Laydeez do Comics - ŽENA 2.0

17.10.2018  Praha  | 

Osm českých komiksových autorek, jedno téma a společných sedm dní na divokém českém severu! Co z toho může vzejít? Komiksová výstava, samozřejmě! Tentokrát již z třetího letního sympozia uskupení Laydeez do Comics Praha. Letošní téma ŽENA 2.0 nás přivedlo k otázce nakolik se ženy měnily, mění a měnit budou. Existuje nová verze ženství a co to obnáší? Inspirace bylo dost. Ať už se jedná o změny v rámci životních fází, postoje k životu nebo pohledu společnosti... Výstava potrvá od 17. do 30. října. Slavnostní vernisáž s autorkami proběhne 18. října.

Více

Odejít, nebo zůstat? Večer sdílení na téma de/institucionalizace

22.10.2018  Praha  | 

Institut úzkosti / Institute of Anxiety vyzývá a vítá všechny, kdo chtějí kriticky promýšlet a diskutovat svoje zkušenosti s de/institucionalizací! Večer sdílení je komorním formátem pro cca 20 lidí, z nichž každý se přímo účastní a večer tak spoluutváří, nikdo se neocitá v roli publika. Jednotlivé příspěvky jsou omezeny časem 5 minut a umožňují představit vlastní zkušenost či situaci jako politikum různého druhu. Zůstává čas na moderovanou diskuzi a závěrečnou debatu o tom, co nám sdílení dalo. Večer sdílení není prostorem pro terapii, ale živou kritickou diskuzi.

Více

Jazyk – nástroj (feministické) ne_svobody?

24.10.2018  Praha  | 

Na dalším z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude představena nejnovější kniha Jany Valdrové (Univerzita Innsbruck), jazykovědkyně a specialistky na genderovou lingvistiku „Reprezentace ženství z perspektivy lingvistiky genderových a sexuálních identit” Autorka představí svoji analýzu označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru. Diskutovat bude také Ondřej Beran, z Centra pro etiku na Univerzitě Pardubice, zástupce editorského týmu, který připravil knihu Deborah Cameron „Mýtus o Marsu a Venuši. Mluví muži a ženy opravdu různými jazyky?“ k vydání v českém překladu. O souvislostech genderu, queer a jazyka bude pak hovořit také Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá genderem v jazyce a generickým maskulinem v němčině a v češtině.

 

Více
feminismus.czČlánky › Jeden svět a ženy v kinematografii

Jeden svět a ženy v kinematografii

15. duben 2003  | Jana Sobotková  |  Econnect
Jakým způsobem jsou v kinematografii představovány ženy? Jaké role připisují jakým ženám současné filmy a seriály? V rámci cyklu Jednoho světa "Téma: žena" se v pondělí na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity sešli studenti a studentky především z oborů zabývajících se filmovou vědou, aby téma ženských postav v kinematografii podrobněji rozebrali. Diskuse pořádaná ve spolupráci s Gender centrem FSS se tak přinesla další příležitost pro brněnské publikum, jak poznat ženy prostřednictvím filmu – a také jak poznávat film prostřednictvím (vnímání a popisování) žen.

Jakým způsobem jsou v kinematografii představovány ženy? Jaké role připisují jakým ženám současné filmy a seriály? V rámci cyklu Jednoho světa "Téma: žena" se v pondělí na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity sešli studenti a studentky především z oborů zabývajících se filmovou vědou, aby téma ženských postav v kinematografii podrobněji rozebrali. Diskuse pořádaná ve spolupráci s Gender centrem FSS se tak přinesla další příležitost pro brněnské publikum, jak poznat ženy prostřednictvím filmu – a také jak poznávat film prostřednictvím (vnímání a popisování) žen.

Jak česká a světová kinematografie představuje ženskou maskulinitu a lesbické ženy – jsou filmy nereálné? Nereálné nikoli – používají existující vzory – ale protože generalizují, k publiku se ucelená informace nedostane. Ženské a mužské role jsou ve filmu rozděleny, chybí však přesné vymezení a chybí "něco mezi" – místo, kam by bylo možné zařadit ženskou maskulinitu. Ta, zobrazená ve filmu, přitom umožňuje identifikovat prvky maskulinity obecně: například neohrožený James Bond kolikrát závisí pouze na dokonalých technologiích – a na dokonalé ženě, která je schopná logicky myslet a poradí si i s fyzickým ohrožením ze strany nepřítele... Ženská maskulinita je v případě filmů zobrazujících lesbické ženy pojímána často negativně a už od počátku byla lesbou ve filmu žena ztělesňující falickou sílu a svádějící nevinné dívky. I v případě dalších typů zobrazení lesbických žen v kinematografii jde buď o negativní označení – anebo se ženská maskulinita převrátí ve "vyřešení" situace, nejlépe šťastnou svatbou s "tím pravým".

A co ženy a český film devadesátých let? Další z příspěvků srovnával hlavní ženské postavy z filmů Rekviem pro panenku, Lea a Paralelní světy. Všechny tři hrdinky mají společnou rebelii proti něčemu či někomu, ať už jde o instituci, společnost či konkrétního člověka. Renčova Marika se ze tří srovnávaných postav stává asi nejvíce "obětí" režisérova černobílého pojetí postav, Lea je "navzdory" režisérovi velmi silnou ženou (přesto v závěru umírá – nebo právě proto?). Nejdále podle diskuse docházejí Paralelní světy: Tereza ve snímku Petra Václava je ženou, jejíž svět je "paralelním" ke světu jejího muže možná i proto, že "ženská povinnost" být krásnou, milou a prostě bezproblémovou, tak samozřejmá pro muže, se postavy Terezy příliš nedotýká.

Gender pohledem je možné sledovat i mnohé kultovní seriály – tím, který panelová diskuse rozebírala, se stal Star Trek: čtyřicetiletá kontinuálnost série dává možnost pozorovat vývoj ženských postav. Dobou svého vzniku se Star Trek kryje s obdobím změn ženských rolí – vesmírná posádka měla vždy přibližovat obraz ideální tolerantní společnosti, která pomáhá marginalizovaným skupinám, ať už je jí válkou a zničením ohrožený národ nebo například populace podivných humanoidů ženoucích se do zkázy. Emancipace žen se objevuje až v pozdějších dílech a co je zajímavé – pilotní snímek byl při premiérovém uvedení v roce 1966 vnímán jako "příliš intelektuálský", když prvním důstojníkem byla žena, která měla v seriálu relativně velký prostor. Zezačátku proto ženy nefigurují v příbězích a jsou spíše těmi "potřebnými v pravou chvíli na pravém místě" – například na ošetřovně či u telefonu... Postupem doby ženy mohou být i expertkami, vědecky bádat nebo zachraňovat posádku. Publikum však zatím stále není ochotno akceptovat posádku, ve které by muži nebyli dominantní.

Debata rozebrala i další oblasti, například téma femme fatale a erotičnosti ve filmu noir. Příchozím se tak nabídl další pohled na téma žen a filmu; tentýž festivalový den byl ostatně v brněnském klubu Fléda věnován cyklu filmů se ženskou tematikou, v kavárně Podobrazy pak byla uvedena výstava plakátů z kampaní vedených proti násilí páchaném na ženách "Piata žena a další kampaně proti násilí na ženách". Ženské téma se na brněnské části festivalu objeví ještě ve středu: blok (opět ve Flédě) zahájí dokument V domě mého otce - výpověď o místě, jež je ženám vyhrazeno v tradiční islámské společnosti, o tradici dojednaných sňatků a důležitosti panenství při vstupu do manželství. Dále bude uveden izraelský snímek Čistota: Prolomit kruhy mlčení o rituálu čistoty, jejž ortodoxní judaismus uvalil na vdané ženy během menstruace; mimo to i další dokument izraelské provenience V pasti, představující tři palestinské vdovy žijící v domě, který stojí doslova na hranici dělící Hebron na izraelskou a palestinskou část. Na přednášce nazvané Muži a ženy v médiích bude Petr Pavlík hovořit o historickém vývoji a současném stavu výzkumu a teoretické konceptualizace gender problematiky z perspektivy mediálních studií.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.