Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Rovnost žen a mužů z pohledu odborů

Rovnost žen a mužů z pohledu odborů

23. únor 2004  | Alena Králíková
V Berlíně se minulý týden sešla nejen trojka „velkých mužů“ Evropy – Blair, Chirac a Schröder, ale i zástupci, a především zástupkyně, odborových svazů z Německa, Polska a České republiky. Ve dnech 19.-20. února se tam uskutečnila zahajovací konference k přeshraniční spolupráci mezi odborovými svazy a jejich iniciativami. Zaštítil ji Německý odborový svaz a na přípravě spolupracoval s těmi svazy, které již mají zkušenosti s mezinárodními projekty a dokáží zhodnotit jejich přínos. K německo-nizozemské spolupráci tak vystoupila Jutta Reiter ze Severního Porýní-Vestfálska, ke spolupráci slovinsko-italsko-rakouské pak referentka z Rakouského odborového svazu.

Rovnost žen a mužů z pohledu odborů

V Berlíně se minulý týden sešla nejen trojka „velkých mužů“ Evropy – Blair, Chirac a Schröder, ale i zástupci, a především zástupkyně, odborových svazů z Německa, Polska a České republiky. Ve dnech 19.-20. února se tam uskutečnila zahajovací konference k přeshraniční spolupráci mezi odborovými svazy a jejich iniciativami. Zaštítil ji Německý odborový svaz a na přípravě spolupracoval s těmi svazy, které již mají zkušenosti s mezinárodními projekty a dokáží zhodnotit jejich přínos. K německo-nizozemské spolupráci tak vystoupila Jutta Reiter ze Severního Porýní-Vestfálska, ke spolupráci slovinsko-italsko-rakouské pak referentka z Rakouského odborového svazu.

Přínosem, zejména co se týká vzájemného srovnání, byla polská zpráva přednesená Katarzynou Tyman-Koc. Zákoník práce zakazující diskriminaci na základě pohlaví je v Polsku platný počínaje 1.lednem 2002, a zavádí přenos důkazního břemene, stejný plat za práci stejné hodnoty, zákaz sexuálního obtěžování a také stanoví minimální výši pokut pro zaměstnavatele porušující zákonná ustanovení.

Podle posledních statistik je v Polsku 36% ekonomicky aktivních žen (v ČR je to 51% žen). Studie z roku 1999 přinesla data o podílu žen v podnikatelské sféře – mezi podnikateli je 30% žen, většinou jsou majitelkami malých podniků s 10-15 zaměstnanci. Ženy–podnikatelky jsou v Polsku „pověstné“ inovativními nápady – dokáží najít mezery, zejména ve službách, kde se umějí úspěšně uplatnit.

Ve středním managementu je sice přibližně polovina žen, vydělávají však o 25% méně než jejich kolegové na stejných, resp. srovnatelných pozicích. Stejně jako v České republice, i v Polsku mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují ženy (tvoří 57% ze všech dlouhodobě nezaměstnaných). Obě země jsou si podobné i platnou nepřímou úměrou – čím více žen pracuje v daném oboru, tím menšího příjmu a nižší prestiže dosahují: např. ve školství a zdravotnictví ženy dalece převažují nad muži. V Polsku ve školství na jednoho muže pracuje 14 žen.

Zajímavý byl zejména závěr jejího vystoupení, definice tzv. persilového efektu – na to, aby si žena vydělala na 600 gramů pracího prášku Persil, musí v Rakousku pracovat 6 minut, v Polsku pak téměř 6krát tak dlouho, 35 minut.

Svůj význam pro měl nepochybně i referát zástupkyně německého odborového svazu IG Metall v Sasku, Birgit Albrecht, o rovnosti příležitostí v textilním průmyslu. Řada aspektů, které doprovázely vývoj textilního průmyslu v Německu za posledních 15 let, je totiž podobná těm, které hrály svou roli i v České republice.

V roce 1970 bylo v Německu v textilním průmyslu celkem 885 tisíc zaměstnanců, v současnosti jich tam pracuje sotva 151 tisíc. Pokles zaměstnanosti v textilním průmyslu postihl zejména ženy vzhledem k tomu, že převážnou většinu zaměstnanců, jejichž místa byla zrušena, tvořily právě ony. Ačkoli totiž celkový podíl žen ve zpracovatelském průmyslu v Německu tvoří 33%, v oděvnictví jich je zaměstnáno 89%. Jsou to tedy ženy, kdo od konce osmdesátých trpí v Evropě obrovským poklesem zaměstnanosti v textilním, oděvním, ale i kožedělném průmyslu. Aktuálním příkladem je ukončení výroby v posledním výrobním podniku firmy Steilmann v Chotěbuzi (Cottbus), kde dojde ke zrušení 160 pracovních míst, z nichž 2/3 zastávají ženy.

Projekt iniciovaný Německým odborovým svazem nazvaný Dimenze pohlaví v přeshraniční spolupráci v rámci příhraniční iniciativy pro zaměstnankyně a zaměstnance od Baltu k Alpám (GRIPS) bude mít své pokračování ve workshopech plánovaných od března do října letošního roku.

Alena Králíková

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.