Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Konference k výstavě Feministická avantgarda

11.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jako součást doprovodného programu k výstavě připravuje Dům umění konferenci, která se bude zabývat širšími socio-kulturními aspekty (ne)přítomnosti feministické avantgardy v sedmdesátých, potažmo osmdesátých letech minulého století u nás a specifickými podmínkami, za nichž se v tomto období feministické myšlení profilovalo, respektive obezřetně obcházelo. Smyslem konference je přispět k diskusi o důvodech, proč debaty o feminismu a genderu přežívaly v bývalém Československu tak dlouho na okraji zájmu a proč je tomu tak do jisté míry dodnes. V bouřlivých 60. letech, kdy rapidně narůstal zájem o pochopení role žen ve společnosti (včetně jejích historických proměn) a kdy západní feministické hnutí uvádělo tzv. ženské otázky do sociálně-politické praxe, nebyla u nás druhá vlna feminismu téměř zaznamenána. Závažné politické okolnosti srpna 1968, sovětské okupace a následné normalizace zastavily tento proces v zárodku chystaných sociálních reforem a debaty o feminismu a genderu postihl podobný osud jako jiné nonkonformní myšlenkové trendy.

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více
feminismus.czČlánky › Neviditelná žena

Neviditelná žena

17. prosinec 2003  | Zuzana Patočková  |  Econnect
Jednou ze zajímavých novinek na našem knižním trhu, která přináší netradiční pohled na dějiny výtvarného umění, je antologie textů současných amerických umělkyň, kurátorek a kritiček s názvem Neviditelná žena. Výbor v roce 2002 sestavila Martina Pachmanová pro nakladatelství One Woman Press.

Jednou ze zajímavých novinek na našem knižním trhu, která přináší netradiční pohled na dějiny výtvarného umění, je antologie textů současných amerických umělkyň, kurátorek a kritiček s názvem Neviditelná žena. Výbor v roce 2002 sestavila Martina Pachmanová pro nakladatelství One Woman Press.

Jedenáct esejů je seřazeno chronologicky podle doby vzniku, tedy od sedmdesátých let po léta devadesátá. Zřetelná je i obsahová návaznost: jednotlivé eseje se vzájemně doplňují a společně odpovídají na otázky, proč je žena jako tvůrkyně umění téměř neviditelná a jaké jsou cesty jejího zviditelnění.

Klasický výklad dějin umění kritizuje Linda Nochlin, profesorka moderního umění na New York University, která již v roce 1969 pořádala přednášky na téma zobrazování ženského těla. Píše: „Umění není svobodnou, autonomní činností jednotlivce nadaného nadlidskými schopnostmi… Umělecká tvorba probíhá – jak z hlediska vývoje tvůrce, tak z hlediska povahy a hodnot jeho díla – v určitém společenském kontextu, patří k nedílným prvkům této společenské struktury a zprostředkují ji a určují konkrétní a jasně definovatelné instituce, ať jsou to akademie umění, systémy patronátu nebo mýty o božském tvůrci, umělci jako muži či vyvrhelovi společnosti.“

Feministicky naladěné umělecké kritičky poukazují na princip patrilinearity, na jehož základě se legitimita umělce odvozuje od jeho spojení s nějakým mužem-velikánem. „Patrilineárnost lze narušit jedině tehdy, pokud se ženy a muži, kteří se podílejí na umělecké produkci, kritice a historii, budou chtít tohoto procesu vědomě zúčastnit,“ napsala Mira Schor v roce 1991. Carol Duncan varuje před mocí galerií, jejichž expozice „vyzývají diváky k zážitku, který dramatizuje a potvrzuje společenskou nadřazenost mužské identity nad ženskou.“ „Jak často obrazy žen v moderním umění vypovídají o mužských úzkostech a fóbiích! Zobrazují deformované či nebezpečně vyhlížející bytosti, potenciálně dominantní, pohlcující, stravující či kastrující,“ dodává Carol Duncan.

Mnohé autorky se samy aktivně věnovaly nebo věnují feministickému umění. O jeho počátcích a o celkové atmosféře sedmdesátých let v Americe se čtenáři hodně dozví z eseje Marthy Rosler. Zajímavé je srovnání se statí Susany Rubin Suleiman. Ta na první vlnu feministického umění pohlíží s odstupem dvaceti let, kritizuje některé jeho prostředky a ptá se na současné cíle a politickou funkci umění.

Kniha mapuje vývoj amerického feministického umění prostřednictvím myšlení o něm. Každá kapitola je střípkem pestré mozaiky. Lze ji nahlížet dychtivě, ale i s kritickým odstupem. Protože v českém výtvarném umění zůstává žena stále téměř neviditelnou, za vydání této knihy by si Marie Chřibková zasloužila přinejmenším uznání.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.