Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Půjdou Češky bádat do Evropy?

Půjdou Češky bádat do Evropy?

7. červenec 2003  | Renata Škrobálková  |  Econnect
Přibližně od poloviny devadesátých let se Česká republika snaží přiblížit zemím Evropy v zajištění rovnoprávného postavení žen a mužů na trhu práce. Z toho důvodu v roce 2001 vzniklo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Národní kontaktní centrum- Ženy a věda, jehož cílem je podpořit české badatelky nejen na institucionální úrovni. Centrum chce dále upozornit širokou i odbornou veřejnost na problémy, se kterými se ženy mohou ve své vědecké práci setkávat, např. otázka harmonizace vědecké kariéry a rodiny, přístupnost grantů a studijních stáží vzhledem k věku a rodinným povinnostem nebo nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích.
Přibližně od poloviny devadesátých let se Česká republika snaží přiblížit zemím Evropy v zajištění rovnoprávného postavení žen a mužů na trhu práce. Z toho důvodu v roce 2001 vzniklo za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Národní kontaktní centrum - Ženy a věda, jehož cílem je podpořit české badatelky nejen na institucionální úrovni. Centrum chce dále upozornit širokou i odbornou veřejnost na problémy, se kterými se ženy mohou ve své vědecké práci setkávat, např. otázka harmonizace vědecké kariéry a rodiny, přístupnost grantů a studijních stáží vzhledem k věku a rodinným povinnostem nebo nedostatečné zastoupení žen na vedoucích pozicích.

Ženy nebyly považovány za subjekty, ale pouze za objekty vědění

Jednou z příčin, která bývá často dávána do souvislosti s malým počtem žen ve vědě, je fakt, že iž od počátku 17. století, kdy se věda vyvíjela, byla nastavena jako mužská záležitost. Z historického hlediska ženy nebyly považovány za subjekty, ale pouze za objekty vědění. Byly zkoumány, ale nemohly samy výzkum provádět. Situace se změnila až s nástupem 20. století, kdy ženám bylo zpřístupněno vzdělání a vědecká kariéra. I přesto zde však dodnes funguje řada stereotypů, které práci žen ve vědě limitují.

Mezi státy EU s nejvyšším zastoupením žen ve vědě patří Irsko (28,2 procent), Řecko (23,9 procent) a Portugalsko (23,8 procent). Naopak nejhůře jsou na tom Němky (9,6 procent) a Rakušanky (9,0 procent). Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2001 nejvíce pracovníků výzkumu a vývoje, tj. celkem 5753, pracovalo v podnikatelském sektoru. Z toho bylo pouze 16,3% žen, tj, celkem 939. O něco lépe je na tom vládní sektor, kde z celkového počtu 4837 pracovníků výzkumu a vývoje bylo 1553 žen, tj. 32,1%. Uvedené nízké procentuální hodnoty zastoupení žen ve vědě svědčí o nižším zájmu žen o vědeckou kariéru.

Centrum vzniklo jako podpůrná organizace pro ženy, které se chtějí realizovat v oblasti vědy

„Myslím, že je to především otázka rodinného modelu, který je v Čechách stále ještě nesmírně tradiční. Za socialismu ženy měly možnost uplatnit se v pracovním procesu stejně jako muži, čímž se naše situace zásadně lišila od situace v západní Evropě a hlavně pak za Oceánem. Bohužel se ale tato emancipace nijak nedotkla proměny genderových rolí v rodině,“ říká Martina Pachmanová,odborná asistentka na Katedře dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, v rozhovoru pro server Národního kontaktního centra – Ženy a věda. Centrum vzniklo jako podpůrná organizace pro ženy, které se chtějí realizovat v oblasti vědy u nás nebo v zahraničí. Mezi jeho hlavní aktivity patří vytváření databáze příležitostí, která poskytuje informace o vyhledávacích portálech, na kterých lze vyhledávat granty, studijní příležitosti, studijní cesty, konference a další nabídky a příležitosti ze všech vědeckých oborů. „V databázi vědkyň je více než sto českých vědkyň z různých oborů. Členství v této databázi znamená pro vědkyně možnost vyhledat spolupracovnice (nebo být vyhledány) do různých projektů. Také jim zprostředkováváme informace o různých příležitostech, ať pracovních, či grantových a novinkách v oblasti vědy a výzkumu ve vztahu k problematice postavení žen ve vědě,“ vysvětluje jedna z koordinátorek projektu Ženy a věda Alice Červinková.

Podle ní nebylo jednoduché oslovit české vědkyně, protože ty se chtěly sdružovat hlavně oborově a ne na základě příslušnosti k pohlaví. „Ve společnosti panuje stereotypní negativní představa ženských seskupení buď jako „slepic“ nebo jako „feministek“, je pro ženy velice obtížné vůbec na představu spolupráce s dalšími ženami přistoupit,“ dodává Červinková. Kromě toho centrum zpřístupnilo i databázi českých genderových a ženských organizací, na které je možno se obrátit v případě zájmu či potřeby. Co je však pro současné i budoucí české vědkyně velice důležité, je to, že server Národního kontaktního centra – Ženy a věda využívá informačního serveru Evropské komise CORDIS , na kterém jsou vyhlašovány granty ze zemí EU, které pomáhají ženám realizovat jejich vědeckou činnost. „Samozřejmě, že to znamená hodně úsilí a trpělivosti a znovu a znovu žádat o granty a stipendia. Je pravda, že mně se to zatím daří, ale je to občas velmi vyčerpávající,“ vysvětluje systém grantového řízení Martina Pachmanová.

Zatímco ženy zůstávají s potomky doma, muži pracují na svém kariérním růstu

Využití systému udělování evropských grantů se zdá být pro české vědkyně jistou nadějí. V současné době vyvíjen nátlak na grantové agentury, aby zavedly speciální překlenovací granty pro rodiče vracející se z mateřské dovolené a aby termíny pro podávání přihlášek do grantů cílených na mladé lidi stoupalo o jeden rok s každým dítětem. To by pomohlo překonat časový posun, ke kterému dochází při rodičovství. V nedalekém Německu narození prvního dítěte mnohdy znamená definitivní konec kariéry ženy. V některých částech Spolkové Republiky, hlavně území bývalého NDR, dokonce téměř neexistují jesle, takže ženy si nemohou dovolit odejít do práce dřív. Ani u nás však nemají potenciální adeptky vědy na růžích ustláno v případě, že se rozhodnou pro rodinu. Během rodičovské dovolené totiž ztrácejí veškeré kontakty se svým zaměstnavatelem, což je pro ně velmi diskriminující v dalším kariérním rozvoji. I přes řadu změn, které společnost doposud zaznamenala, také zcela automaticky funguje předpoklad, že pro ženu bude rodina vždy na prvním místě, a proto nelze počítat s jejím stoprocentním nasazením. „Nejvhodnější je o rodině vůbec nemluvit, dělat, že není a pracovat víc než ostatní. Zejména se snažit chybět ještě méně než ostatní, protože největší prohřešek jsou nemocné děti,“ popisuje svoji zkušenost jedna z účastnic workshopu Věda o ženách, pro ženy a s ženami, který v roce 2002 pořádalo Národní kontaktní centrum – Ženy a věda.

Na vyšších vědeckých postech jsou nadále většinou muži

Zkušenosti, které provázejí ženy na vyšších vědeckých a akademických postech, jsou popsány v rozhovorech, které každý měsíc vedou koordinátorky projektu Národního kontaktního centra – Ženy a věda s úspěšnými českými vědkyněmi v rámci rubriky Žena měsíce. Všechny oslovené vědkyně se shodují na tom, že situace se v posledních letech zlepšuje. „Předsedkyní Akademie věd se poprvé stala žena, několik ústavů má ředitelku. U nás v ústavu jsou čtyři vědecká oddělení a dvě z toho vedou ženy. V oddělení Teoretické informatiky, které vedu, jsou z dvanácti doktorandů čtyři dívky, zatímco z třinácti vědeckých pracovníků jsem já jediná žena,“ odpovídá na otázku problému žen ve vědě vedoucí oddělení Teoretické informatiky Ústavu informatiky AV ČR Věra Kůrková. „ Ředitelé galerií, muzeí a vědeckých pracovišť a vedoucí univerzitních kateder jsou nadále většinou muži,“ zdůrazňuje ve svém rozhovoru Pachmanová.

V letošním roce Národní kontaktní centrum – Ženy a věda usiluje o zapojení do mezinárodní sítěHelsinki Group Women and Science, která se s pomocí expertů pokusí vypracovat zprávu o situaci žen ve vědě v jednotlivých přidružených kandidátských zemích. Ve dnech 8.–11.6.2003 se Národní kontaktní centrum – Ženy a věda bude spolupodílet na organizaci konference s názvem Women Scholars and Institutions, jejíž organizaci má na starost Commission Women in Science of the International Union of History and Philosophy of Science/Division of History and Science a Výzkumné centrum pro dějiny vědy ÚSD AV Čr.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.