míru rozvodovosti, nízkou porodnost nebo dokonce poruchy chování a učení u dětí. Z řad feministických teoretiček zase zaznívá kritika Giddense a Baumana, a to v tom smyslu, že většina lidí stejně nakonec končí v heterosexuálním manželství a společenské změny rozhodně nejsou tak dalekosáhlé, jak tvrdí tito sociologové. V tomto bloku se zamyslíme nad proměnami současné západní rodiny v souvislosti s ženskou emancipací. Více