Domácí násilí - veřejné setkání a diskuse

10.12.2018  Středočeský kraj  | 

Otevřená společnost o. p. s., Fórum 50%, o. p. s. , MĚSTO BUŠTĚHRAD a Rodinné centrum Buštěhradský Pelíšek VÁS ZVOU NA VEŘEJNÉ SETKÁNÍ A DISKUSI NA TÉMA: DOMÁCÍ NÁSILÍ

Více

Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy

21.12.2018  

"All I Want for Christmas Is the Fall of Patriarchy" is a 1-day exhibition organized and curated by Anna Wim and Natalie Kollega, aiming to give platform and visibility to diverse femme and non-binary artists working with themes of feminism, queerness, social justice, and more.

Více
feminismus.czČlánky › Genderové kvóty v politice: Bosna a Hercegovina a Makedonie - vzory pro ČR?

Genderové kvóty v politice: Bosna a Hercegovina a Makedonie - vzory pro ČR?

Dvěma zemím na jihu Evropy, Bosně a Hercegovině a Makedonii, se podařilo i přes nedávnou pohnutou historii zemí bývalé Jugoslávie prosadit zákony zavádějící kvóty jako součást nově přijímané legislativy. Přiblížily se tak standardům zemí Evropské unie zejména v oblasti zvýšení počtu žen v politice.

Dvěma zemím na jihu Evropy, Bosně a Hercegovině a Makedonii, se podařilo i přes nedávnou pohnutou historii zemí bývalé Jugoslávie prosadit zákony zavádějící kvóty jako součást nově přijímané legislativy. Přiblížily se tak standardům zemí Evropské unie zejména v oblasti zvýšení počtu žen v politice.

Proces prosazování zákona byl koordinován společně s aktivitami ženských nevládních organizací, státními i mezinárodními institucemi a politickými stranami. Přímým důsledkem přijetí zákona sice bylo zvýšení participace žen v politice, je ale třeba si uvědomit, že zavedení kvót samo o sobě nemůže být pozitivním přínosem v procesu posilování účasti žen v politice. Aby byl efekt kvót dlouhodobý a zároveň respektovaný, musí být přijetí kvót současně doprovázeno aktivitami směřujícími k rozvíjení politických dovedností žen. Důležitým faktorem je i motivace a vůle politických stran, zejména jejich vůdčích postav, jimiž jsou v současnosti především muži, vychovávat si kromě politiků i političky a poskytovat jim srovnatelné šance. Aktivity bosenských a makedonských ženských organizací v oblasti podpory politické participace žen jsou příkladem pro podobné aktivity v České republice.

Ženské hnutí a přijetí kvótního zákona

Podobně jako je tomu v ostatních zemích střední a východní Evropy, i v zemích bývalé Jugoslávie se ženské hnutí v současnosti perspektivně rozvíjí, a to navzdory svému nelehkému postavení ve společnosti. Bosna a Hercegovina a Makedonie však navíc čelí o něco obtížnější politické, ekonomické a sociální situaci zaviněné válkou. Přes to všechno se dobře koordinované a cílené aktivity ženských organizací začínají úspěšně projevovat právě v oblasti nově přijímaných politických opatření.

Uvedené dvě země nedávno přijaly zákon stanovující kvóty: vztahují se k povinnosti uvádět na kandidátních listinách stanovený počet příslušníků pohlaví, které je v menšině. Vzhledem k tomu, že na kandidátkách stejně jako v České republice převažují muži, je toto opatření směřováno zejména k dosažení srovnatelné politické angažovanosti žen.

BOSNA HERCEGOVINA

Současná situace v Bosně a Hercegovině a postavení ženy

Chceme-li podle Lidije Živanović vysvětlit postavení a politickou aktivitu žen v bosenské společnosti, je třeba zmínit složitost politického a sociálního prostředí, ve kterém se země nachází. Jedině pak je možné hodnotit aktivity ženských nevládních organizací a různých politických stran.

Složitost politického systému a legislativy země je tak výrazná, že je podle Živanović zázrak, že vůbec dokáže fungovat (municipality, entity, kantony, okres Brčko, instituce na úrovni Bosny a Hercegoviny atd.). Vše je primárně založeno na etnických kritériích, většina ústav a předpisů je tedy diskriminační. K nepříznivosti prostředí k demokratickým změnám nemálo přispívá chaotický vzdělávací systém, destrukce sociální základny, vysoká míra kriminality a korupce. Hodnota úspěchů dosažených v oblasti politické participace žen ženskými organizacemi je proto ještě vyšší než by se zdálo.

Bezprostředně po válce byly ženy – političky, zástupkyně ženských organizací i ženy neangažované - připraveny překlenout mezery a deficity způsobené válkou. Zahájily dialog o současných otázkách a o další budoucnosti. Podpory se jim dostalo ze strany norské organizace Kvinna till kvinna. Dalším pozitivním rysem bylo, že média od samého počátku ženských aktivit věnovala pravidelně pozornost práci žen směrem k prosazení žen do politiky.

Pro ženy, média i společnost obecně bylo významným poznáním, že politické strany byly a jsou sice ochotny podílet se na řadě aktivit pořádaných neziskovými organizacemi, své sliby ale často ve skutečnosti neplní.

Zvýšení účasti žen v politice - úsilí o zavedení kvót

Před všeobecnými volbami v roce 1998 uskutečnilo 14 ženských organizací z Bosny a Hercegoviny akci „Je nás víc“. Jejím cílem bylo zviditelnit ženy v nadcházejících volbách prostřednictvím vzdělávání ženských voliček a informační kampaně v médiích. Zásadním argumentem bylo tradiční přehlížení role ženy v politice a proti němu právo žen i mužů účastnit se rozhodovacích procesů, neboť každé z pohlaví reprezentuje 50% populace. Důraz byl kladen na změnu volebního zákona, který by umožnil ženám překonat neviditelné bariéry bránící jim v účasti na politickém rozhodování. Zákon měl zavést pravidlo pro všechny politické strany, aby jmenovaly za kandidáty i ženy. Na konferenci v Sarajevu nazvané „Ženy – Nová politická budoucnost“ vznesly zástupkyně ženských organizací a političky v souladu s 4. článkem Daytonské mírové dohody, který zakazuje genderovou diskriminaci, požadavek k Dočasné volební komisi, aby zavedla a nařídila kvóty pro účast žen na každé politické kandidátce. V téže době pořádala Dočasná volební komise schůzi, na níž bylo rozhodnuto o přijetí tohoto požadavku. Ženy sice nezískaly původně požadovanou 30% kvótu, ale bylo zavedena povinnost umístit tři ženy mezi prvními deseti kandidáty. Díky uvedenému pravidlu a uzavřeným volebním listinám bylo zvoleno 26% žen.

Nařízení způsobilo v mnoha politických stranách pozdvižení: neměly dostatek političek, které by na kandidátní listiny dosadily. Některé ženy se na nich dokonce objevily aniž by o tom věděly. Cíle bylo nicméně dosaženo. Počet žen na kandidátních listinách vzrostl, stejně jako jejich účast ve všech legislativních funkcích na všech úrovních. Problémem však zůstal nedostatek žen v exekutivě a na vrcholných pozicích politických stran. Nedostatek žen je i v médiích. Obecně je málo žen v institucích a organizacích, které mají politickou moc.

Kvótní zákon v Bosně a Hercegovině

Kvótní zákon byl zaveden, bezpochyby za velkého přispění ženských organizací. Představy ženských organizací o podobě a znění zákona se však od jeho konečné verze poněkud lišily.

Kritizována je zejména složitost volebního zákona přijatého 23. srpna 2001. Článek 4.19 komplikovaně stanoví: „Každá kandidátní listina zahrnuje kandidáty ženského i mužského pohlaví. Kandidáti toho pohlaví, které je v menšině, musí být uvedeni na listině následujícím způsobem: alespoň 1 kandidát pohlaví, které tvoří menšinu, musí být zastoupen mezi prvními 2 kandidáty, 2 kandidáti menšinového pohlaví mezi prvními 5 kandidáty a 3 kandidáti menšinového pohlaví mezi prvními 8 kandidáty atd. Počet kandidátů pohlaví, které je v menšině, musí být roven 1/3 celkového počtu kandidátů.“

Ženské organizace požadovaly jednodušší, a přitom přesnější, znění: „Každá kandidátní listina zahrnuje jak příslušníky ženského tak mužského pohlaví, kteří jsou střídavě umístěni na kandidátní listině.“ V Poslanecké sněmovně Parlamentu Federace Bosna a Hercegovina je od voleb konaných v roce 2002 zastoupeno 20,6% žen, v úřadech kantonů je od voleb v tomtéž roce 22,2% žen.

MAKEDONIE

Podle zákonů Makedonské republiky mají ženy stejná práva jako muži; ve skutečnosti je však participace žen v politice a veřejném životě na nízké úrovni. Makedonský parlament má 120 členů: v prvních parlamentních volbách (1990) bylo zvoleno 5 žen (4,4%), v roce 1994 pouze 4 (3,3%), v roce 1998 celkem 8 žen (6,7%). Makedonie je tak podle počtu žen v politice na jednom z posledních míst na světě.

Makedonská republika je multietnickou zemí, ve které etnické hranice rozdělují politické strany: každá ze skupin má svou politickou stranu. V mnoha stranách, např. ve stranách albánského etnika, je postavení žen značně neuspokojivé.

V roce 1999 vznikla - jako odpověď na potřeby veřejnosti v oblasti demokracie, pluralismu a tolerance - multietnická ženská občanská iniciativa Antico. Jejím cílem je posílení identity žen a jejich začlenění do věcí veřejných. Jedním z prvních výsledků bylo vytváření ženských fór, která přispěla ke zvolení několika jejich účastnic za radní. V roce 2000 byla vytvořena Makedonská ženská lobby, jež se snaží prosazovat začlenění většího počtu žen do veřejného a politického života, stejně jako vylepšení legislativy týkající se implementace lidských práv žen. Sdružuje nevládní organizace, politické strany a zástupce vlády Makedonie, a ve spolupráci s dalšími iniciativami organizuje informační kampaně na podporu kandidatury žen ve volbách.

Z celkových 9791 kandidátů v místních volbách kandidovalo na post radních 1265 žen (12,92%); z 1906 zvolených radních bylo 161 žen (8,44%). Z 497 kandidátů navržených na post starosty bylo 26 žen (5,1%). Mezi celkovými 123 zvolenými starosty byly zvoleny tři ženy (2,43%).

Největším viníkem neuspokojitelného počtu žen angažovaných v politice jsou samy politické strany. Nevládní organizace spolu s Mezinárodním společenstvím a Makedonskou ženskou lobby proto prosazovaly kvótní zákon, který byl nakonec přijat. Podle zákona je každá politická strana povinna na volební listinu navrhnout alespoň 30% ženských kandidátek.

V předvolebním období byla poprvé v Makedonii provedena genderová analýza volebních programů dvaceti politických stran. Cílem bylo seznámit veřejnost s postavením žen ve společnosti a s problematikou genderové rovnosti, a zjistit postoj jednotlivých stran k daným otázkám. Vzhledem k tomu, že každá strana musela podle zákona navrhnout alespoň 30% žen, objevilo se na kandidátkách 32,1% žen. Na tzv. volitelných pozicích (1.-5. místo na kandidátní listině) se objevilo celkem pouze 6 žen, tj. 4,53% žen, zatímco na 11.-20. místě se procento žen zvýšilo na 19,84%. Ženy tedy byly umísťovány tak, aby byly splněny kvótní podmínky, ale ne s cílem, aby se zastoupení žen v politice zvýšilo.

Genderové analýzy předvolebních kampaní politických stran ukázaly, že ze 119 osob, které se objevily v klipech, bylo pouze 26 žen (21%). Od voleb v roce 2002 je v makedonském parlamentu 21 žen (18%).

Radka Erbanová, Alena Králíková

Zdroje:

Informace pocházejí z dvojjazyčného sborníku Žena danas/Woman today č. 6 z ledna 2003. Ve sborníku jsou uvedeny texty, které byly úvodními projevy na veřejných zasedáních a kulatých stolech v roce 2002 při projektu Woman Today, který probíhal 6 let v zemích bývalé Jugoslávie. Na setkáních se diskutovalo o nejrůznějších tématech, která mají význam pro demokratizaci a posílení pozice ženy ve společnosti (ústavní ochrana lidských práv, ústavní změny, problematika žen ve veřejném životě, ženy a volby v roce 2002 atd.). Veřejné konference, kterých se účastnili jak představitelé nestátního sektoru tak i zastupitelé státu, jsou ovšem pouze jedním druhem aktivit projektu Woman Today. Uskutečnila se také série televizních debat, workshopy pro ženy z různých politických stran apod.

Text týkající se Bosny a Hercegoviny čerpá z příspěvku Ženská politická scéna v Bosně a Hercegovině, jehož autorkou je Lidija Živanović z Helsinského občanského shromáždění v Banjaluce. Statistické údaje k politické participaci žen v politických institucích Bosny a Hercegoviny po volbách 2002 jsou čerpány z příspěvku Ženy a volby 2002 od téže autorky ve sborníku Žena danas/Woman Today.

V případě Makedonie čerpáme z příspěvku Ženská politická scéna v Makedonské republice od Giyner Nebiu z Ženské občanské iniciativy Antico ze Skopje.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.