Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Půjdou Češky bádat do Evropy?

Půjdou Češky bádat do Evropy?

7. červenec 2003  | Renata Škrobálková  |  Econnect
Přibližně od poloviny devadesátých let se Česká republika snaží přiblížit zemím Evropy v zajištění rovnoprávného postavení žen a mužů na trhu práce. Z toho důvodu v roce 2001 vzniklo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Národní kontaktní centrum- Ženy a věda, jehož cílem je podpořit české badatelky nejen na institucionální úrovni. Centrum chce dále upozornit širokou i odbornou veřejnost na problémy, se kterými se ženy mohou ve své vědecké práci setkávat, např. otázka harmonizace vědecké kariéry a rodiny, přístupnost grantů a studijních stáží vzhledem k věku a rodinným povinnostem nebo nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích.
Přibližně od poloviny devadesátých let se Česká republika snaží přiblížit zemím Evropy v zajištění rovnoprávného postavení žen a mužů na trhu práce. Z toho důvodu v roce 2001 vzniklo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Národní kontaktní centrum - Ženy a věda, jehož cílem je podpořit české badatelky nejen na institucionální úrovni. Centrum chce dále upozornit širokou i odbornou veřejnost na problémy, se kterými se ženy mohou ve své vědecké práci setkávat, např. otázka harmonizace vědecké kariéry a rodiny, přístupnost grantů a studijních stáží vzhledem k věku a rodinným povinnostem nebo nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích.

Ženy nebyly považovány za subjekty, ale pouze za objekty vědění

Jednou z příčin, která bývá často dávána do souvislosti s malým počtem žen ve vědě, je fakt, že iž od počátku 17. století, kdy se věda vyvíjela, byla nastavena jako mužská záležitost. Z historického hlediska ženy nebyly považovány za subjekty, ale pouze za objekty vědění. Byly zkoumány, ale nemohly samy výzkum provádět. Situace se změnila až s nástupem 20. století, kdy ženám bylo zpřístupněno vzdělání a vědecká kariéra. I přesto zde však dodnes funguje řada stereotypů, které práci žen ve vědě limitují.

Mezi státy EU s nejvyšším zastoupením žen ve vědě patří Irsko (28,2 procent), Řecko (23,9 procent) a Portugalsko (23,8 procent). Naopak nejhůře jsou na tom Němky (9,6 procent) a Rakušanky (9,0 procent). Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2001 nejvíce pracovníků výzkumu a vývoje, tj. celkem 5753, pracovalo v podnikatelském sektoru. Z toho bylo pouze 16,3% žen, tj, celkem 939. O něco lépe je na tom vládní sektor, kde z celkového počtu 4837 pracovníků výzkumu a vývoje bylo 1553 žen, tj. 32,1%. Uvedené nízké procentuální hodnoty zastoupení žen ve vědě svědčí o nižším zájmu žen o vědeckou kariéru.

Centrum vzniklo jako podpůrná organizace pro ženy, které se chtějí realizovat v oblasti vědy

„Myslím, že je to především otázka rodinného modelu, který je v Čechách stále ještě nesmírně tradiční. Za socialismu ženy měly možnost uplatnit se v pracovním procesu stejně jako muži, čímž se naše situace zásadně lišila od situace v západní Evropě a hlavně pak za Oceánem. Bohužel se ale tato emancipace nijak nedotkla proměny genderových rolí v rodině,“ říká Martina Pachmanová,odborná asistentka na Katedře dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, v rozhovoru pro server Národního kontaktního centra – Ženy a věda. Centrum vzniklo jako podpůrná organizace pro ženy, které se chtějí realizovat v oblasti vědy u nás nebo v zahraničí. Mezi jeho hlavní aktivity patří vytváření databáze příležitostí, která poskytuje informace o vyhledávacích portálech, na kterých lze vyhledávat granty, studijní příležitosti, studijní cesty, konference a další nabídky a příležitosti ze všech vědeckých oborů. „V databázi vědkyň je více než sto českých vědkyň z různých oborů. Členství v této databázi znamená pro vědkyně možnost vyhledat spolupracovnice (nebo být vyhledány) do různých projektů. Také jim zprostředkováváme informace o různých příležitostech, ať pracovních, či grantových a novinkách v oblasti vědy a výzkumu ve vztahu k problematice postavení žen ve vědě,“ vysvětluje jedna z koordinátorek projektu Ženy a věda Alice Červinková.

Podle ní nebylo jednoduché oslovit české vědkyně, protože ty se chtěly sdružovat hlavně oborově a ne na základě příslušnosti k pohlaví. „Ve společnosti panuje stereotypní negativní představa ženských seskupení buď jako „slepic“ nebo jako „feministek“, je pro ženy velice obtížné vůbec na představu spolupráce s dalšími ženami přistoupit,“ dodává Červinková. Kromě toho centrum zpřístupnilo i databázi českých genderových a ženských organizací, na které je možno se obrátit v případě zájmu či potřeby. Co je však pro současné i budoucí české vědkyně velice důležité, je to, že server Národního kontaktního centra – Ženy a věda využívá informačního serveru Evropské komise CORDIS , na kterém jsou vyhlašovány granty ze zemí EU, které pomáhají ženám realizovat jejich vědeckou činnost. „Samozřejmě, že to znamená hodně úsilí a trpělivosti a znovu a znovu žádat o granty a stipendia. Je pravda, že mně se to zatím daří, ale je to občas velmi vyčerpávající,“ vysvětluje systém grantového řízení Martina Pachmanová.

Zatímco ženy zůstávají s potomky doma, muži pracují na svém kariérním růstu

Využití systému udělování evropských grantů se zdá být pro české vědkyně jistou nadějí. V současné době vyvíjen nátlak na grantové agentury, aby zavedly speciální překlenovací granty pro rodiče vracející se z mateřské dovolené a aby termíny pro podávání přihlášek do grantů cílených na mladé lidi stoupalo o jeden rok s každým dítětem. To by pomohlo překonat časový posun, ke kterému dochází při rodičovství. V nedalekém Německu narození prvního dítěte mnohdy znamená definitivní konec kariéry ženy. V některých částech Spolkové Republiky, hlavně území bývalého NDR, dokonce téměř neexistují jesle, takže ženy si nemohou dovolit odejít do práce dřív. Ani u nás však nemají potenciální adeptky vědy na růžích ustláno v případě, že se rozhodnou pro rodinu. Během rodičovské dovolené totiž ztrácejí veškeré kontakty se svým zaměstnavatelem, což je pro ně velmi diskriminující v dalším kariérním rozvoji. I přes řadu změn, které společnost doposud zaznamenala, také zcela automaticky funguje předpoklad, že pro ženu bude rodina vždy na prvním místě, a proto nelze počítat s jejím stoprocentním nasazením. „Nejvhodnější je o rodině vůbec nemluvit, dělat, že není a pracovat víc než ostatní. Zejména se snažit chybět ještě méně než ostatní, protože největší prohřešek jsou nemocné děti,“ popisuje svoji zkušenost jedna z účastnic workshopu Věda o ženách, pro ženy a s ženami, který v roce 2002 pořádalo Národní kontaktní centrum – Ženy a věda.

Na vyšších vědeckých postech jsou nadále většinou muži

Zkušenosti, které provázejí ženy na vyšších vědeckých a akademických postech, jsou popsány v rozhovorech, které každý měsíc vedou koordinátorky projektu Národního kontaktního centra – Ženy a věda s úspěšnými českými vědkyněmi v rámci rubriky Žena měsíce. Všechny oslovené vědkyně se shodují na tom, že situace se v posledních letech zlepšuje. „Předsedkyní Akademie věd se poprvé stala žena, několik ústavů má ředitelku. U nás v ústavu jsou čtyři vědecká oddělení a dvě z toho vedou ženy. V oddělení Teoretické informatiky, které vedu, jsou z dvanácti doktorandů čtyři dívky, zatímco z třinácti vědeckých pracovníků jsem já jediná žena,“ odpovídá na otázku problému žen ve vědě vedoucí oddělení Teoretické informatiky Ústavu informatiky AV ČR Věra Kůrková. „ Ředitelé galerií, muzeí a vědeckých pracovišť a vedoucí univerzitních kateder jsou nadále většinou muži,“ zdůrazňuje ve svém rozhovoru Pachmanová.

V letošním roce Národní kontaktní centrum – Ženy a věda usiluje o zapojení do mezinárodní sítěHelsinki Group Women and Science, která se s pomocí expertů pokusí vypracovat zprávu o situaci žen ve vědě v jednotlivých přidružených kandidátských zemích. Ve dnech 8.–11.6.2003 se Národní kontaktní centrum – Ženy a věda bude spolupodílet na organizaci konference s názvem Women Scholars and Institutions, jejíž organizaci má na starost Commission Women in Science of the International Union of History and Philosophy of Science/Division of History and Science a Výzkumné centrum pro dějiny vědy ÚSD AV Čr.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.