Genderově podmíněné násilí-mezinárodní konference

22.6.2017  Plzeňský kraj  | 

Mezinárodní konference se zaměřuje na závažný společenský fenomén, snaží se přispět k odstranění jeho příčin a pomoci obětem. Představí mimo jiné novou sociální službu pro osoby ohrožené genderově podmíněným násilím. Tato služba by měla přinést kvalitnější a efektivnější pomoc obětem a nový přístup, který umožní tento fenomén a jeho negativní důsledky řešit. Konference je určena poskytovatelům sociálních služeb, zástupcům odborných institucí z oblasti sociálních služeb, zástupcům krajských úřadů a odborné veřejnosti.

Více
feminismus.czČlánky › ŽENSKÝ PROTESTSONG

ŽENSKÝ PROTESTSONG

ŽENSKÝ PROTESTSONG
Nalezeno v archivu Gender Studies (2007) Mezinárodní den žen se nezrodil jako svátek. Jeho původ nehledejme v touze po oslavě ženství v podobě Venuše – tajemné plodivé síly. Jeho smyslem není ani společenský akt zpříjemňující oslavnou písní jednou za rok „nejdokonalejším tvorům světa“ jejich těžký osud. Mezinárodní den žen je holdem schopnosti žen konat jinak než jak je po staletí vnímá většinová společnost a mužsko-ženská symbolika – konat jako aktivní, odhodlaná, jasně formulující, silná a solidární komunita.

Mezinárodní den žen se nezrodil jako svátek. Jeho původ nehledejme v touze po oslavě ženství v podobě Venuše - tajemné plodivé síly. Jeho smyslem není ani společenský akt zpříjemňující oslavnou písní jednou za rok "nejdokonalejším tvorům světa" jejich těžký osud. Mezinárodní den žen je holdem schopnosti žen konat jinak než jak je po staletí vnímá většinová společnost a mužsko-ženská symbolika - konat jako aktivní, odhodlaná, jasně formulující, silná a solidární komunita.

Osmý březen připomíná ženské vzpoury minulosti, které se odehrály ne zjednodušeně proti mužům, nýbrž proti zbytečnému utrpení a proti nerovnosti. Už starořecká Lysistrata a její stoupenkyně, které soustavným odpíráním sexuálního styku donutily muže složit zbraně a ukončit války, jsou s trochou nadsázky inspirátorkami aktivit spojených se současným MDŽ. MDŽ vychází z hesla žen Velké francouzské revoluce Volnost, rovnost, sesterství. Pod tímto heslem byl vůbec poprvé v moderních dějinách formulován požadavek rovného volebního práva. Současný Osmý březen ctí 15.000 žen, které v březnu 1908 v New Yorku demonstrovaly za kratší pracovní dobu, vyšší mzdy, volební právo a za zákaz dětské práce. Tím, že tvrdě šly za svým cílem a byly ve svých požadavcích částečně úspěšné, založily protestní březnovou tradici. Ta se tři roky nato přenesla i na evropskou půdu.

Klara Zetkin, německá sociální demokratka, zorganizovala v březnu 1911 první demonstrace pod hlavičkou Mezinárodního dne žen. V ulicích Rakouska, Dánska, Německa a Švýcarska se tehdy sešlo přes milion žen a mužů, kteří požadovali volební právo pro všechny a rovné právo na práci. Osmý březen upomíná i na podpis úmluvy Organizace spojených národů z roku 1945 ze San Francisca, která představuje první mezinárodní ujednání prohlašující rovnost pohlaví základním lidským právem. Uznání MDŽ znamená kromě jiného i uznání principu vyhlášeného OSN v roce 1975, podle kterého nemohou být žádné sociální, ekonomické a politické problémy řešeny bez rovného zapojení žen do rozhodovacích procesů.

Jaké má ovšem MDŽ konotace pro naši žitou současnost? Volební právo máme, studovat vysoké školy můžeme, proti diskriminaci na pracovním trhu máme zákony, jsme relativně svobodné… Co by nás v naší dnešní situaci mělo hnát do ulic? Je zřejmé, že smysl MDŽ se mění, že země, v nichž vznikl a v nichž se rozvinul, narážejí na problémy rafinovanějšího intimnějšího rázu, které se řeší u soudů a ne na transparentech. Na problémy s nerovností žen a mužů a diskriminací žen, které jsou sice v proklamativní rovině rádoby vyřešeny, v rovině žité jsou ale stále v podhoubí všeho našeho jednání a vnímání. Jsou v jazyce, jsou v přístupu k zaměstnávání, odměňování, v přístupu k rodovým rolím v rodině, v mocenské dominanci ústící v agresi. MDŽ tak do sebe začíná vstřebávat jemnou pěnu genderových vztahů, a pochopení, že není možné rozvíjet ženská práva bez redefinice práv mužských. V celé řadě zemí světa ovšem MDŽ stále nese své původní poselství - nutnost boje za základní ženská lidská práva. Stále totiž existuje něco, co lidská práva žen na celém světě ničí a potírá. To něco se jmenuje ženská obřízka, ženské pohlaví diskriminující pravidla islámu, ženská negramotnost, chudoba a otrocká práce, domácí násilí, obchod se ženami, znásilnění, potupení žen jako součást válečné kořisti, atd. V Indii, Argentině, Afghánistánu, Kongu či i v Íránu se ženy k MDŽ obracejí jako k možnosti upozornit na své palčivosti s intenzivní silou. Protože solidární provázanost protestů jim dodává odvahu i váhu.

Základní i vrstevnatější ženská lidská práva jsou konceptem, který nemůžeme opustit při dosažení jistého, i uspokojivého stavu věcí. Práva jsou v každém okamžiku ohrožována jinak formulovanými právy, neustále kličkují, prolínají se, objevují se jejich nové děti či noví prarodiče. I proto nemůžeme opustit MDŽ. MDŽ není svátkem, MDŽ je globálním mementem. "Držíme-li" MDŽ, držíme ochrannou ruku nad milióny lidí, kteří jen kvůli tomu, že jsou určitého pohlaví, nevýslovně trpí. A není jim to dáno od přírody…

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

MDŽ v datech

1908: 8.března 1908 demonstruje v New Yorku 15.000 žen. V květnu téhož roku vyhlašuje socialistická strana na základě těchto protestů poslední únorovou neděli dnem oslav amerického Národního dne žen.

1910: Na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani navrhne Klara Zetkin, zástupkyně německých socialistek, aby Den žen nabyl mezinárodního charakteru. Návrh je přijat a je rozhodnuto, že bude slaven na počest hnutí za ženská lidská práva (včetně volebního práva žen). Pro Mezinárodní den žen zatím není vybráno žádné konkrétní datum.

19.3.1911: Kodaňská deklarace má obrovský ohlas. Rok po jejím vyhlášení se MDŽ slaví v Německu, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. Ženy, podporovány muži, požadují na demonstracích volební právo, právo na veřejné funkce, právo na práci a konec diskriminace v zaměstnání, jen v Německu je rozdán milion letáků.

8.3.1917 (dle Juliánského kalendáře poslední únorová neděle): Ženské nepokoje proti válce a bídě v Petrohradě, které posléze přerostou v únorovou revoluci a abdikaci cara. Nastupující prozatímní vláda zaručuje ženám volební právo.

1960: 50. výročí MDŽ - 729 delegátek ze 73 zemí se setkalo na konferenci v Kodani. Byla zde přijata deklarace o podpoře politických, ekonomických a sociálních práv žen.

1975: MDŽ je oficiálně uznán OSN a v důsledku toho přijat mnohými národními vládami.

(zdroj: Organizace spojených národů, Genderové informační centrum NORA)

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.