Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › K sympoziu o Bertě Suttnerové

K sympoziu o Bertě Suttnerové

26. červen 2003  | Lada Wichterlová
K sympoziu o Bertě Suttnerové
Berta Suttnerová
Navštívily jsme sympozium „Berta Suttnerová a mírové hnutí“ pořádané 22.5.2003 v Brně Masarykovou dělnickou akademií a Austrian Science and Research Liaison Office Brno. Sympozium se konalo u příležitosti 160. výročí narození spisovatelky a první nositelky Nobelovy ceny míru Berty Suttnerové.
S jejím životem nás seznámil v úvodním referátu PhDr. Jiří Vančura, autor knihy: „Einsteinovo řešení světa bez válek“ (vyd. Doplněk, Brno 2001), jejíž část, cca 40 stran, je věnována spisovatelce a jejímu mírovému úsilí. České publikum je stále velmi málo obeznámeno s touto významnou pražskou rodačkou. Proto je velice pozitivní, že se konalo sympozium ve jménu Berty Suttnerové, navzdory tomu, že jejímu životu a dílu byl věnován pouze jediný referát.
Navštívily jsme sympozium „Berta Suttnerová a mírové hnutí“ pořádané 22.5.2003 v Brně Masarykovou dělnickou akademií a Austrian Science and Research Liaison Office Brno. Sympozium se konalo u příležitosti 160. výročí narození spisovatelky a první nositelky Nobelovy ceny míru Berty Suttnerové. S jejím životem nás seznámil v úvodním referátu PhDr. Jiří Vančura, autor knihy: „Einsteinovo řešení světa bez válek“ (vyd. Doplněk, Brno 2001), jejíž část, cca 40 stran, je věnována spisovatelce a jejímu mírovému úsilí. České publikum je stále velmi málo obeznámeno s touto významnou pražskou rodačkou. Proto je velice pozitivní, že se konalo sympozium ve jménu Berty Suttnerové, navzdory tomu, že jejímu životu a dílu byl věnován pouze jediný referát.

Svědectvím, nakolik je kusé povědomí o Bertě Suttnerové, může být článek Martina Ludvíka publikovaný v Lidových novinách 23.12.2000 – „(B. S.) jako jediná z „pražských“ nobelistů znala Alfreda Nobela osobně, dokonce důvěrně. Odpověděla mu totiž na inzerát, kterým v několika evropských novinách hledal manželku. Nobel ji pozval na seznamovací schůzku do Paříže, kde s ním podle všeho prožila krátký románek. Poté ho opustila kvůli (pravděpodobně) pohlednějšímu a zábavnějšímu baronu Suttnerovi.“

Nezbývá než Bertu Suttnerovou rehabilitovat. Betha Sophie Felicita Kinsky se narodila v Praze 9.6.1943 po smrti svého otce, který zemřel ve věku 75 let (matce bylo 25 let a v rodině Kinských existovaly pochybnosti, zda je Bertha Suttnerová opravdu jeho potomkem). Tato okolnost znemožnila Bertě Suttnerové dosáhnout vzdělání běžného ve šlechtických kruzích. Větší část mládí strávila v Brně u svého poručníka, který ji zprostředkoval bohatou četbu a schopné guvernantky. V dvaceti letech ovládala 4 světové jazyky (ne však češtinu). Počátkem 70. let devatenáctého století nastupuje Berta Kinská jako guvernantka k rodině Suttnerů ve Vídni. Mezi ní a Arthurem, nejstarším synem Suttnerových, vzniká oboustranný milostný cit, rodina se však rázně staví proti případnému sňatku. Berta je nucena hledat si nové místo. Odpovídá na inzerát, v němž hledá zámožný Francouz, Alfred Nobel, vzdělanou a jazykově vybavenou asistentku. Je přijata a odjíždí do Paříže.

Doba strávená s Nobelem pro ni byla inspirující: „Mluvit s ním o světě a o lidech, o umění a o životě, o problémech současnosti a věčnosti, to bylo duchovním zážitkem.“ Pouto s Arthurem Suttnerem však bylo příliš silné, takže po jeho telegramu: „Nemohu bez tebe žít!“ odjíždí Berta Kinská z Paříže a provdává se za Arthura. Odjíždějí společně na panství kněžny Kateřiny a jejího manžela do Gruzie, kde stráví 8 let. Zde vyučují, píší články, knihy a mnoho čtou. Po návratu do Vídně vychází román Berty Suttnerové „Odzbrojte!“ (1889), dotisky docházejí k závratnému číslu 200.000, kniha je překládána do mnoha jazyků, česky vyšla 1894 péčí Vojty Náprstka. Suttnerová se seznamuje plně s myšlenkou mírového hnutí a stává se jeho neúnavnou propagovatelkou. Stojí v čele řady mírových organizací, pronáší řeč na Mezinárodním mírovém kongresu v Haagu. Umírá 21.6.1914, dva měsíce před začátkem druhé světové války.
Informace pro tento letmý životopis jsem čerpala z knihy J. Vančury: „Einsteinovo řešení světa bez válek“, přednášky J. Vančury na zmíněném sympoziu a z knihy L. Řezníčka: „Berta Suttnerová“ (knihy si můžete zapůjčit v knihovně Gender Studies, o.p.s.).
Musím vyjádřit zklamání nad tím, jak málo se čeští životopisci věnovali dílu a práci Berty Suttnerové. Jiří Vančura k tomu ve své přednášce lakonicky poznamenal, že Bertičku má opravdu rád, že ji považuje za velmi nestereotypní a odvážnou ženu své doby, která se nebála bořit konvence, ale přesto, že si jí nemůže vážit pro její dílo a myšlenky. Dozvěděli jsme se zato řadu pikantností z jejího života. Vím, že detaily ze života mohou přitáhnout pozornost a je také mým přáním, aby se lidé o Bertě Suttnerové dozvěděli více. Za velmi sporný však považuji koncept tohoto propírání osobního života významných žen na veřejnosti na úkor jejich práce. Není možné v této souvislosti nezmínit Boženu Němcovou. Nemusíme ostatně chodit daleko do minulosti, případ těhotné poslankyně Marvanové hovoří sám za sebe, rozpoutal vlnu dohadů, s kým že to dítě má a zda je či není provdána. Práce a výkony poslankyně jsou nahlíženy a hodnoceny prizmatem jejího osobního života. U Berty Suttnerové je to podobné, což bohužel naprosto snižuje její dílo i ji samotnou v očích veřejnosti.



Gender Studies, o.p.s. chystá k vydání knihu rakouské historičky Brigitte Hamann: Bertha von Suttner, komplexní biografii, kde je velká část věnována dílu Suttnerové, které je hodnoceno v kontextu své doby, jak si zaslouží. A přesvědčí nás o tom, že Berta Suttnerová nebyla nositelkou Nobelovy ceny za mír jenom proto, že se do ní Alfred Nobel zamiloval.

Lada Wichterlová

Foto: http://www.nobel.se/

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.