Feministický a queer tábor 2018 / Feminist and Queer Camp 2018

31.8.2018  

Zveme vás na setkání queer lidí a těch, kdo sympatizují s queer tématikou. Na setkání všech, kdo žerou feminismus, i těch, kdo se nebojí stát u táboráku s feministkama a žvejkat s nima veganský buřty. Kdo se nebojí pohybu, přemýšlení o svém těle, o svých hranicích a hranicích jiných, kdo dokáže respektovat jiné lidi… PŘIJĎTE! Těšit se můžete na víkend plný workshopů, diskuzí, cvičení, kreativity (či alespoň pokusů o ní), koncertů a párty s pivem, limem, koktejlem, sbírání bobříků, táborový karneval a bojovku.

Více

Gender a sebevědomí v uměleckém provozu

21.10.2018  

Diskuze na téma souvislosti sebevědomí a genderu v uměleckém provozu. Jaký vliv na sebevědomí umělkyň a umělců může mít genderová rovnost? V čem je rozdílné postavení umělkyně či umělce vůči institucím? Jak se na uměleckém provozu projevuje mizení umělkyň v důsledku jejich mateřství? Jak vyřešit rozpor uměleckého společenského života a rodičovství zejména v pečující roli? Jaký vliv mají na umělce a umělkyně ekonomické souvislosti, v nichž jejich tvorba vzniká?

Více
feminismus.czČlánky › Na pracovnu maminky se neťuká

Na pracovnu maminky se neťuká

Na pracovnu maminky se neťuká
Psát dnes může kdokoli, o čemkoli, co hrdlo ráčí a ani pro čtenáře není pohlaví autora/autorky textu podstatné. Co zrcadlově neplatí je situace doma. Pozice partnerek spisovatelů se často nachází někde mezi osobní asistentkou, fanynkou, editorkou a hospodyní, zatímco spisovatelkám se o zázemí a klid k práci obvykle nikdo nestará. Posvátná pracovna spisovatele, kam mají děti přísně zakázáno chodit, obvykle ztrácí auru nedotknutelnosti ve chvíli, kdy v pracovně sedí „jen“ maminka.

Psát dnes může kdokoli, o čemkoli, co hrdlo ráčí a ani pro čtenáře není pohlaví autora/autorky textu podstatné. Co zrcadlově neplatí je situace doma. Pozice partnerek spisovatelů se často nachází někde mezi osobní asistentkou, fanynkou, editorkou a hospodyní, zatímco spisovatelkám se o zázemí a klid k práci obvykle nikdo nestará. Posvátná pracovna spisovatele, kam mají děti přísně zakázáno chodit, obvykle ztrácí auru nedotknutelnosti ve chvíli, kdy v pracovně sedí „jen“ maminka.

Od maminky se čeká, že bude k dispozici, autor/autorka chce tvořit. Obojí je těžké skloubit. Ovšem tak je to s náročným povoláním a mateřstvím vždy, v případě psaní tedy nejde o nic výjimečného.

Místo litování se, raději vyjmenuji, v čem je být spisovatelkou naopak snazší, než být spisovatelem, případně, v čem je to snazší, než být lecčím jiným.

1. Píšu jenom pár měsíců v roce, takže pokud si na onen čas najdu hlídání k dětem, rodičovská mě vlastně nijak v „kariéře“ nebrzdí.

2. Bloumání, procházení se a celkové tzv. flákání se, které k psaní potřebuji, bych si před sebou i jinými hůře obhájila v případě, že by to se mnou neabsolvovala i dcerka (tzn., můžu cokoli, jen ji do toho musím zapojit, a to je obrovská svoboda).

3. Na rozdíl od některých autorů mužů nemám pocit, že musím kompletně finančně zabezpečit rodinu. Jsme na to dva, zabezpečit rodinu z půlky úplně stačí.

4. Je to sice jen neblahý důsledek ageismu a sexismu, ale když jsem před deseti lety debutovala prvním románem, byla skutečnost, že jsem byla „MLADOU autorKOU“ co se týče ohlasu na věc pravděpodobně plus.

Psaní pro mě není zaměstnáním v pravém slova smyslu. Dělám to, co chci/musím dělat a šťastnou náhodou si tím momentálně i vydělám (spolu s učením) dost peněz na živobytí. Ale je to život v neustálé nejistotě, co bude za dva za tři roky. Tak sice žije kde kdo, ovšem rozdíl je v tom, že zatímco se vzrůstající praxí a zkušenostmi se v kdejakém povolání můžete cítit silnější v kramflecích, v tvůrčích profesích se začíná stále dokola tak trochu od nuly.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.