Ivana Šáteková: Každodenní sexismus / Everyday Sexism

27.3.2019  Praha  | 

Výstava zaměřená na genderové stereotypy zobrazuje běžné situace, se kterými se ženy v naší společnosti musejí potýkat. Hodnocení týkající se vzhledu, mateřství, správného chování či vyjadřování provázejí ženy od dětství až do stáří. Tyto komentáře mají často formu zdánlivě nevinných a dobře míněných otázek. Výstava slovenské autorky Ivany Šátekové odkrývá sexismus a manipulaci ukrytou v takových výrocích. Výstava je pořádána ve spolupráci s organizací Nesehnutí.

Více

Girls Day 2019

25.4.2019  Česká republika  | 

Ve čtvrtek 25. dubna 2019 se uskuteční další ročník Girls Day. Jedná se o interaktivní den otevřených dveří určený pro všechny dívky ze středních škol, které chtějí nakouknout do firem a třeba i načerpat inspiraci pro svoji budoucí studijní či pracovní kariéru. Girls Day se koná po celém světě, v ČR se tentokrát uskuteční v Praze, Plzni, Olomouci a Mladé Boleslavi.

Více

Vlastním hlasem

26.4.2019  Praha  | 

Výstava Vlastním hlasem, která bude k vidění od 26. dubna v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, vám představí ženy, které se nebály jít proti dobovým konvencím.

Více
feminismus.czČlánky › Režisér Mareček v dokumentu Zdroj naslouchá globálním výzvám

Režisér Mareček v dokumentu Zdroj naslouchá globálním výzvám

9. květen 2005  | Štěpánka Matúšková
Režisér Mareček v dokumentu Zdroj naslouchá globálním výzvám
Foto: Archiv Jeden svět
Nestává se příliš často, že by u nás vznikl dokument, který by svou perspektivou dalece překračoval hranice této země. Film Martina Marečka nazvaný Zdroj, uvedený v premiéře na festivalu Jeden svět, zahleděnost české kotliny překonává hned ve dvojím smyslu – prostorovém a mentálním. Režisér se rozhodl zpracovat téma porušování lidských práv ve vzdáleném Ázerbájdžánu, o němž je přesvědčen, že je děsivě blízké

Nestává se příliš často, že by u nás vznikl dokument, který by svou perspektivou dalece překračoval hranice této země. Film Martina Marečka nazvaný Zdroj, uvedený v premiéře na festivalu Jeden svět, zahleděnost české kotliny překonává hned ve dvojím smyslu - prostorovém a mentálním. Režisér se rozhodl zpracovat téma porušování lidských práv ve vzdáleném Ázerbájdžánu, o němž je přesvědčen, že je děsivě blízké.

"Kladl jsem si otázku, kam vede ta roura od benzínové pumpy," řekl na premiéře v rámci Jednoho světa režisér. Ropovod ho spolu s dvoučlenným štábem zavedl do Ázerbájdžánu, kde "černé zlato" dobývají lidé s měsíčním příjmem 55 dolarů. Mareček poukazuje na to, že ekonomickou a politickou situaci Ázerbájdžánu využívá ke svým ziskům nadnárodní naftařský gigant British Petrol, vůči němuž se místní vláda a slabé postsovětské hospodářství zákonitě dostávají do závislé pozice. Spolu se zadlužeností Ázerbájdžánu u Světové banky se země stává "baklažánovou republikou" - chudou zemí, kde se bohaté nadnárodní korporace chovají tak, jak by si ve svých domovských zemích nemohly dovolit. Místní zkorumpované instituce porušují lidská práva, ožebračují lidi a umožňují devastování životního prostředí.

Dejte si pozor na ženy!

Skupinou těžce postiženou stavbou ropovodu vedoucího z Ázerbájdžánu směrem na západ jsou také ženy. Výdělky dělníků na ropných polích nestačí k životu, kdo z mužů mohl, odešel za prací a ženy zůstaly doma samy. Místní úřady nechtějí lidem vyplatit odškodné za zabranou půdu na stavbu ropovodu a falšují dokumenty. Ženy, jejichž strhujícím výstupům Mareček nechává volný průběh, se pustily do aktivního boje za svá práva, sepsaly petici, zablokovaly železnici. "Do dnešního dne nebyla jediná stížnost soudně vyřešena v jejich prospěch," sdělila autorce ázerbájdžánská disidentka Mirvari Gahramanli. "Vůči ženám zatím přežívá tradiční ostych a úcta, to je jediný důvod, že už je dávno nezavřeli. Muže, kteří nahlas vyslovují své protesty, hned policie zatkne a obviní z vyvolávání nepořádku, užívání drog a podobných nesmyslů."
Tolik rámec příběhu, v němž vystupují ázerbájdžánští bojovníci za lidská práva, včetně Mirvari Gahramanli, která zasedá v porotě letošního ročníku festivalu Jeden svět a účastnila se premiéry v pražském kině Světozor.

Perspektiva Martina Marečka je sociálně kritická a globální. Uvědomuje si místo České republiky mezi nejbohatčími zeměmi světa, na jejichž zdánlivě běloskvoucím svědomí leží ropná skvrna devastovaných zemí kdesi "u zdroje". Vzhledem k tomu, že i česká auta jezdí na ázerbájdžánskou ropu, "jedeme v tom všichni," jak poznamenal režisér před uvedením snímku. Autoři berou na sebe zodpovědnost za globální výzvy a jejich postoj vypovídá o osobní angažovannosti, o čemž svědčí i poslední titulek, který uvádí, že po odjezdu upozornili mezinárodní organizace dohlížející na dodržování lidských práv na jejich porušování v oblasti, kde natáčeli.

Film je zároveň sympatický svou civilností a osobním rozměrem. Mezi protagonisty patří i autoři filmu, ale nederou se před kameru, jak se to mnohým stává v nezadržitelné touze zvěčnit sama sebe. Ve scénách, kdy hovoří s představiteli British Petrol o korupci, která zabraňuje spravedlivým odměnám těžařů, působí boj tří mladých mužů až naivně, nevyvolává však výsměch, ale držení palců. Režisérovi se podařilo nepřekročit hranici k triviální hříčce o výpravě tří kamarádů za dobrodružstvím a udržel závažnost výpovědi, která je o to působivější, čím je méně aranžovaná.

Zdroj (ČR, 2005), režie, scénář, zvuk, střih: Martin Mareček

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.