Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

Média z pohledu novinářek - diskusní večer

19.9.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude tentokrát věnován tématu žen v médiích a zpravodajství. Diskutovat budeme o situaci novinářek v českém mediálním prostředí a jejich postavení v redakcích nebo o vlivu genderu na mediální obsah.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více
feminismus.czČlánky › Genderové kvóty v politice: Bosna a Hercegovina a Makedonie - vzory pro ČR?

Genderové kvóty v politice: Bosna a Hercegovina a Makedonie - vzory pro ČR?

Dvěma zemím na jihu Evropy, Bosně a Hercegovině a Makedonii, se podařilo i přes nedávnou pohnutou historii zemí bývalé Jugoslávie prosadit zákony zavádějící kvóty jako součást nově přijímané legislativy. Přiblížily se tak standardům zemí Evropské unie zejména v oblasti zvýšení počtu žen v politice.

Dvěma zemím na jihu Evropy, Bosně a Hercegovině a Makedonii, se podařilo i přes nedávnou pohnutou historii zemí bývalé Jugoslávie prosadit zákony zavádějící kvóty jako součást nově přijímané legislativy. Přiblížily se tak standardům zemí Evropské unie zejména v oblasti zvýšení počtu žen v politice.

Proces prosazování zákona byl koordinován společně s aktivitami ženských nevládních organizací, státními i mezinárodními institucemi a politickými stranami. Přímým důsledkem přijetí zákona sice bylo zvýšení participace žen v politice, je ale třeba si uvědomit, že zavedení kvót samo o sobě nemůže být pozitivním přínosem v procesu posilování účasti žen v politice. Aby byl efekt kvót dlouhodobý a zároveň respektovaný, musí být přijetí kvót současně doprovázeno aktivitami směřujícími k rozvíjení politických dovedností žen. Důležitým faktorem je i motivace a vůle politických stran, zejména jejich vůdčích postav, jimiž jsou v současnosti především muži, vychovávat si kromě politiků i političky a poskytovat jim srovnatelné šance. Aktivity bosenských a makedonských ženských organizací v oblasti podpory politické participace žen jsou příkladem pro podobné aktivity v České republice.

Ženské hnutí a přijetí kvótního zákona

Podobně jako je tomu v ostatních zemích střední a východní Evropy, i v zemích bývalé Jugoslávie se ženské hnutí v současnosti perspektivně rozvíjí, a to navzdory svému nelehkému postavení ve společnosti. Bosna a Hercegovina a Makedonie však navíc čelí o něco obtížnější politické, ekonomické a sociální situaci zaviněné válkou. Přes to všechno se dobře koordinované a cílené aktivity ženských organizací začínají úspěšně projevovat právě v oblasti nově přijímaných politických opatření.

Uvedené dvě země nedávno přijaly zákon stanovující kvóty: vztahují se k povinnosti uvádět na kandidátních listinách stanovený počet příslušníků pohlaví, které je v menšině. Vzhledem k tomu, že na kandidátkách stejně jako v České republice převažují muži, je toto opatření směřováno zejména k dosažení srovnatelné politické angažovanosti žen.

BOSNA HERCEGOVINA

Současná situace v Bosně a Hercegovině a postavení ženy

Chceme-li podle Lidije Živanović vysvětlit postavení a politickou aktivitu žen v bosenské společnosti, je třeba zmínit složitost politického a sociálního prostředí, ve kterém se země nachází. Jedině pak je možné hodnotit aktivity ženských nevládních organizací a různých politických stran.

Složitost politického systému a legislativy země je tak výrazná, že je podle Živanović zázrak, že vůbec dokáže fungovat (municipality, entity, kantony, okres Brčko, instituce na úrovni Bosny a Hercegoviny atd.). Vše je primárně založeno na etnických kritériích, většina ústav a předpisů je tedy diskriminační. K nepříznivosti prostředí k demokratickým změnám nemálo přispívá chaotický vzdělávací systém, destrukce sociální základny, vysoká míra kriminality a korupce. Hodnota úspěchů dosažených v oblasti politické participace žen ženskými organizacemi je proto ještě vyšší než by se zdálo.

Bezprostředně po válce byly ženy – političky, zástupkyně ženských organizací i ženy neangažované - připraveny překlenout mezery a deficity způsobené válkou. Zahájily dialog o současných otázkách a o další budoucnosti. Podpory se jim dostalo ze strany norské organizace Kvinna till kvinna. Dalším pozitivním rysem bylo, že média od samého počátku ženských aktivit věnovala pravidelně pozornost práci žen směrem k prosazení žen do politiky.

Pro ženy, média i společnost obecně bylo významným poznáním, že politické strany byly a jsou sice ochotny podílet se na řadě aktivit pořádaných neziskovými organizacemi, své sliby ale často ve skutečnosti neplní.

Zvýšení účasti žen v politice - úsilí o zavedení kvót

Před všeobecnými volbami v roce 1998 uskutečnilo 14 ženských organizací z Bosny a Hercegoviny akci „Je nás víc“. Jejím cílem bylo zviditelnit ženy v nadcházejících volbách prostřednictvím vzdělávání ženských voliček a informační kampaně v médiích. Zásadním argumentem bylo tradiční přehlížení role ženy v politice a proti němu právo žen i mužů účastnit se rozhodovacích procesů, neboť každé z pohlaví reprezentuje 50% populace. Důraz byl kladen na změnu volebního zákona, který by umožnil ženám překonat neviditelné bariéry bránící jim v účasti na politickém rozhodování. Zákon měl zavést pravidlo pro všechny politické strany, aby jmenovaly za kandidáty i ženy. Na konferenci v Sarajevu nazvané „Ženy – Nová politická budoucnost“ vznesly zástupkyně ženských organizací a političky v souladu s 4. článkem Daytonské mírové dohody, který zakazuje genderovou diskriminaci, požadavek k Dočasné volební komisi, aby zavedla a nařídila kvóty pro účast žen na každé politické kandidátce. V téže době pořádala Dočasná volební komise schůzi, na níž bylo rozhodnuto o přijetí tohoto požadavku. Ženy sice nezískaly původně požadovanou 30% kvótu, ale bylo zavedena povinnost umístit tři ženy mezi prvními deseti kandidáty. Díky uvedenému pravidlu a uzavřeným volebním listinám bylo zvoleno 26% žen.

Nařízení způsobilo v mnoha politických stranách pozdvižení: neměly dostatek političek, které by na kandidátní listiny dosadily. Některé ženy se na nich dokonce objevily aniž by o tom věděly. Cíle bylo nicméně dosaženo. Počet žen na kandidátních listinách vzrostl, stejně jako jejich účast ve všech legislativních funkcích na všech úrovních. Problémem však zůstal nedostatek žen v exekutivě a na vrcholných pozicích politických stran. Nedostatek žen je i v médiích. Obecně je málo žen v institucích a organizacích, které mají politickou moc.

Kvótní zákon v Bosně a Hercegovině

Kvótní zákon byl zaveden, bezpochyby za velkého přispění ženských organizací. Představy ženských organizací o podobě a znění zákona se však od jeho konečné verze poněkud lišily.

Kritizována je zejména složitost volebního zákona přijatého 23. srpna 2001. Článek 4.19 komplikovaně stanoví: „Každá kandidátní listina zahrnuje kandidáty ženského i mužského pohlaví. Kandidáti toho pohlaví, které je v menšině, musí být uvedeni na listině následujícím způsobem: alespoň 1 kandidát pohlaví, které tvoří menšinu, musí být zastoupen mezi prvními 2 kandidáty, 2 kandidáti menšinového pohlaví mezi prvními 5 kandidáty a 3 kandidáti menšinového pohlaví mezi prvními 8 kandidáty atd. Počet kandidátů pohlaví, které je v menšině, musí být roven 1/3 celkového počtu kandidátů.“

Ženské organizace požadovaly jednodušší, a přitom přesnější, znění: „Každá kandidátní listina zahrnuje jak příslušníky ženského tak mužského pohlaví, kteří jsou střídavě umístěni na kandidátní listině.“ V Poslanecké sněmovně Parlamentu Federace Bosna a Hercegovina je od voleb konaných v roce 2002 zastoupeno 20,6% žen, v úřadech kantonů je od voleb v tomtéž roce 22,2% žen.

MAKEDONIE

Podle zákonů Makedonské republiky mají ženy stejná práva jako muži; ve skutečnosti je však participace žen v politice a veřejném životě na nízké úrovni. Makedonský parlament má 120 členů: v prvních parlamentních volbách (1990) bylo zvoleno 5 žen (4,4%), v roce 1994 pouze 4 (3,3%), v roce 1998 celkem 8 žen (6,7%). Makedonie je tak podle počtu žen v politice na jednom z posledních míst na světě.

Makedonská republika je multietnickou zemí, ve které etnické hranice rozdělují politické strany: každá ze skupin má svou politickou stranu. V mnoha stranách, např. ve stranách albánského etnika, je postavení žen značně neuspokojivé.

V roce 1999 vznikla - jako odpověď na potřeby veřejnosti v oblasti demokracie, pluralismu a tolerance - multietnická ženská občanská iniciativa Antico. Jejím cílem je posílení identity žen a jejich začlenění do věcí veřejných. Jedním z prvních výsledků bylo vytváření ženských fór, která přispěla ke zvolení několika jejich účastnic za radní. V roce 2000 byla vytvořena Makedonská ženská lobby, jež se snaží prosazovat začlenění většího počtu žen do veřejného a politického života, stejně jako vylepšení legislativy týkající se implementace lidských práv žen. Sdružuje nevládní organizace, politické strany a zástupce vlády Makedonie, a ve spolupráci s dalšími iniciativami organizuje informační kampaně na podporu kandidatury žen ve volbách.

Z celkových 9791 kandidátů v místních volbách kandidovalo na post radních 1265 žen (12,92%); z 1906 zvolených radních bylo 161 žen (8,44%). Z 497 kandidátů navržených na post starosty bylo 26 žen (5,1%). Mezi celkovými 123 zvolenými starosty byly zvoleny tři ženy (2,43%).

Největším viníkem neuspokojitelného počtu žen angažovaných v politice jsou samy politické strany. Nevládní organizace spolu s Mezinárodním společenstvím a Makedonskou ženskou lobby proto prosazovaly kvótní zákon, který byl nakonec přijat. Podle zákona je každá politická strana povinna na volební listinu navrhnout alespoň 30% ženských kandidátek.

V předvolebním období byla poprvé v Makedonii provedena genderová analýza volebních programů dvaceti politických stran. Cílem bylo seznámit veřejnost s postavením žen ve společnosti a s problematikou genderové rovnosti, a zjistit postoj jednotlivých stran k daným otázkám. Vzhledem k tomu, že každá strana musela podle zákona navrhnout alespoň 30% žen, objevilo se na kandidátkách 32,1% žen. Na tzv. volitelných pozicích (1.-5. místo na kandidátní listině) se objevilo celkem pouze 6 žen, tj. 4,53% žen, zatímco na 11.-20. místě se procento žen zvýšilo na 19,84%. Ženy tedy byly umísťovány tak, aby byly splněny kvótní podmínky, ale ne s cílem, aby se zastoupení žen v politice zvýšilo.

Genderové analýzy předvolebních kampaní politických stran ukázaly, že ze 119 osob, které se objevily v klipech, bylo pouze 26 žen (21%). Od voleb v roce 2002 je v makedonském parlamentu 21 žen (18%).

Radka Erbanová, Alena Králíková

Zdroje:

Informace pocházejí z dvojjazyčného sborníku Žena danas/Woman today č. 6 z ledna 2003. Ve sborníku jsou uvedeny texty, které byly úvodními projevy na veřejných zasedáních a kulatých stolech v roce 2002 při projektu Woman Today, který probíhal 6 let v zemích bývalé Jugoslávie. Na setkáních se diskutovalo o nejrůznějších tématech, která mají význam pro demokratizaci a posílení pozice ženy ve společnosti (ústavní ochrana lidských práv, ústavní změny, problematika žen ve veřejném životě, ženy a volby v roce 2002 atd.). Veřejné konference, kterých se účastnili jak představitelé nestátního sektoru tak i zastupitelé státu, jsou ovšem pouze jedním druhem aktivit projektu Woman Today. Uskutečnila se také série televizních debat, workshopy pro ženy z různých politických stran apod.

Text týkající se Bosny a Hercegoviny čerpá z příspěvku Ženská politická scéna v Bosně a Hercegovině, jehož autorkou je Lidija Živanović z Helsinského občanského shromáždění v Banjaluce. Statistické údaje k politické participaci žen v politických institucích Bosny a Hercegoviny po volbách 2002 jsou čerpány z příspěvku Ženy a volby 2002 od téže autorky ve sborníku Žena danas/Woman Today.

V případě Makedonie čerpáme z příspěvku Ženská politická scéna v Makedonské republice od Giyner Nebiu z Ženské občanské iniciativy Antico ze Skopje.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.