Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Tzv. „sandwichová generace“ – kombinování práce a péče o závislé členy rodiny (děti a seniory/seniorky)

Tzv. „sandwichová generace“ – kombinování práce a péče o závislé členy rodiny (děti a seniory/seniorky)

Tzv. „sandwichová generace“ – kombinování práce a péče o závislé členy rodiny (děti a seniory/seniorky)
Termínem „sandwichová generace“ označujeme fenomén, kdy lidé v produktivním věku s ještě plně neosamostatněnými dětmi rovněž pečují o stárnoucí rodiče. Téměř tři čtvrtiny lidí ve věku 45 až 59 let pomáhá svým stárnoucím rodičům v každodenním životě. Téměř polovina z nich tuto pomoc označuje za častou (Vidovićová a Rabušic 2003). V kontextu tzv. stárnutí populace se kombinace práce a péče o děti a stárnoucí členy a členky rodiny bude stávat každodenní realitou stále větší části zaměstnanců a zaměstnankyň. Jednou z nejčastěji uváděných obav pečujících je přitom právě strach ze ztráty zaměstnání.

Termínem „sandwichová generace“ označujeme fenomén, kdy lidé v produktivním věku s ještě plně neosamostatněnými dětmi rovněž pečují o stárnoucí rodiče. Téměř tři čtvrtiny lidí ve věku 45 až 59 let pomáhá svým stárnoucím rodičům v každodenním životě. Téměř polovina z nich tuto pomoc označuje za častou (Vidovićová a Rabušic 2003). V kontextu tzv. stárnutí populace se kombinace práce a péče o děti a stárnoucí členy a členky rodiny bude stávat každodenní realitou stále větší části zaměstnanců a zaměstnankyň. Jednou z nejčastěji uváděných obav pečujících je přitom právě strach ze ztráty zaměstnání.

Typickou pečující osobou se stává žena v pozdním produktivním věku, která povinnosti spojené s péčí o stárnoucí rodiče kombinuje s péčí o dospívající děti. V polovině případů se k tomu přidává i potřeba harmonizace se zaměstnáním. Někteří autoři a autorky používají k popisu této situace termín „ženy uprostřed“ – tyto ženy se nacházejí uprostřed své životní biografie, obklopeny ze všech stran potřebami svých manželů a dětí, stárnoucích rodičů a svého zaměstnání (Přídalová 2007).

Pracovní vytížení spolu s péčí o více závislých osob může snadno vést ke konfliktu rolí. Firmy na západ od našich hranic reagují na tuto situaci řadou opatření cílících na specifickou situaci „sandwichové generace“. Mezi ně patří například programy umožňující výběr několika dnů (ne)placeného volna, které jsou využívány k zajištění péče o závislé členy rodiny a dávají možnost vybrat si volný den v případě krizových situací spojených s péčí. Dále flexibilní pracovní doba a možnost práce z domova v blízkosti opečovávaných osob. Tato opatření reflektují skutečnost, že strach o opečovávaného člověka, který zůstává doma sám či s pomocí cizích, může být pro práci mnohem rušivější než jeho faktická blízkost a osobní vykonávání pomoci. Dalším příkladem jsou asistenční programy zaměřující se na dostatečnou informovanost zaměstnanců/zaměstnankyň a jejich nadřízených o dané problematice a možnostech pomoci. Mohou zahrnovat organizaci vzdělávacích seminářů o zvládání péče a různých formách asistence či zřízení svépomocných skupin pro pečující.

Příklady dobré praxe

Společnost AstraZeneca Pharmaceuticals, Inc. poskytuje zaměstnancům a zaměstnankyním zdarma šest hodin ročně specializované pomoci. Tato pomoc zahrnuje osobní či telefonickou asistenci zdravotního personálu školeného v geriatrické péči. Společnost rovněž nabízí přístup k profesionálnímu konzultantovi či konzultantce a pravidelně zpřístupňuje celou řadu informačních matriálů týkajících se péče.

Účetní společnost PricewaterhouseCoopers zřizuje pro zaměstnance a zaměstnankyně pečující o závislé osoby službu s názvem „Special Needs Caregivers Circle“ (SNCC). SNCC umožňuje vytvoření sítě osob, které pečují o závislé osoby či děti se speciálními potřebami a odborníků/odbornic věnujících se daným formám péče. Poskytuje svým členům a členkám potřebné informace, umožňuje sdílení zdrojů a seznamování s příklady dobré praxe. Nabízí rovněž programy mentoringu.(1)

George Mason University zaměstnává koordinátorku zaměřující se specificky na otázky péče o starší osoby. Koordinátorka pomáhá s identifikováním potřeb opečovávaných, poskytuje informace týkající se právních úprav a poskytování služeb pro závislé. Univerzita dále organizuje svépomocnou skupinu setkávající se jednou měsíčně a odborné semináře na témata jako finanční a právní aspekty dlouhodobé péče či komunikaci s dlouhodobě nemocnými.(2)

Další zdroje informací

Neil Margaret, Donna L. Wagner (2010): Working Caregivers: Issues, challenges, and opportunities for the aging network. NFCSP Issue Brief (dostupné zde, 22.4.2011).

Přidalová, Marie. 2007. Pečující dcery a pečující synové (rozhodnutí, se kterým můžu žít). IVRIS working papers č. 07/04. (dostupné zde, 22.4.2011).

Vidovičová, Lucie, Ladislav Rabušic (2003): Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti. Zpráva z empirického výzkumu. VÚPSV: Výzkumné centrum Brno.

Wilken, Carolyn (2008): Balancing work and caregiving: Tips for Employees. University of Florida (dostupné zde, 22.4.2011).

(1) Zdroj: http://www.pwc.com/us/en/about-us/diversity/pwc-family-support.jhtml

(2) Zdroj: http://www.allbusiness.com/society-social/families-children-family/11584597-1.html

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.