Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › V módě jen „Fair Play“

V módě jen „Fair Play“

V módě jen „Fair Play“
KARAT Koalice, mezinárodní síť genderových organizací se sídlem v Polsku, se zabývá právy pracovnic a pracovníků, spotřebitelek a spotřebitelů a dohlíží nad pracovními podmínkami. Situace v polských továrnách na výrobu oblečení je poměrně pestrá. Obvykle se však objevuje tento obraz – drtivá většina pracujících ve výrobě oblečení jsou ženy, stejně jako v supermarketech nebo v nemocnicích. Bohužel nelze pochybovat o tom, že v profesích, kde ženy převládají, jsou nízké mzdy a tvrdé pracovní podmínky. A právě švadleny jsou tím pravým příkladem.

KARAT Koalice, mezinárodní síť genderových organizací se sídlem v Polsku, se zabývá právy pracovnic a pracovníků, spotřebitelek a spotřebitelů a dohlíží nad pracovními podmínkami. Situace v polských továrnách na výrobu oblečení je poměrně pestrá. Obvykle se však objevuje tento obraz – drtivá většina pracujících ve výrobě oblečení jsou ženy, stejně jako v supermarketech nebo v nemocnicích. Bohužel nelze pochybovat o tom, že v profesích, kde ženy převládají, jsou nízké mzdy a tvrdé pracovní podmínky. A právě švadleny jsou tím pravým příkladem.

Vyrobeno v Polsku 

V polském oděvním průmyslu lze pozorovat jasné rozdělení na velké podniky, které vlastní prosperující značky, a malé firmy, které mají problémy s prodejem svých výrobků a počítají všechny spolehlivé zákaznice a zákazníky.

Většina z velkých oděvních firem vyrábí sportovní outdoorové oblečení. Tento segment průmyslu se velmi dobře rozvíjí. Vyžaduje technologicky vyspělé materiály, znalosti výrobní technologie a vysoce kvalifikovaný personál pro návrh, marketing a průzkum trhu. Většina velkých podniků posunula poslední fázi výroby do asijských zemí, kde mají malé náklady na výrobu.

Na opačné straně spektra stojí malé výrobní závody s vlastními značkami zaměstnávající od několika jednotlivců až po dvacet lidí. Majitelé málokdy dělají průzkumy trhu, nebo výrobní plány rozvoje. Zdá se, že žijí „z ruky do úst“. Často vyrábí oblečení pro ostatní společnosti, hlavně pro západní.

Vážným problémem polského oděvnictví je nedostatek pracovních sil. Důvodem je nedostatek odborných škol, tudíž nedostatek vzdělaných a vyškolených pracovnic a pracovníků, ale také velmi nízké mzdy, nejistá budoucnost, velmi tvrdá a nestabilní práce.

V posledních letech se sice pracovní podmínky zlepšily, ale pouze pokud jde o legalitu a řádné pracovní podmínky. Mzdy a rozvojové příležitosti pro firmy se ale nezlepšily. To může znamenat, že Polsko, a to zejména po vstupu do EU, má silnější legislativu a lepší dodržování předpisů, zejména co se týče technických aspektů výrobního procesu a jejich finanční kontroly. Pokud jde ale o příplatky za práci přesčas, platy nebo přímo zastoupení pracujících například v odborech, je třeba ještě hodně zapracovat.

Zakoupeno v Polsku 

Ačkoli úroveň znalostí a povědomí polských spotřebitelů a spotřebitelek týkající se problematiky pracovních podmínek při výrobě a odpovědného přístupu k nákupu je stále nízká, jejich zájem o tato témata roste. Polsko se stává bohatší zemí, je členem Evropské unie a organizací OECD, WTO, které sdružují nejvíce rozvinuté ekonomiky na světě.

Spotřebitelky a spotřebitelé mají dobré úmysly - chtějí kupovat výrobky vyrobené v řádných pracovních podmínkách a v souladu s normami upravujícími otázky životního prostředí, ale chybí jim informace. Jaký může mít jejich rozhodnutí vliv na zlepšování? Jaké faktory je třeba vzít v úvahu při nákupu zboží? Kde najít produkty certifikované nebo doporučené institucemi a organizacemi, které monitorují výrobní proces? Klíčovou otázkou však je dostupnost těchto produktů na trhu. Dodávka závisí na poptávce, takže šance na zvýšení dostupnosti spočívá v kupní síle velké komunity vědomých spotřebitelů a spotřebitelek.

Globální problémy vyžadují globální řešení 

Světový oděvní průmysl je modelový příklad toho, co znamená globalizace. Toto odvětví funguje na bázi systému vzájemných vztahů mezi velkými podniky a menšími továrnami, levnějšími zeměmi, malými nezávislými výrobci, pracovnicemi a pracovníky atd. Všichni výrobci si navzájem konkurují, ať už jde o zakázky a objednávky, o zákaznice a zákazníky v obchodech. Vyhlídky na vývoj pro polské výrobce jsou závislé na takových faktorech, jako jsou dohody o volném obchodu mezi EU a Čínou, a pracovní podmínky polských švadlen jsou závislé na dodržování pracovních norem v asijských továrnách. Na konci tohoto řetězce vztahů jsou spotřebitelky a spotřebitelé. Jsou to ony a oni, kdo platí a měli by také požadovat respektování práv pracovnic a pracovníků, kteří oděvy vyrábějí. Zdá se, že „moc“ spotřebitelek a spotřebitelů čím dál více roste pávě v současnosti, kdy mezinárodní korporace stojí mimo kontrolu státu. Pracující jsou špatně organizovaní, nemají právo zakládat odbory, a pokud se jim to podaří, mohou dělat jen velmi málo na úrovni jednoho výrobního závodu, když jediný kontakt, který mají se svým „skutečným“ zaměstnavatelem je ten, kdy přišívají štítek s jeho logem na oblečení.

Pracovnice či pracovník získá pouze 0,4% z ceny, kterou platí zákazníci a zákaznice v obchodě, zatímco vlastník značky dostane více než 33%. Hodnota značky znamená mnohem více než pracující. Obraz značky je obrazem názoru spotřebitelek a spotřebitelů. Informovaná a odpovědná rozhodnutí dělaná při nakupování, stejně jako akce s požadavky, aby výrobci dodržovali pracovní normy, mohou mít dopad na situaci vykořisťovaných pracovnic a pracovníků. Polští spotřebitelé a spotřebitelky by se měli cítit především odpovědní za polské značky, které stále více a častěji přesouvají svou výrobu do levných asijských továren.

Zpracováno podle: http://karat.org/karat/img/fckimages/report_fashion_EN.pdf

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.