Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

Média z pohledu novinářek - diskusní večer

19.9.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude tentokrát věnován tématu žen v médiích a zpravodajství. Diskutovat budeme o situaci novinářek v českém mediálním prostředí a jejich postavení v redakcích nebo o vlivu genderu na mediální obsah.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více
feminismus.czČlánky › Pracovní podmínky v prodejnách maloobchodních řetězců

Pracovní podmínky v prodejnách maloobchodních řetězců

Pracovní podmínky v prodejnách maloobchodních řetězců
Jít do práce na 9, odejít v 5 a moci se věnovat svému osobnímu životu, přatelům či rodině? Mít volné víkendy a moci si dlouhodobě plánovat dovolenou v souladu s časovými možnostmi kamarádek či rodiny? Dostatečně vysoká mzda bezpečně pokrývající všechny životní náklady? Slušné pojištění pro případ nemoci, nezaměstnanosti či stáří? Na to všechno zapomeňte, pokud jste řadovým pracujícím v prodejnách obchodních řetězců.

Jít do práce na 9, odejít v 5 a moci se věnovat svému osobnímu životu, přatelům či rodině? Mít volné víkendy a moci si dlouhodobě plánovat dovolenou v souladu s časovými možnostmi kamarádek či rodiny? Dostatečně vysoká mzda bezpečně pokrývající všechny životní náklady? Slušné pojištění pro případ nemoci, nezaměstnanosti či stáří? Na to všechno zapomeňte, pokud jste řadovým pracujícím v prodejnách obchodních řetězců.

Flexibilizace práce

Pracovní podmínky řadových pracujících v prodejnách obchodních řetězců lze nejlépe označit jako flexibilní. Přinášejí sebou flexibilní mzdu, flexibilní počet pracovních hodin, flexibilní rozpisy pracovních směn. Organizovat si v této situaci časové i finanční nejistoty osobní život je značně problematické. V prodejnách obchodních řetězců navíc dochází k systematickému porušování pracovně právních předpisů. Luc Boltanski a Eve Chiapello ve své knize Nový duch kapitalismu (2007) poukázali na proměnu světa práce v posledních desetiletích. Dochází podle nich ke změně organizace práce směrem k větší flexibilitě. V důsledku zejména vysoké konkurence na světovém trhu se firmy snaží zeštihlovat. Služby a produkty jsou ve zvýšené míře nakupovány od subkontraktorů a dochází ke změně zaměstnanecké struktury. Firmy se snaží si ponechat jádro zaměstnanců a zaměstnankyň, které nutně potřebují pro své fungování a kteří jsou pro ně jen těžce nahraditelní. Tito jsou zaměstnáni na plné permanentní úvazky a firma do nich investuje, stará se o ně, školí je. Zbytek práce je vykonáván prostřednictvím pružné a přizpůsobivé pracovní síly. Poptávka po této (zejména nekvalifikované) práci je uspokojována prostřednictvím částečných a časově omezených úvazků. Ve zvyšující se míře dochází k „outsourcování“ práce a jejímu nákupu prostřednictvím pracovních agentur. Náklady a rizika jsou ve zvýšené míře z firem přenášena na dodavatele, subkontraktory, zaměstnance a zaměstnankyně. Tento model organizace práce je naprosto zřejmý u sítí obchodních řetězců.

Sociolog Marcel Tomášek (2007) si toho všímá ve své studii pokladních zaměstnaných v prodejnách zahraničních obchodních řetězců. Od poloviny devadesátých ket, kdy u pokladních byl normou plný, časově neomezený úvazek, dle něj v České republice dochází k sekundarizaci tohoto typu zaměstnání. Touto sekundarizací je myšlen přesun tohoto segmentu zaměstnaneckých pozic do tzv. sekundárního trhu práce - charakterizovaného částečnými či časově omezenými úvazky, nestabilním a nízkým příjmem, agenturním zaměstnáváním, pracovní nejistotou. Tomášek si tak všímá postupné degradace zaměstnaneckých podmínek mužů a žen pracujících v tomto sektoru. Podobný proces lze sledovat i u ostatních řadových pozic v maloobchodních řetězcích.

Co to znamená pro pracující v prodejnách obchodních řetězců?

Řada pracujících je zaměstnána na snížené pracovní úvazky. K tomu však, jak ukazují Tomášek s Dudovou (2009), může docházet navzdory časovému rozsahu vykonávané práce, který může ve skutečnosti zůstat na úrovni plného úvazku či ještě výše. Řada zaměstnanců a zaměstnankyň tak může mít úvazek např. na 30 hodin a přitom stabilně pracovat přes 40 hodin týdně. Tato přesčasová práce je něčím, co se od zaměstnanců a zaměstnankyň běžně očekává, přesčasy bývají regulérní součástí práce, které musí zaměstnanci a zaměstnankyně vykonávat, pokud si chtějí svoji pozici udržet. Toto umožňuje zaměstnavatelům nejenom snižovat zákonně stanovené odvody, umožňuje jim to také flexibilněji a optimálněji umisťovat pracovní sílu, případně ji nevyužívat, když je momentální poptávka po práci nižší.

Časově omezené kontrakty umožňují zaměstnavateli jednodušší ukončení kontraktu a snížení závazků vůči zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří většinou preferují kontrakt na neurčito, který je pro ně výhodnější. Permanentní kontrakt však dostane jen část zaměstnanců a zaměstnankyň a velká část je nahrazena nově příchozími. Časově omezené kontrakty a rozsáhlé zaměstnávání brigádnic a brigádníků prostřednictvím pracovních agentur znamenají neustálou fluktuaci pracujících v prodejnách. Ta může být pro zaměstnavatele výhodná - umožňuje zvýšený tlak na pracující, kteří se snaží udržet si své pozice. Zhoršuje také možnost zaměstnanecké solidarity a kolektivní organizace, jejímž prostřednictvím by zaměstnanci a zaměstnanykně mohli dosáhnout zlepšení pracovních podmínek.

Sladění pracovního a osobního života?

I když částečné úvazky a flexibilní pracovní doba mohou být zejména pro matky s dětmi výhodnější pro slaďování práce a péče o dítě, realita flexibilních pracovních úvazků v prodejnách obchodních řetězců je dle Tomáška a Dudové (2009) většinou jiná. Vysoká časová náročnost a roztříštěnost směn neumožňuje řadovým zaměstnancům a zaměstnankyním slaďování profesního a rodinného života. Proto ženy s malými dětmi v profesi pokladních do značné míry chybí. Zastoupeni jsou spíše absolventi a absolventky bez praxe, studentští brigádníci a brigádnice, zaměstnanci a zaměstnankyně v předdůchodovém věku. Podle Tomáška (2007) se pokladní s mladšími dětmi „prakticky jen velmi těžko může uplatnit v tomto zaměstnání, pokud nepracuje za nějak specificky privilegovaných podmínek.” Pro balancování starosti o předškolní a školní děti se svou prací jsou rozhodující konkrétní dohody mezi jednotlivými zaměstnanými a nadřízenými. Ti však nemusí rodinné a životní situace žen vůbec brát v úvahu. Stanovování směn totiž jen zřídka funguje za účelem uspokojení potřeb zaměstnanců a zaměstnankyň – ostatně to nejsou oni/y kdo mají ve vztahu s nadřízenými navrch. Směny jsou nadřízenými stanovovány tak, aby byla pokryta potřeba pracovních sil v prodejně, která se v čase liší. Flexibilní práce vyžadovaná po zaměstnancích a zaměstnankyních tak může znamenat večerní směny, směny o víkendu, či roztrhání pracovní doby s vynucenými dlouhými pauzami v průběhu dne.

Z genderového hlediska je zajímavá studie zaměstnankyň polských super/hypermarketů od koalice Karat, která vede v Polsku program „ochrana pracovních práv v super/hypermarketech z genderové perspektivy“. Podle Karatu ženy tvoří převážnou většinu pracujících v prodejnách obchodních řetězců. Do manažerských pozic jsou však umísťováni přednostně muži. Rozdělení podle genderové linie je v supermaketech evidentní. Ochranku a zaměstnance skladu tvoří muži, zatímco pokladní a prodejní asistentky jsou vesměs ženy. Podle respondentek výzkumu Karatu bylo úkolem práce mužů nejenom dohlížet na zákazníky a zákaznice, ale i na pracující ženy, což bylo zdrojem konfliktu.

Ženská válka proti Wal-Martu

Proti největšímu obchodnímu řetězci na světě Wal-Martu byla v roce 2004 podána pravděpodobně největší hromadná žaloba v historii. 1,6 milionu bývalých či současných zaměstnankyň na něj podalo hromadnou žalobu kvůli diskriminaci. Ženy prý byly placeny zhruba o patnáct procent hůř než muži. Navíc, přestože zaměstnanci Wal-Martu byly ze dvou třetin ženy, v manažerských funkcích tvořily pouze jednu třetinu. Ze tří tisíc pozic ředitelů poboček jich bylo jen čtrnáct procent obsazeno ženami. (Ecconnect, 2004)

Porušování pracovně právních předpisů

Studie, kterou uskutečnil sociolog Marcel Tomášek (2007) i výzkum, který provedla právnička a socioložka Jana Koukalová (2008) z Ekologického právního servisu (EPS) poukazují na systematické porušování pracovně-právních předpisů obchodními řetězci v ČR. V sousedním Polsku se došlo ke stejným zjištěním ve studii provedené v rámci koalice Karat.

Výzkumy si v některých řetězcích všimly tzv. trhání směn, kdy zaměstnanci a zaměstnankyně pracovali několik hodin ráno a několik hodin odpoledne s několikahodinovou přestávkou mezi těmito směnami. Docházelo tak k rozbití jejich dne. Tato pracovní doba navíc mohla být zaměstnavatelem ilegálně vedená jako odpracovaná v kuse. Stejně tak docházelo k nařizování odpoledních a ranních směn těsně po sobě a tedy bez dostatečného odpočinku mezi směnami. Nedostatečná přestávka na jídlo a oddech byla dle Koukalové (2008) běžná. Docházelo i k tomu, že pracující byli v práci více než 7 dní po sobě či dokonce tři týdny v kuse.

Běžně docházelo k nesouladu mezi pracovními úkoly vymezenými v pracovní smlouvě a pracovními úkoly skutečně vykonávanými pracujícími. Zaměstnanec či zaměstnankyně najatí na pozici pokladní tak mohli být nuceni vykonávat i pracovní výkony, které nebyly v jejich smlouvách specifikovány. Mohlo se tak stát, že pracovník či pracovnice najatí na pozici pokladní byli nuceni manipulovat s těžkými předměty.

Ženy byly při pracovních pohovorech běžně tázány na svůj rodinný status, počet a věk dětí, či rodinné plány do budoucna.

Schwarzbuch Lidl, čelenky pro menstruující a špiclování zaměstnaných

Svými praktikami vůči zaměstnancům a zaměstnankyním se nechvalně proslavil druhý největší obchodní řetězec v Německu Lidl, který má stejného vlastníka jako Kaufland v osobě pana Schwarze. Odbory Ver.di dva roky pečlivě sledovaly chování Schwarze a jeho managementu a výsledky zveřejnily v knize „Schwarzbuch Lidl“. Autoři v ní podrobně popisují ponižování a pravidelné šikanování zaměstnanců a zaměstnankyň v německých prodejnách. V Česku se Lidl proslavil svým interním dokumentem v jednom obchodě, podle kterého údajně měly zaměstnané ženy v době menstruace nosit viditelné čelenky. To by jim umožnilo chodit častěji na záchod. (The Guardian, 27.3.2008) Podle německého magazínu Stern Lidl v roce 2008 několik měsíců "systematicky" sledoval své zaměstnance v mnoha svých prodejnách. Najal si na to i detektivy. Firma skrytými kamerami sledovala i dobu, kterou její zaměstnanci stráví na záchodě. Podle Sternu existovaly záznamy o tom, kdo s kým udržuje milostný vztah, či postřehy k povahovým vlastnostem zaměstnanců. (MF Dnes, 27.3.2008) List Spiegel odhalil, že Lidl systematicky vedl tajné záznamy o chorobách jednotlivých zaměstnanců. U jedné prodavačky bylo např. uvedeno, že se hodila marod z psychických důvodů a že s ní má být rozvázán kontrakt ke konci června 2008. (Hospodářské Noviny, 6.4.2009)

 

Značně problematickou dle Tomáška (2007) byla manipulace s peněžními prostředky při předávání a sčítání inkasované hotovosti, v situaci, kdy není smluvně řešena hmotná zodpovědnost pracovníka či pracovnice na pokladně. Chybějící částky mohou být sráženy pokladním z platu, i když jinde přebývající prostředky jsou inkasovány prodejnou. Navíc toto určení chybějící částky často záviselo na nadřízených bez dostatečné prokazatelnosti vzhledem ke konkrétním podřízeným.

V podmínkách flexibilních pracovních dob a počtů hodin bylo značně problematické zaznamenávání počtu odpracovaných hodin. V řadě případů zaměstnancům a zaměstnankyním do evidence hodin nebylo dovoleno nahlížet a kontrolovat správné zaznamenávání odpracovaných hodin. Bylo zaznamenáno i vedení dvojí evidence. V takovém případě může být jedna z nich vedena managementem na prodejně a zaznamenávat reálně odpracovaný počet hodin. Druhá pak může být založená v evidenci HR a splňovat všechny zákonné požadavky. Toto dvojí vedení umožňuje například rozepsat velký počet v kratším časovém úseku odpracovaných hodin na delší období. Zaměstnanci a zaměstnankyně také neměli dostatečnou kontrolu managementem vedené docházky.

Neproplácení přesčasů, nezpřístupnění kolektivní smlouvy, absence školení o bezpečnosti práce či ochranných pomůcek jsou dle Koukalové (2008) dalším systematickým porušováním práv zaměstnanců a zaměstnankyň v obchodních řetězcích. Podle Tomáška a Dudové (2009) lze mluvit o „programovém zneužívání zaměstnanců v prodejnách zahraničních řetězců.“

Zdroje:

Boltanski, L., Chiapello., E. 2007. New Spirit of Capitalism. London: Verso

Conolly, K. German supermarket chain Lidl accused of snooping on staff. The Guardian, 27.3.2008. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/world/2008/mar/27/germany.supermarkets

Econnect. 2004. Ženská válka proti gigantu Wal-Mart. Dostupné na: http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=188401.

Karat. 2008. Work conditions and respecting of employees’ rights in supermarkets in Poland from the gender equality perspective. Dostupné na: http://www.karat.org/userfiles/Work conditions and respecting of employees%27 rights in supermarkets in Poland.pdf

Koukalová, J. 2006. Super, Hyper a jejich dvě tváře. Dostupné na http://www.eps.cz/cz2069878nj/napsali-jsme/.

Koukalová, J. 2008. Diskriminace a porušování práv zaměstnanců obchodními řetězci v České republice, Analýza Programu GARDE občanského sdružení Ekologický právní servis. Dostupné na: http://www.responsibility.cz/fileadmin/downloads/download_prac/EPS-diskriminace-retezce.pdf.

Lavička, V. 2009. Další aféra Lidlu. Tajné zdravpotní záznamy. Hospodářské noviny, 6.4.2009. Dostupné na: http://hn.ihned.cz/c1-36628930-dalsi-afera-lidlu-tajne-zdravotni-zaznamy

MF Dnes. 2008. Špiclují jak Stasi, obvinil německý list obchody Lidl. Mf Dnes 27.3.2008. Dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/spicluji-jak-stasi-obvinil-nemecky-list-obchody-lidl-pcm-/ekoakcie.asp?c=A080327_941632_ekoakcie_maf

Tomášek, M. 2007. Pokladní v zahraničních řetězcích; Nedobrovolná časová flexibilita a rozvoj ‚sekundárního pracovního trhu‘. Dostupné na: http://www.soc.cas.cz/download/608/Pokladni retezce_net.pdf.

Tomášek, M. a J. Dudová. 2009. Sekundarizace pracovního trhu v ČR: příklad práce pokladních v prodejnách zahraničních obchodních řetězců. Dostupné na: http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2009012805.

 

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.