Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Ženy ve volbách do Evropského parlamentu?

Ženy ve volbách do Evropského parlamentu?

17. únor 2004  | Alena Králíková
Ženy ve volbách do Evropského parlamentu?
Za necelé čtyři měsíce, 11. a 12. června 2004, zvolíme jako „noví“ občané Evropy 24 poslanců a poslankyň, kteří nás budou reprezentovat v Evropském parlamentu. V rámci frakcí, jejichž se stanou součástí, a celého Evropského parlamentu budou po několik let rozhodovat o krocích Evropské unie týkajících se například rozpočtů, doporučení a direktiv. Důsledky jejich aktivit se konkrétně dotknou všech občanů Evropské unie; proto je již v současnosti, před volbami samými, třeba zvažovat, kteří kandidáti a kandidátky z nabídky českých politických stran jsou kompetentní k rozhodování a reprezentaci na evropské úrovni.

Za necelé čtyři měsíce, 11. a 12. června 2004, zvolíme jako "noví" občané Evropy 24 poslanců a poslankyň, kteří nás budou reprezentovat v Evropském parlamentu. V rámci frakcí, jejichž se stanou součástí, a celého Evropského parlamentu budou po několik let rozhodovat o krocích Evropské unie týkajících se například rozpočtů, doporučení a direktiv. Důsledky jejich aktivit se konkrétně dotknou všech občanů Evropské unie; proto je již v současnosti, před volbami samými, třeba zvažovat, kteří kandidáti a kandidátky z nabídky českých politických stran jsou kompetentní k rozhodování a reprezentaci na evropské úrovni. Jedním z rozhodujících aspektů by se bezpochyby měla stát oblast rovných příležitostí a rovnosti žen a mužů obecně - nejen proto, že jí do současnosti byla v České republice, tedy i vysoké politice, věnována pozornost menší než malá. Genderová témata jsou - ať to chceme či ne - přímo i nepřímo součástí všech přijímaných politik, opatření a rozhodnutí. Znalost genderových souvislostí a obeznámení s otázkami souvisejícími s rovností žen a mužů by měly být základními požadavky na poslance a poslankyně před jejich vstupem na pole Evropského parlamentu.

Obávám se však, že odrazem nerespektu české společnosti a politické elity zejména k otázce rovných příležitostí, bude nejen nedostatek orientace kandidátů v genderových otázkách, který se může záhy projevit, ale už v současnosti jím je absolutní nedostatek žen na kandidátkách všech politických stran. Čtyři dosud oficiálně vydané kandidátky ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL čítají z celkového počtu 116 kandidátů pouze 19 žen (ODS 3/24; ČSSD 4/30, KDU-ČSL 1/13; KSČM 11/49 s tím, že na mezi prvními 24 kandidáty jsou celkem 4 ženy). Dvě kandidátky povedou ženy: kandidátku US povede Helena Rögnerová, na dalších dvou místech jsou však opět muži; kandidátku KDU-ČSL pak Zuzana Roithová, která je jedinou ženou mezi mužskými kandidáty.

Argumentem, který nemá šanci obstát, bude zcela nepochybně tvrzení, že ženy do politiky nechtějí a že demokraticky zvolení muži jsou dostatečně kvalifikovanými zástupci voličů a voliček. Proti němu stojí výsledky výzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění z roku 1998 (IVVM 1998 - 05, cit. podle Hana Havelková, Politická reprezentace žen v České republice, In Hlasy žien, aspekty ženskej politiky, Aspekt, Bratislava 2002), podle nějž by 81% respondentů přivítalo více žen v politice. Dalším protiargumentem je velká ženská členská základna politických stran: více než 50% členů KDU-ČSL tvoří ženy, aniž se to však jakkoli odráží na jejich reprezentaci v nejužším vedení strany nebo Parlamentu; více než 40% žen jsou členkami KSČM; více než 30% žen tvoří členskou základnu ODS, zatímco v ČSSD je méně 30% žen; v případě US-DEU údaje o podílu žen ve straně chybí. Překážkou aktivní účasti žen v politice tedy není ani nevůle občanů volit ženy, ani nevůle žen účastnit se rozhodovacích politických procesů (nebyly by členkami strany, pokud by nechtěly být v politice aktivní), ale pro-mužský vnitrostranický proces nominací při vytváření kandidátních listin.

Základním aspektem, který není respektován jak při sestavování kandidátek do Evropského parlamentu, tak kandidátek na národní úrovni - do Senátu, Poslanecké sněmovny, krajských a místních zastupitelstev, je složení populace České republiky. Je-li v ní žen více než 50%, je velmi zvláštní, že ženy jsou na kandidátkách všech stran, a pak i na všech úrovních politického rozhodování výrazně podreprezentovány. Volby, které nás v letošním roce čekají, nejen ty evropské, lze vnímat jako výzvu směrem k voličům a voličkám, aby svůj postoj - třeba i formou využití možnosti preferenčních hlasů. Lze totiž předpokládat, že data zjištěná výzkumem v roce 1998 platí i dnes, a podle zastoupení žen v členských základnách stran lze usuzovat na to, že ženy o politiku zájem mají. Kde potom ale hledat a identifikovat příčiny nedostatečného zastoupení žen v české politice? Bezpochyby hned na několika úrovních - v rámci stran neexistuje explicitní politika, resp. jasně definovaný stranický postoj k rozvoji rovných příležitostí a rovnosti mezi muži a ženami, a vedení stran jsou spíše podobná pánským klubům uzavřeným pluralitě v jakékoli podobě. Stín však leží i na řadě žen - poslankyň, senátorek i radních - které odmítají, aby byly vnímány v první řadě jako ženy nebo ve spojitosti s politickou agendou týkající se žen, ale preferují svou spojitost se stranou, kterou reprezentují. O mnohém vypovídá i to, že samy sebe označují politiky, odborníky, poslanci či senátory, aniž by si uvědomovaly existenci ženských rodů všech používaných titulů. Pozitivním rysem, který nabývá konkrétnosti u několika političek, ale i politiků, je jejich vědomí velké mezery v české politice rovných příležitostí a zavádění funkčních mechanismů k jejímu prosazování, a aktivní snaha politice rovnosti se věnovat. Naštěstí je alespoň pár těchto političek a politiků zastoupeno právě na kandidátkách sestavených pro volby do Evropského parlamentu.

Alena Králíková

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.