Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Rodina a zaměstnání – soulad či protiklad ?

Rodina a zaměstnání – soulad či protiklad ?

23. červen 2004  | Lukáš Sedláček  |  Econnect
Mezinárodní seminář na téma „Slučitelnost rodiny a zaměstnání – Jak na to“ se konal 15.června v brněnském Domu pánů z Kunštátu. Akce, která se konala pod záštitou primátora města Brna a Rakouského velvyslanectví, nabídla několik přednášek s různými pohledy na to, jak lze na začátku třetího tisíciletí skloubit profesní kariéru s rodinou.

Mezinárodní seminář na téma „Slučitelnost rodiny a zaměstnání – Jak na to“ se konal 15.června v brněnském Domu pánů z Kunštátu. Akce, která se konala pod záštitou primátora města Brna a Rakouského velvyslanectví, nabídla několik přednášek s různými pohledy na to, jak lze na začátku třetího tisíciletí skloubit profesní kariéru s rodinou.

Rakouská pro-rodinná opatření

Zkušenosti z Rakouska přednesla ve svém příspěvku zástupkyně spolkového ministerstva pro sociální jistoty, generace a ochranu spotřebitelů Regina Hartweg-Weiss. Její přednáška se zaměřila na projekt Audit rodina a zaměstnání, ve kterém stát hodnotí podniky podle toho, zda a jak vytvářejí pro své zaměstnance prostředí, které lze nazvat prorodinné neboli „family-friendly“. Základní myšlenkou auditu je zkušenost, že efektivní personální politika musí vedle zájmů podniku zohledňovat i potřeby zaměstnanců sladit rodičovskou i profesní roli. Audit hodnotí nejen opatření, která již byla zavedena, ale odkrývá i možnosti podniku a pomáhá s jejich realizací. Během auditu se zkoumá celkem deset oblastí podniku, mezi nimiž je např. pracovní doba, pracovní postupy, náplň práce či pracoviště. Pokud podnik vyhoví podmínkám auditu, obdrží certifikát a právo během následujících tří let používat evropsky uznávanou značku „work  family“. Pokud podnik nesplní některé z požadavků, jsou mu nabídnuta opatření, které mohou zlepšit jeho prorodinnou politiku. Tyto návrhy se pohybují od vytváření flexibilní pracovní doby až po zřízení dětského koutku či nabídky zaopatření pro děti či rodinné příslušníky, kteří potřebují péči. Mezi rakouskými podniky je o audit zájem už z toho důvodu, že je jejich snaha o vytváření prorodinných opatření podporována finančně státem.

Otcové v domácnosti?

Přednáška Reginy Hartweg-Weiss však také poukázala na klasický stereotyp v uvažování nad slučitelností rodiny a kariéry. Pokud se totiž mluví o tom, že dnes již obojí sloučit jde, tak se zároveň hovoří o tom, že to je možné, protože podniky vytvářejí prorodinné podmínky. Málokdy se uvažuje o změně v samotných rodinných uspořádáních. Žen, které se mohou věnovat svému zaměstnání proto, že pečovatelskou roli převzal jejich muž, je stále velmi málo. Určitou výjimku tvoří skandinávské země, kde jsou otcové již mnoho let podporováni k péči o děti, mj. například vytvářením institutu tzv. otcovské dovolené, jejíž cílem je zaangažovat muže právě v roli, která je typicky přisuzována ženám.

Mateřská dovolená jako prestižní zaměstnání

V další přednášce se Gabriela Munková z Právnické fakulty v Praze zaměřila na různé podoby rodičovské dovolené v evropských zemích, na její úpravy a efekty v rodinné politice. V následující diskusi pak také několikrát zazněl argument, že žena je během rodičovské dovolené znevýhodněna hned dvakrát: společnost totiž neoceňuje její práci pro rodinu – tudíž nemá společenskou prestiž, avšak nedoceňuje ji ani finančně. To má také za následek i fakt, že zaměstnavatelé i ženy samotné považují někdy dobu rodičovské dovolené za „nicnedělání“ – za dobu, která způsobila ztrátu kvalifikace, což potvrdila také zástupkyně z rakouského ministerstva. Jejich zkušenost je taková, že ženy, které se po rodičovské dovolené ucházejí o práci, často odpovídají při přijímacích pohovorech na otázku „Co jste v posledních letech dělala?“ odpovědí „Nic!“. Tím se takto dopředu sebou i zaměstnavatelem ohodnocená žena dostává do skupiny znevýhodněných na trhu práce. Proto například rakouské ministerstvo pořádá různé programy formou pohovorů, která mají připravit ženy na opětovný vstup na trh práce.

Akci pořádaly společně organizace Český svaz žen, Národní centrum pro rodinu a Unie katolických žen.

Mezinárodní seminář na téma „Slučitelnost rodiny a zaměstnání – Jak na to“ se konal 15.června v brněnském Domu pánů z Kunštátu. Akce, která se konala pod záštitou primátora města Brna a Rakouského velvyslanectví, nabídla několik přednášek s různými pohledy na to, jak lze na začátku třetího tisíciletí skloubit profesní kariéru s rodinou. Rakouská pro-rodinná opatření Zkušenosti z Rakouska přednesla ve svém příspěvku zástupkyně spolkového ministerstva pro sociální jistoty, generace a ochranu spotřebitelů Regina Hartweg-Weiss. Její přednáška se zaměřila na projekt Audit rodina a zaměstnání, ve kterém stát hodnotí podniky podle toho, zda a jak vytvářejí pro své zaměstnance prostředí, které lze nazvat prorodinné neboli „family-friendly“. Základní myšlenkou auditu je zkušenost, že efektivní personální politika musí vedle zájmů podniku zohledňovat i potřeby zaměstnanců sladit rodičovskou i profesní roli. Audit hodnotí nejen opatření, která již byla zavedena, ale odkrývá i možnosti podniku a pomáhá s jejich realizací. Během auditu se zkoumá celkem deset oblastí podniku, mezi nimiž je např. pracovní doba, pracovní postupy, náplň práce či pracoviště. Pokud podnik vyhoví podmínkám auditu, obdrží certifikát a právo během následujících tří let používat evropsky uznávanou značku „work  family“. Pokud podnik nesplní některé z požadavků, jsou mu nabídnuta opatření, které mohou zlepšit jeho prorodinnou politiku. Tyto návrhy se pohybují od vytváření flexibilní pracovní doby až po zřízení dětského koutku či nabídky zaopatření pro děti či rodinné příslušníky, kteří potřebují péči. Mezi rakouskými podniky je o audit zájem už z toho důvodu, že je jejich snaha o vytváření prorodinných opatření podporována finančně státem. Otcové v domácnosti? Přednáška Reginy Hartweg-Weiss však také poukázala na klasický stereotyp v uvažování nad slučitelností rodiny a kariéry. Pokud se totiž mluví o tom, že dnes již obojí sloučit jde, tak se zároveň hovoří o tom, že to je možné, protože podniky vytvářejí prorodinné podmínky. Málokdy se uvažuje o změně v samotných rodinných uspořádáních. Žen, které se mohou věnovat svému zaměstnání proto, že pečovatelskou roli převzal jejich muž, je stále velmi málo. Určitou výjimku tvoří skandinávské země, kde jsou otcové již mnoho let podporováni k péči o děti, mj. například vytvářením institutu tzv. otcovské dovolené, jejíž cílem je zaangažovat muže právě v roli, která je typicky přisuzována ženám. Mateřská dovolená jako prestižní zaměstnání V další přednášce se Gabriela Munková z Právnické fakulty v Praze zaměřila na různé podoby rodičovské dovolené v evropských zemích, na její úpravy a efekty v rodinné politice. V následující diskusi pak také několikrát zazněl argument, že žena je během rodičovské dovolené znevýhodněna hned dvakrát: společnost totiž neoceňuje její práci pro rodinu – tudíž nemá společenskou prestiž, avšak nedoceňuje ji ani finančně. To má také za následek i fakt, že zaměstnavatelé i ženy samotné považují někdy dobu rodičovské dovolené za „nicnedělání“ – za dobu, která způsobila ztrátu kvalifikace, což potvrdila také zástupkyně z rakouského ministerstva. Jejich zkušenost je taková, že ženy, které se po rodičovské dovolené ucházejí o práci, často odpovídají při přijímacích pohovorech na otázku „Co jste v posledních letech dělala?“ odpovědí „Nic!“. Tím se takto dopředu sebou i zaměstnavatelem ohodnocená žena dostává do skupiny znevýhodněných na trhu práce. Proto například rakouské ministerstvo pořádá různé programy formou pohovorů, která mají připravit ženy na opětovný vstup na trh práce. Akci pořádaly společně organizace Český svaz žen, Národní centrum pro rodinu a Unie katolických žen. Lukáš Sedláček

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.