Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Nebezpečně sexistický vtip

Nebezpečně sexistický vtip

2. březen 2001
Výzva ke stažení billboardu Nokia adresovaný Radě pro reklamu.

Výzva Radě pro reklamu. Můžete ji podpořit i vy!



Vážení,

V posledních dvou týdnech se v Praze objevily reklamní billboardy propagující sady hands free od firmy Nokia. Jde o kreslenou reklamu, na níž je vyobrazen muž se zarputile chlípným výrazem na tváři a oběma rukama na prsou své spolujezdkyně. Spolujezdkyně má vystrašený, až plačtivý výraz na tváři a obě ruce zvednuté nad hlavu v bezbranné pozici.


Domníváme se, že se v případě této reklamy jedná o porušení _ 2, odst. 2 platného znění zákona č.40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, které říká:

"(2) Reklama nesmí obsahovat nepravdivé údaje, prvky, které by byly v rozporu s dobrými mravy, zejména prvky urážející národnostní nebo náboženské cítění, ohrožující obecně nepřijatelným způsobem mravnost nebo propagující násilí, prvky snižující lidskou důstojnost nebo využívající motiv strachu."

Podle našeho názoru, obsahuje billboard hned několik porušení výše zmíněného ustanovení:

1. obsahuje prvky snižující lidskou důstojnost.

To se děje dvěma způsoby: za prvé, je žena zobrazena stereotypně podle dané genderové role ženy propagované v médiích, tj. je bezbranná a k dispozici muži, má velice vyvinuté poprsí, což v této společnosti a priori ospravedlňuje jakékoli fyzické napadení

Reklama též snižuje lidskou důstojnost mužů amaskulinity, nebo` zobrazuje muže ve společensky již dávno přežité roli násilníka, který má volný přístup k ženskému tělu. Tato představa ponižuje muže, kteří se snaží svým chováním překonat stereotypní představu neurvalého, agresivního muže, který nerespektuje přání a tělesnou jakož i mentální integritu žen.

2. propaguje násilí

Násilí propaguje zobrazením dynamiky vztahu ženy a muže na billboardu. žena je zobrazena s oběma rukama nahoru, odkrývajíc si celé tělo. To je, pochopitelně, stereotypní zobrazení, které pracuje s ženou jako s obětí, bezbrannou bytostí, která je vydána na pospas mužům bez vlastní vůle se bránit. Tímto způsobem daná reklama posiluje v ženách pocit bezbrannosti a bezmocnosti ve vztahu k možnosti vlastní obrany a mužům ukazuje, že je společensky přijatelné se k ženám chovat násilně a nerespektovat jejich přání.

Ve společnosti, kde se teprve nedávno začalo hovořit o problematice domácího násilí jako o politickém a veřejném problému, a ne pouze jako o domácích "přestřelkách", které patří ke každému vztahu, a kde byl teprve nedávno nahrazen naprosto nevyhovující zákon o znásilnění - jako odpověď na vlnu násilných přepadení na Jižním Městě v Praze - není možné alibisticky poukazovat na určitou rozšafnost a větší toleranci české společnosti ve srovnání se zeměmi západními. Fyzické násilí je celospolečenským problémem, který si v dlouhodobém horizontu žádá velkých nákladů. Nejen že pro ženy, které prošly kolotočem domácího násilí, je velice obtížné vrátit se k normálnímu životu ve společnosti, ale psychické ztráty, které tyto ženy utrpí, jsou často přenášeny na jejich děti, které v načatém cyklu pokračují. Náklady neziskových organizací na provoz azylových domů a psychologického poradenství jsou vysoké, a tyto činnosti stále zůstávají na pokraji zájmu politického života v Čechách. Proto v tomto kontextu není možné chápat výše zmíněnou reklamu pouze jako nevinnou hříčku, ale jako společensky nepřijatelné leč přijímané zobrazení "partnerských" vztahů v této společnosti.

Navíc ani není možné argumentovat, že zpracovatel měl na mysli "lehkovážné" zobrazení milostného vztahu při jízdě automobilem, která pochopitelně může být svůdná a pro reklamní účely použitelná, nebo` v tomto případě je naprosto zřejmé, že zobrazená žena má strach, je v ohrožení, je v situaci, ze které se nemůže okamžitě dostat. Toto jsou všechno předpoklady určitého typu pornografických materiálů, které ze žen činí pouze objekty mužské touhy bez jakékoli reflexe jejich individuality. Z toho vyplývá, že tato reklama je:

3. Je v rozporu s dobrými mravy

Je pravděpodobné, že zazní hlasy, že jde o nadsázku, která nemůže nikomu ublížit či snížit ničí důstojnost. Je ovšem velice pravděpodobné, že podobná reklama se bude dotýkat velice bolestivě těch, které se do podobné situace dostaly. Právě z toho důvodu, že v naší společnosti není problematika násilí na ženách dostatečně ošetřena různou osvětovou činností a není ji věnována patřičná pozornost, není možné se v tomto případě spoléhat na osvícenost celé společnosti.

Na základě výše uvedeného je patrné, že uvedené reklama v několika bodech porušuje ustanovení _2, odst. 2 zákona 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Z toho důvodu považujeme za nutné, aby byla reklama stažena a zadavatel spolu se zhotovitelem nesli zodpovědnost.

Stejně tak porušuje i "Všeobecné zásady reklamní praxe" Kodexu reklamy Rady pro reklamu, kde bod 1 říká:
"Reklama nesmí obsahovat tvrzení a vizuální presentace, který by porušovaly hrubým způsobem normy slušnosti a mravnosti obecně přijímané těmi, u nichž je pravděpodobně, že je reklama zasáhne".
A zároveň bod 2. říká:
"Reklama nesmí zejména obsahovat prvky snižující lidskou důstojnost."

Proto chceme Radě pro reklamu navrhnout, aby doporučila stažení tohoto billboardu z výše uvedených důvodů.

Výzkumný tým Gender v sociologii
Sociologický ústav AV ČR

Centrum pro Gender Studies FF UK

Gender Studies o.p.s.

Marie Chřibková
One Woman Press

Dr. Jana Valdrová
Katedra germanistiky
Pedagogická fakulta
Jihočeská universita v Českých Budějovicích

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.