Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy

21.12.2018  

"All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy" is a 1-day exhibition organized and curated by Anna Wim and Natalie Kollega, aiming to give platform and visibility to diverse femme and non-binary artists working with themes of feminism, queerness, social justice, and more.

Více
feminismus.czČlánky › Spokojeny se svým místem? Genderová segregovanost ve vzdělání a povolání a její možné proměny

Spokojeny se svým místem? Genderová segregovanost ve vzdělání a povolání a její možné proměny

Spokojeny se svým místem? Genderová segregovanost ve vzdělání a povolání a její možné proměny
Právě vychází kniha S genderem na trh. Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých, která shrnuje výsledky tříletého výzkumu zaměřeného na vzdělávací strategie z genderové perspektivy. Výzkumný tým z oboru genderových studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity podnikl jak kvantitativní analýzy, tak kvalitativní výzkum. Výsledky ukazují, jakými způsoby se udržují genderové nerovnosti, i vynořující se vzorce, které by mohly nežádoucí stav proměnit.

Právě vychází kniha S genderem na trh. Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých, která shrnuje výsledky tříletého výzkumu zaměřeného na vzdělávací strategie z genderové perspektivy. Výzkumný tým z oboru genderových studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity podnikl jak kvantitativní analýzy, tak kvalitativní výzkum. Výsledky ukazují, jakými způsoby se udržují genderové nerovnosti, i vynořující se vzorce, které by mohly nežádoucí stav proměnit.

Výsledky kvantitativních šetření přinesly dvě zajímavá zjištění. Prvním z nich je skutečnost, že k genderové nerovnosti na trhu práce přispívá významně horizontální, nikoli vertikální segregace. Jinými slovy, dívky v Česku už dosahují stejné výše vzdělání jako chlapci, jenže v jiných oborech. A právě tyto ženské obory přinášejí nižší výdělky. Není to tedy nedostatečně vysoké vzdělání žen, které by vysvětlovalo jejich horší postavení na trhu práce. S diskriminací spojenou s výší vzdělání se pojí druhé zjištění vzešlé z kvantitativních analýz. To zpochybňuje zažitou představu o vzdělání coby sociálním výtahu. Obecně se má za to, že vyšší vzdělání přinese svému nositeli či nositelce lepší postavení na trhu práce, a tedy vyšší příjem. Situace v České republice však tomuto přesvědčení neodpovídá, pokud vezmeme v úvahu gender pracujících. U nás nejenže ženy nevydělávají tolik, co stejně vzdělaní muži, ale dokonce vydělávají méně než muži s nižším dosaženým vzděláním. Například žena s bakalářským titulem vydělá v průměru méně než muž s maturitním vysvědčením a podobně příjem vysokoškolačky s magisterským diplomem je nižší než výdělek muže s vyšším odborným či bakalářským vzděláním. Vzdělání jako výtah funguje segregovaně, pro každé pohlaví zvlášť. Lze tedy říci, že škola genderové rozdíly nezmenšuje, ale naopak konzervuje.

Kvalitativní výzkum se zaměřil na patnáctileté dívky a chlapce, tedy na mladé lidi na prahu středoškolského vzdělání, kde se poprvé začíná výrazně formovat horizontální genderová segregace. Lucie Jarkovská se při hledání odpovědi na otázku, proč si žáci a žákyně devátých tříd volí další vzdělání směřující k genderově stereotypnímu povolání, zaměřila na způsoby, jakými přemýšlejí o svém budoucím životě. Ukázala, že do úvah dívek a chlapců vstupují v jiném poměru a s jinou závažností otázky rodiny a otázky hodnoty placené práce, které je vedou k volbě genderově typického studia a následně povolání. Tato svá rozhodnutí, jakkoli stereotypní, předpověditelná a ve výsledku přinášející ženám horší podmínky na trhu práce, vnímají všichni bez rozdílu jako svobodnou volbu, jak ve své studii ukazuje Iva Šmídová. Tato zjištění empiricky ilustrují tezi sociologa Pierra Bourdieuho, který o (sebe)umisťování žen a mužů ve společnosti říká, že „naděje se přizpůsobují vyhlídkám, aspirace možnostem“ a že genderově strukturované volby vedou navíc ke spokojenosti sociálních aktérů, protože skrze ně dosáhli (právě jen) na to, nač aspirovali.

Celá řada povolání je výrazně genderovaná, ale i v těch nejvíce obsazených muži se najde žena a naopak. Výzkumná sonda autorky těchto řádků se zaměřila právě na takové jedince, které bychom v jejich povolání nečekali. V případové studii byly provedeny hloubkové rozhovory s řidičkou autobusu a zdravotním „bratrem“. Mohli bychom očekávat, že lidé, kteří pracují v genderově „nepříslušném“ povolání, budou genderově netypičtí, třeba právě proto, že jejich individuální jinakost je přivedla do nepravděpodobného povolání, či případně výkon netypického povolání v nich probudil genderově nestereotypní rysy. Nebo bychom mohli mít představu, že jedinci vykonávají svůj gender v různých kontextech různě, jak se nás snaží přesvědčit teorie kolážovaných identit. Zjištění této studie bohužel taková očekávání nepodporují. Spíše se zdá, že i ženy, které vykonávají mužskou profesi, k ní přistupují s celou řadou rysů, jež typicky provázejí ženy v placeném zaměstnání. Řidička autobusu si své zaměstnání vybrala tak, aby mohla sladit práci s péčí o dítě, akcent kladla na jistotu místa, nikoli výši výdělku, naprosto si nedokázala představit samu sebe ve vedoucí pozici. Analogicky „náš“ zdravotní bratr vykazoval charakteristiky, které jsou běžně připisovány mužům. Ve své práci zdůrazňoval vysoké vzdělání, které do ní musel investovat, vlastní status, který vnímal výhradně jako stoupající spolu s výdělky. Do budoucna nejen že si plánoval kariérní postup (jakkoli jeho profese je jednou z těch, které mnoho možností postupu neskýtají), ale výslovně si nedokázal představit setrvání na pozici běžné zdravotní sestry. Zdá se tedy, že spíše než vliv aktuálního, třeba pracovního kontextu, v němž se jedinec nachází, má vliv inkorporovaný habitus, jenž má tendenci formovat dispozice aktérů a aktérek jednat způsobem, který přispívá k reprodukci genderových symbolických pořádků.

Tento soulad mezi strukturami společnosti, jež jsou hluboce genderované, a těmi, co inkorporoval/a aktér/ka, však neexistuje bezrozporně a v individuálních biografiích „odjakživa“. Jak ukazuje analýza rozhovorů s patnáctiletými, existuje mezi nimi nikoli nevýznamná menšina těch, kdo se rozhodují pro genderově netypické studium nebo uvažují o genderově nestereotypním povolání. Mluvily jsme s dívkami, které sní o povolání automechanika nebo které kladou primární důraz na vydělávání peněz a k přípravě na povolání přistupují velice pragmaticky. Zrovna tak jsme se setkaly s chlapci, kteří míří na ženský obor a pro které je v životě velice důležitá péče, ať už o malé děti, či životní prostředí. Je tedy možné modifikovat Bourdieuho tvrzení o „aspiracích podřizujících se možnostem“ následujícím způsobem: některé explicitní aspirace mohou být opuštěny, protože pro ně v sociální struktuře očekávání není místo; to ale neznamená, že tyto aspirace nikdy neexistovaly. Je to právě tato diskontinuita, která otevírá prostor pro prolamování genderovaných struktur společnosti.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.