Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Konference k výstavě Feministická avantgarda

11.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jako součást doprovodného programu k výstavě připravuje Dům umění konferenci, která se bude zabývat širšími socio-kulturními aspekty (ne)přítomnosti feministické avantgardy v sedmdesátých, potažmo osmdesátých letech minulého století u nás a specifickými podmínkami, za nichž se v tomto období feministické myšlení profilovalo, respektive obezřetně obcházelo. Smyslem konference je přispět k diskusi o důvodech, proč debaty o feminismu a genderu přežívaly v bývalém Československu tak dlouho na okraji zájmu a proč je tomu tak do jisté míry dodnes. V bouřlivých 60. letech, kdy rapidně narůstal zájem o pochopení role žen ve společnosti (včetně jejích historických proměn) a kdy západní feministické hnutí uvádělo tzv. ženské otázky do sociálně-politické praxe, nebyla u nás druhá vlna feminismu téměř zaznamenána. Závažné politické okolnosti srpna 1968, sovětské okupace a následné normalizace zastavily tento proces v zárodku chystaných sociálních reforem a debaty o feminismu a genderu postihl podobný osud jako jiné nonkonformní myšlenkové trendy.

Více

Mýty o Istanbulské úmluvě - diskusní večer

11.12.2018  Praha  | 

Diskutovat budeme o obsahu a dezinterpretacích spojených s tímto dokumentem, zamyslíme se nad příčinami jejich vzniku a nad jejich důsledky.

Více
feminismus.czČlánky › Jediným prostředkem k prosazení rovných příležitostí pro obě pohlaví je zavedení kvót

Jediným prostředkem k prosazení rovných příležitostí pro obě pohlaví je zavedení kvót

11. březen 2004  | Tereza Hořejšová  |  Integrace.cz
Časopis Inntegrace.cz Vám přináší rozhovor s norskou ministryní pro dítě a rodinné záležitosti. Laila Davoy říká: Je nesmírně důležité, aby stát měl dobrou rodinnou politiku, která bere v potaz zajištění rodinného blahobytu. Jinými slovy to znamená, aby ženy dostaly příležitost se vzdělávat, pracovat a zároveň rodit děti. Norsko potřebuje více dětí. A také Evropa potřebuje více dětí. Důležitá je pochopitelně role otce, který musí být připraven společně nést zátěž, která je s výchovou dětí spojena. Je důležité najít určitou rovnováhu.
Rozhovor s Lailou Davoy, norskou ministryní pro dítě a rodinné záležitosti.

Norsko je zemí, kde jsou ženy velmi emancipované a kde se zdá, že rovné příležitosti pro obě pohlaví jsou samozřejmostí. Jakou má Norsko taktiku v prosazování práv žen?
Laila Davoy: Jedním z důvodů, proč Norsko došlo již tak daleko, je role neziskových nevládních organizací (dále NNO). V Norsku máme tradici aktivních a silných NNO, které tlačily na politické strany a na politiky již po mnohá desetiletí. A právě to je velmi důležité. Již na konci sedmdesátých let minulého století jsme přešli na poměrně účinný rámec ve formě zákonů prosazujících rovnost žen a můžu, zavedli jsme funkci ombudsmana pro rovné příležitosti. Také bych měla zmínit Centrum pro rovné příležitosti, což je nezávislá organizace s funkcí jakéhosi „hlídacího psa“ politického systému v otázce rovných příležitostí pro obě pohlaví. V Norsku považujeme za klíčové, že máme jasně stanovený rámec s fungujícími institucemi a pravidly. Zákon o rovných příležitostech jsme od jeho implementace pozměnili nejméně dvakrát. Zpočátku se právní rámec zabýval pouze vybranými problémy. To bylo třeba pozměnit a pojmout komplexněji.

Jaké jsou hlavní zásady norského přístupu k prosazování rovných příležitostí? Z čeho by si mohla vzít Česká republika příklad?
Laila Davoy: Je nesmírně důležité, aby stát měl dobrou rodinnou politiku, která bere v potaz zajištění rodinného blahobytu. Jinými slovy to znamená, aby ženy dostaly příležitost se vzdělávat, pracovat a zároveň rodit děti. Norsko potřebuje více dětí. A také Evropa potřebuje více dětí. Důležitá je pochopitelně role otce, který musí být připraven společně nést zátěž, která je s výchovou dětí spojena. Je důležité najít určitou rovnováhu. V Norsku například čtyři týdny mateřské dovolené připadají pouze otci. Pokud otec této možnosti nevyužije, rodina ztratí jeden měsíc rodičovské dovolené. Toto nastavení se v Norsku ukazuje jako velmi úspěšné. Od roku 1993, kdy bylo implementováno, se ukazuje, že stále víc a víc mužů touží trávit čas doma s dětmi. A to považujeme za správné.

V Norsku byl předložen poměrně kontroverzní návrh zákona, který státním podnikům a veřejným akciovým společnostem ukládá povinnost mít ve vedení firmy minimálně 40 % zastoupení žen (případně mužů). Vláda tak usiluje o rovné příležitosti pro ženy i pro muže a slibuje si od podobného nastavení posílení managementu v podnikatelském sektoru a zvýšení konkurenceschopnosti podniků. Zajímá mě, jakou diskusi vzbudil tento návrh a čí to byl nápad?
Laila Davoy: Nápad přišel před osmi lety v době předchozího mandátu Kjell Magne Bondevika. Nebyl to můj nápad, ale pocházel z mé politické strany (křesťanští demokraté). Dvakrát jsme měli návrh na stole, ale kvůli postoji soukromého sektoru, který se k návrhu stavěl a stále staví velmi negativně, jsme ho nikdy neprosadili. Hlavní reakcí, kterou návrh vzbudil, bylo, že by to měli být akcionáři, kteří rozhodují o tom, kdo má firmu vést. A že záleží na schopnostech dané osoby, nikoli na tom, zda je muž, či žena. Moje odpověď na tyto protesty: Ano, akcionáři mohou pochopitelně rozhodovat, kdo firmu povede. Ale zároveň je nutné dodržet zásadu, aby alespoň 40 % vedení firmy tvořily ženy. Pro mě je to otázka demokracie. Je třeba umožnit ženám, aby se podílely i v ekonomice a obchodu.

Takže je možné říci, že jediným prostředkem k prosazení rovnosti pohlaví bylo zavedení kvót?
Laila Davoy: Ano, ale zkoušeli jsme i jiné kroky. Firmy nám sice posledních osm let říkaly, že chtějí mít pochopitelně ve vedení více žen, ale nic pro to ve skutečnosti neudělaly. Teď již to ale myslíme vážně. Zákon by měl být do dvou let implementován, tedy pokud se firmy dobrovolně do té doby podle návrhu nepřizpůsobí. Někteří podnikatelé a akcionáři protestovali, že ve vedení svých firem budou mít méně schopných lidí. A to neměli říkat. Musím konstatovat, že to byly ty nejzajímavější debaty, které jsem v rádiu a televizi na toto téma vedla – diskuse s akcionáři, zda jsou ženy méně kompetentní.

Aby se vyvinula společnost dodržující zásady rovného postavení obou pohlaví, je třeba něco změnit i v základním myšlení lidí. Přece nestačí pouze nařizovat zákony.
Laila Davoy: Důležitý je dobrý právní rámec. Je nutné zvýšit povědomí o tomto problému ve společnosti, je třeba mít dobrá rodinná zařízení, dostatek mateřských školek. Pokud mají oba rodiče pracovat, musí být o děti dobře postaráno. Nová generace, moji synové a dcery, už to uvidí jako normální, že jednou si s nimi jde ven hrát nebo jim vymění plenky a nakrmí je maminka, podruhé tatínek, když je třeba maminka zrovna v práci. Skutečně si myslím, že pro nadcházející generaci toto bude normální. Už jenom proto, že v Norsku tvoří více než 60 % všech studentů na univerzitách ženy. Nedávno jsem byla v Japonsku, kde mi bylo řečeno, že žena si musí vybrat, zda bude dělat kariéru, nebo se starat o rodinu. V Norsku je možné zvládnout obojí.

Norsko se podílí na boji za rovné příležitosti i v rámci Evropské unie, které však není členem. Mohla byste nám vysvětlit, jak zapojení Norska v této oblasti vypadá?
Laila Davoy: Díky dohodě o Evropském hospodářském prostoru se účastníme například programu Daphne (program EU k boji proti násilí na dětech, mladých lidech a ženách). V rámci Daphne se zaměřujeme na násilí páchaném na ženách a obchod s ženami a dětmi. Toto je problém pro všechny země v Evropě, včetně Norska. Nyní, kdy do EU vstupuje deset nových zemí, bude Norsko usilovat o společnou spolupráci na některých dílčích tématech, jak to již v současné době děláme například s Polskem. Poslední dva roky spolupracujeme s ostatními severskými státy a pobaltskými republikami v otázce obchodu se ženami. Minulý rok jsme ve všech zúčastněných zemích udělali velkou kampaň a čtyři konference. Bohužel, řada žen z Litvy, Lotyšska a Estonska, někdy bohužel i děti, jsou převáženy do Skandinávie a nuceny k prostituci. Tento problém je příliš vážný na to, abychom mu nevěnovali maximální pozornost. Zdá se, že jsme docela uspěli, problémem se začali intenzivně zabývat politici ve všech zúčastněných zemích.

Tereza Hořejšová

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.