Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

Konference "Break The Silence"

22.2.2019  Praha  | 

Spolek Common Law Society ve spolupráci s proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s., Vás srdečně zve na konferenci a následný mini moot court k tématu sexuálního násilí, s názvem BREAK THE SILENCE, konanou 22. února 2019.

Více

Nemlčíme - Rozhodli jsme se promluvit o sexuálním násilí.

25.2.2019  Praha  | 

Srdečně Vás zveme na druhé promítání rozhovorů projektu Nemlčíme. Sexuální násilí je větší problém, než si myslíme. Proto jsme se rozhodli nemlčet. V sympatickém Prostoru39 Vám představíme celý projekt, jeho vznik a pustíme vám další rozhovory s lidmi, kteří se svěřili se svým příběhem. Je to surové a drsné, nahání to husí kůži a je nám nepříjemně, ale je potřeba vyvracet mýty, které ve společnosti stále jsou. Forma videí, kde vidíme tvář lidí, kteří sexuální násilí zažili, je silná a emotivní, ale věříme, že to bude přínosem. Nebojte se na místo donést své vlastní názory a obavy. Rádi povedeme večer ve volné diskuzi.

Více
feminismus.czČlánky › Zemřel filozof Milan Machovec, feminista

Zemřel filozof Milan Machovec, feminista

22. leden 2003
Vysokoškolský pedagog prof. PhDr. Milan Machovec, DrSc., zemřel včera ráno po dlouhé nemoci v Praze ve věku 77 let. Narodil se 23. srpna 1925 v Praze, na Filozofické fakultě UK vystudoval filozofii a klasickou filologii. Vystupoval jako kritik patriarchální společnosti a feminista. Machovec se stal roku 1953 docentem a o patnáct let později profesorem filozofie na FF UK. Na marxismus, k němuž se v počátcích své odborné kariéry přiklonil, se později dovedl dívat kriticky. V 60. letech prosazoval celosvětový dialog mezi marxisty a křesťanskými teology. Pro svoji veřejnou angažovanost mezi reformními komunisty pražského jara byl dva roky nato propuštěn z filozofické fakulty. Pracoval pak jako varhaník, ale po podpisu Charty 77 byl zbaven i tohoto místa. V 70. a 80. letech byl významnou postavou opozičního hnutí. Proslulé byly jeho přednášky na takzvaných bytových univerzitách, kde působili vzdělanci vypuzení komunistickým režimem z vysokých škol a vědeckých institucí. Roku 1990 se vrátil na FF UK v Praze; poutavostí výkladu dokázal přilákat do poslucháren velké množství studentů. Mezi Machovcovy známé práce patří Ježíš pro moderního člověka (přeloženo do dvanácti jazyků), T. G. Masaryk či Filosofie tváří v tvář zániku. (čtk, jas)
Lidové noviny - Kultura, 16.1. 2003
Milan Machovec, filozof na cestách Gulliverových

Na počátku 80. let přišel za mnou básník a filozof Egon Bondy, který věděl, že ve svém bytě na Starém Městě pořádám cyklus přednášek židovského myslitele Maxmiliana Durena i undergroundová hudební vystoupení a požádal mne, zdali bych svůj byt nepropůjčil i pro pokračování přednáškových cyklů, které vedl od roku 1975 s profesorem Milanem Machovcem a hebraistou Milanem Balabánem. Tak začal u nás přednáškový triumvirát politicky svobodomyslných myslitelů, který byl navštěvován přednášejícími jak z Československa, tak i ze zahraničí a byl ukončen až pádem komunistického režimu v listopadu 1989. Tyto převážně středeční večery v jistém smyslu doplňovaly ˝paralelní˝ kalendářový přednáškový týden, který obvykle začínal filozofickým pondělkem u Ladislava Hejdánka nebo Václava Havla a končil religiózní sobotou u Kaplanů nebo politologickou nedělí u Němců v Ječné ulici. Ideovou koncepci této ˝bytové univerzity˝, která byla součástí disidentské kultury a strategie ˝paralelní polis˝ však vytvářel především profesor Milan Machovec, který vždy zdůrazňoval, že filozof se musí starat spíš než o ˝mužské˝ abstraktní věci, především o ˝ženské˝ všeobecné orientace člověka, jako je naděje, láska nebo svědomí. A tak v jeho filozofickém zájmu stály víc ˝antropologické˝ než ˝ontologické˝ kategorie a obecné principy jsoucna.

Jeho filozofickými figurami par excellence byly skutečné lidské postavy, jako byl Sokrates a jeho ˝babické umění˝, Albert Schweitzer a jeho ˝úcta k životu˝, Mahátma Gándhí a jeho nenásilná politická koncepce ˝jatjágraha˝, papež Jan XXIII. a jeho reformní úsilí označované jako ˝aggiornamento˝, ale i etolog Konrad Lorenz.Neúplatné tazatelstvíKrédo tohoto filozofa by se dalo charakterizovat jako ˝neúplatné tazatelství a hledačství pravdy˝, které některým adeptům filozofie asi nedalo atraktivní abstraktní systém, zato mnohé lidi ovlivnil právě svým filozofickým vtahováním do světa lidských příběhů. Podle něho je proto filozofovým osudem nutně si připadat ˝jako na cestách Gulliverových˝, kde má člověk co do činění jak s jevy nepatrnými, tak i obrovského významu.

Právě jeho příklon k filozofické ˝ženské˝ stránce bytí objasňuje i jeho silný vliv především mezi ženami, který navíc umocňoval i tím, že ve své době a generaci byl opravdu jeden z málo feministů, který v patriarchátu spatřoval slepou uličku lidských dějin a z ekologicko-feministických pozic kritizoval ˝mužskou civilizaci a moc˝. Podle něho jednou z příčin současného politického, mravního i ekologického úpadku je to, že naše civilizace je jednostranně mužská. Nebylo tudíž neobvyklé, když začal znovu učit na filozofické fakultě, že se po přednášce potkal u dveří posluchárny s plačící studentkou, a když se jí zeptal, co se jí stalo, ladně zavzdychla a odvětila, že pláče jen dojetím nad tím, že on pouze ˝je˝. Navzdory tomu se dokázal na svůj feminismus dívat sebekritickýma střízlivýma očima, neboť otevřeně přiznával, že i když celý život kázal, že muž musí minimálně na 40 %, ne-li na 50 % převzít dřinu v domácnosti a věnovat se dětem, ˝sám to prakticky bohužel nedělal˝.

Jestliže oslovoval spíše ˝femininní˝ část lidské duše, mužská filozofická obec se jak za disentu, tak i po listopadu dívala na jeho působení s kritickou distancí. Nebylo asi náhodné, že když se například v jednom z prvních odborných filozofických časopisů objevil na počátku 90. let text zabývající se filozofickým ˝provozem mimo úředně uznávané instituce˝, jméno Milana Machovce mezi desítkami filozofů chybělo. Filozofům se těžko odpouští hříchy, zvláště pak ty, které jsou namířeny proti filozofii, když se například vybočí z paradigmatu a začne, se jak pravil Nietzsche, například tancovat s pojmy. Se svým téměř renesančním intelektuálně-tanečním pohybem však zprostředkovával mladým lidem první mateřské filozofické pohyby, v nichž se prolínala historie dogmatu, existencialistická interpretace Ježíše, ale i analýza Wagnerovy hudby nebo antických ženských postav. Jeho přednášky byly osobitým koktejlem, v něm se mísila filologie s filozofií a historie s mýty a teologií.

Jeho filozofické ˝gulliverovství˝ bylo formované především jeho ranou ztrátou ve víru křesťanství a později i v raný socialismus, takže až v šedesátých letech objevil věci velké ve zdánlivě nepatrných. Například s E. Fromem, E. Blochem a i českými náboženskými mysliteli rozvíjel myšlenku dialogu mezi ateisty, marxisty a křesťany a z této diskuse vznikla publikace Marxismus a dialektická teologie. Po okupaci 21. srpna 1968 už věděl, že ˝nesmí jít s komunisty˝, neboť poté co napsal studie o T. G. Masarykovi, sv. Augustinovi, J. Dobrovském, J. Husovi nebo knihu Smysl lidského života, byl si vědom, že odsouhlasení okupace by bylo intelektuální ˝velezradou˝. A tak byl husákovým režimem po dvě desetiletí politicky perzekován.

I jeho podpis Charty 77 se dá posuzovat jako pokračování, nalézání velkých věcí ve zdánlivě nepatrných ˝lidských záležitostech˝. Ve stejném duchu působil na veřejnosti i po roce 1989, když například varoval, že hroznější než ideál, který se může zvrhnout, je sama lhostejnost nebo ˝nízké, vlastně vulgárně marxistické˝, čistě ˝ekonomistické myšlení typu pana Klause˝. V jednom z posledních televizních dokumentů řekl: ˝Smrti se člověk nemusí bát, to se každému podaří hned napoprvé˝. Vskutku se nemýlil. Odešel hned na první pokus 15. ledna v nedožitých sedmdesáti osmi letech.

Mirek Vodrážka pro Lidové noviny - Orientace: 18.1.2003

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.