Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › VÝZVA LEVICOVÝM POSLANCŮM K PODPOŘE NOVELY ZÁKONŮ O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ

VÝZVA LEVICOVÝM POSLANCŮM K PODPOŘE NOVELY ZÁKONŮ O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ

30. říjen 2012
ProAlt – Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ vyzval poslance ČSSD a KSČM, aby podpořili novelu zákonů o sociálně-právní ochraně dětí. Tuto novelu (sněmovní tisk 564) vetoval prezident Klaus a poslanci nyní musí jeho veto přehlasovat většinou 101 poslanců. O novele má Poslanecká sněmovna hlasovat v úterý 30. října 2012. Levicoví poslanci byli dosud proti této novele.

ProAlt – Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ - VÝZVA LEVICOVÝM POSLANCŮM K PODPOŘE NOVELY ZÁKONŮ O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ

Poslaneckému klubu České strany sociálně demokratické
Praha 1, Sněmovní 1
email: posta@psp.cz
k rukám pana předsedy, JUDr. Jeronýma Tejce, email: tejcj@psp.cz

a

Poslaneckému klubu Komunistické strany Čech a Moravy
Praha 1, Sněmovní 4
email: posta@psp.cz
k rukám pana předsedy, Ing Pavla Kováčika, email: kovacik@psp.cz


Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
obracíme se na Vás s žádostí o podporu pro novelu zákonů o sociálně-právní ochraně dětí (sněm. tisk 564), kterou vetoval prezident Klaus a o níž má Poslanecká sněmovna znovu hlasovat v úterý dne 30.10.2012.
Tato rozsáhlá novela 17 různých zákonů je výsledkem mnohaleté práce též řady nevládních organizací i jednotlivců zabývajících se prací s dětmi a s rodinami a modernizuje současný systém sociálně-právní ochrany dětí, mezi jehož zásadní nedostatky patří např. i velmi vysoký počet dětí v ústavní výchově. Z obsahu novely bychom chtěli vyzdvihnout např. zakotvení výslovného zákazu, aby děti byly rodičům odebírány pouze z důvodů hmotné či bytové nouze (§ 46 odst. 1 zákona o rodině): praxe, kdy nemajetní rodiče přišli současně se ztrátou bydlení i o své děti, což kritizoval i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, by se tak snad měla zmírnit.


Novela mj. zvyšuje dávky pěstounské péče; paradoxně jde zřejmě o jediný případ, kdy Nečasova vláda někomu zvyšuje dávky. V této souvislosti se mezi levicovými poslanci vyskytla obava, že toto finanční přilepšení přiláká ziskuchtivé zájemce, kteří nebudou mít pro práci s dětmi osobnostní předpoklady a budou ji vykonávat špatně. S takovou paušální nedůvěrou však nelze souhlasit. Argument, že zvýšení dávek přiláká „zneužívače“, je přece logika, proti které levice bojuje, vždyť touto myšlenkovou zkratkou pravice zdůvodňuje škrtání. Nelze stavět proti sobě zájem o práci s dětmi a zájem pěstounů se touto náročnou prací uživit. Valorizace dávek má pouze umožnit stát se pěstouny těm zájemcům, kteří splňují všechny osobnostní i další předpoklady, ale nedostatečné hmotné zajištění je dosud odrazovalo. Pěstouni samozřejmě jsou a budou pod dohledem příslušných úřadů.


V diskusích byl též zpochybňován institut pěstounské péče na dobu přechodnou, že prý děti budou pěstouny často střídat. Je však třeba říci, že tento institut krizové pěstounské péče již v našem právním řádu 6 let existuje (viz § 45a odst. 2 zákona o rodině), jedná se o alternativu ke krátkodobému umístění dítěte do ústavu a rozhoduje o něm nezávislý soud (maximálně na 1 rok). Obavy, že děti by byly přehazovány jako hračka JOJO, jak to vyjádřil poslanec Dolejš, nemají oporu ani v legislativě ani v realitě.


Není pravdou, že by novela rušila jakékoli dětské domovy nebo jim snižovala příspěvky. Mezi levicovými poslanci ovšem existuje „obava“, že v důsledku většího využívání pěstounské péče bude nižší potřeba institucionální péče a některé ústavy tak budou zrušeny. Zde je třeba zdůraznit, že cílem je přece lepší péče o děti, nikoli zachovávání sítě ústavů. Nikdo nepočítá s tím, že by všechny ústavy zanikly; vždy budou děti, jejichž péče bude muset být zajišťována ústavy. Péče v rodinách, včetně pěstounských, je ovšem pro děti zpravidla (výjimky dané lidských faktorem samozřejmě existovat mohou) vhodnější, navíc je i podstatně levnější. Pokud bude dostatek pěstounů (nebo dostatek sociálních bytů pro nemajetné rodiny), bude v ústavech méně dětí a zřizovatelé ústavů zváží, zda počet ústavů sníží nebo zda budou ústavy provozovat polo-prázdné. Pokud dostatek pěstounů nebude, pak o rušení ústavů nebude moci být řeč. O rušení ústavů budou každopádně (stejně jako dnes) rozhodovat jejich zřizovatelé, tedy zejména kraje, z nnichž většině povládnou levicové strany.


Levicoví poslanci v minulosti hlasovali proti této novele. Tento postoj považujeme za chybný. Uvážíme-li, že levicové strany nepředložily žádné zásadní pozměňovací návrhy (a to ani v Senátu, kde je levicová většina), nelze se ubránit dojmu, že parlamentní levice tento prospěšný zákon odmítá, aniž by pro to měla dostatečné důvody. Pouze skutečnost, že zákon byl připraven pod ministrem Drábkem, jehož působení celkově vzato samozřejmě velmi škodlivé bylo, nemůže být důvodem pro odmítnutí celého zákona. Rovněž je nepřijatelné, aby levice z obavy, že by se některé ústavy mohly v budoucnu ukázat být nadbytečnými, blokovala celkovou modernizaci systému sociálně-právní ochrany dětí.
Z výše uvedených důvodů Vás tímto jako poslance žádáme, abyste umožnili přehlasování veta prezidenta Klause a vstup nové právní úpravy v účinnost.

Tisková zpráva

Za ProAlt – Iniciativu pro kritiku reforem a na podporu alternativ
Pavel Čižinský, tel.: 776 882 774, pavel.cizinsky@proalt.cz
Linda Sokačová, tel.777 615889, lsokacova@seznam.cz

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.