We will not change our show

21.2.2019  Jihomoravský kraj  | 

Výstava We Will Not Change Our Show sdružuje umělce pocházející ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vyjádření vlastní queer identity. Kurátorská pozice vychází z ideje svobody slova a uměleckého vyjádření. Předpokladem je přesvědčení, že diskuze o citlivých otázkách spojených s queer tematikou může přispět k narušení patriarchálního statu quo, jenž často vylučuje a diskriminuje menšiny.

Více

Žižkovská noc 2019 - Ženy v kultuře

23.3.2019  Praha  | 

Stále lze v některých galeriích a uměleckých sbírkách najít ženy pouze jako múzy, milenky a děvy umělců. Na ženu jako umělkyni narazíme jenom zřídka. Čím to je? V průběhu historie umění jsou umělkyně pevnou a silnou součástí umělecké scény, ale proč nejsou vidět? Téma genderového diskurzu je na větším počátku v České republice než jinde. Až od 80. a 90. let se na české scéně toto téma začalo řešit. Ženy nebyly přijímány na umělecké akademie, které udávaly směr. Nejsou brány vážně. Patriarchát ve společnosti. 4. vlna feminismu, která řeší sexismus. Tohle mohla udělat jenom ženská. Pojem „Ženské umění”. Šovinismus. Obtěžování. Bytí děva v kultuře.
 

Více

Josef Petr: Krize mužské identity

25.3.2019  Praha  | 

Dneska je to všude: "chlapi už nejsou, co to bejvalo". Ptáte se, co to s námi ty ženský provedly? Nebo si za to můžeme sami? Vyměkli jsme? Stal se z nás beztvarý genderový rosol? Válcuje nás krize mužské identity? Nebo je to celý jenom fáma? A zachrání nás Donald Trump, reklama na Gillette nebo skautský šátek? Přijďte na besedu s Josefem Petrem, sociologem a ředitelem Ligy otevřených mužů, která se už 12 let věnuje zvyšování kvality života mužů v ČR.

Více
feminismus.czČlánky › Ekonomické dopady domácího násilí: Prohlášení proFem / AdvoCats for Women k 25. listopadu 2009 – Mezinárodnímu dni proti násilí na ženách

Ekonomické dopady domácího násilí: Prohlášení proFem / AdvoCats for Women k 25. listopadu 2009 – Mezinárodnímu dni proti násilí na ženách

24. listopad 2009  |  proFem
Mezinárodní společenství si již od roku 1999 připomíná 25. listopad jako celosvětový den proti násilí na ženách. Tento den byl Valným shromážděním OSN vyhlášen jako Mezinárodní den proti násilí na ženách. Valné shromáždění OSN vyzvalo pak všechny vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby se v tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému.
Mezinárodní společenství si již od roku 1999 připomíná 25. listopad jako celosvětový den proti násilí na ženách. Tento den byl Valným shromážděním OSN vyhlášen jako Mezinárodní den proti násilí na ženách. Valné shromáždění OSN vyzvalo pak všechny vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby se v tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému.

V České republice je tento den připomínán neziskovými organizacemi každoročně, tématem je většinou problém z největších – domácí násilí. proFem by ráda u příležitosti tohoto mezinárodními institucemi na nejvyšší úrovni připomínaného a českými médii bohužel poněkud zanedbávaného dne upozornila na jeden aspekt domácího násilí – na jeho ekonomickou komponentu.

Domácí násilí je sice po změnách v zákonodárství a obratu celospolečenské diskuzi „uznávanou záležitostí“, je bráno jako vážný problém, který je nutné řešit. V posledních letech platí zákony, které stojí na straně těch slabších, většinou žen a jejich dětí. Dochází i k odsouzení násilníků, vyrostla řada neziskových organizací, které lidem dotčeným domácím násilím poskytují azylové ubytování a poradenské služby, stejně tak státem zřizovaná tzv. intervenční centra. Mluví se zcela veřejně o zavrženíhodnosti týrání blízkých osob, ať už fyzického či psychického.
Řada problémů však zůstává, aniž by se jim věnovala dostatečná pozornost. Tak např. děti: nejednotné zacházení s jejich svěřováním do péče jednoho z rodičů, umožňování styku s násilníkem aj. S násilníky se systematicky nepracuje – po případném odpykání trestu prostě začínají znovu, a často svou agresi opětovně směrují vůči své bývalé rodině. Trestnost tzv. stalkingu (pronásledování) samotná nestačí. - A nebo chudoba osob, většinou žen a jejich dětí: po rozchodu s násilným partnerem trpí akutním nedostatkem financí, na „dobré právní zastupování“ nemají, dosavadní legislativa nedovoluje poskytovat obětem domácího násilí dostatečnou odbornou bezplatnou právní pomoc.

Hlavním argumentem (obzvláště v poslední době) jsou státní finance. Není dostatek peněz na prevenci, nejsou na zřizování center pro práci s násilníky, není na právní pomoc, ba co více: finanční prostředky na provoz a poskytování pomoci se budou v příštím roce neziskovým organizacím, které obětem pomáhají již dnes z poloviny dobrovolnicky, krátit až o polovinu.

Přitom i českému státu vznikají domácím násilím škody dosud nevyčísleného rozsahu. Jsou skutečně obrovské, jak potvrzuje řada studií z jednotlivých států. Již v 90. letech minulého století zadala australská vláda studii ekonomických dopadů domácího násilí, která přímé náklady vznikající v souvislosti s domácím násilím vyčíslila a následná opatření australské vlády ovlivnila . Studie rakouského Institutu pro řešení konfliktů z roku 2006 se v hodnocení průměrných ročních přímých a nepřímých nákladů způsobené domácím násilím dopracovala ke 78 357 200,- Eur . V americkém státě Tennessee působí podle studie z roku 2006 úrazy spojené s domácím násilím až 10 milionové ztráty zaměstnavatelům, ve zdravotnictví dosáhly náklady 33 milionů dolarů, Tennessee utratí téměř 15 milionů dolarů za rok ve vězení pro vrahy v kontextu domácího násilí. Minimální náklady na dítě postižené domácím násilím v péči státu činí podle této studie 5 000 dolarů měsíčně.

Česká republika na tom bude stejně. Bohužel, volání neziskových organizací po studii ekonomických dopadů domácího násilí třeba jenom na zdravotnictví nebylo dosud vyslyšeno. A tak můžeme jen spekulovat, kolik stojí ročně například ošetření fyzických zranění, někdy i velmi vážných s dlouhodobými následky, kolik „nemocenské“ jde na úkor zranění těla či duše od blízkého člena rodiny včetně případné invalidity. Na kolik může být vyčíslena dlouhodobá terapie či psychiatrické poradny pro oběti násilí v rodině, ženy i jejich děti. Náklady v případech úmrtí nevyjímaje.
Ekonomické škody způsobené v kontextu domácího násilí jsou však mnohem vyšší. Stačí sem jen přičíst náklady na justici – trestní stíhání, úporná soudní jednání, opětovné vykazování násilníka, stalking, jednání o svěřování dětí a styku s násilným rodičem, případné soudní náhrady atd. Stejně tak policejní šetření a výkony spojené s činy domácího násilí. Zatím zcela nevyčíslené zůstávají i škody v pracovní oblasti způsobené ztrátou zaměstnání při případném úkrytu ohrožené ženy a dětí na jiné místo. O sociální sféře, do které se osoby a děti postižené domácím násilím téměř automaticky dostávají, snad ani nemluvě.

proFem / AdvoCats for Women vyzývá u příležitosti 25. listopadu – Mezinárodního dne proti násilí na ženách - vládu České republiky, aby vyslechla neziskové organizace a nechala urychleně vypracovat odbornou analýzu ekonomických dopadů domácího násilí. Neziskové organizace i odborná pracoviště působící v oblasti prevence domácího násilí, odstraňování jeho následků a přímé pomoci osobám jím postiženým jsou ochotné ke spolupráci ve velkém rozsahu. Výsledky analýzy, budou-li provedeny odborně, mohou pomoci již v blízké budoucnosti snížit náklady jak ve zdravotnictví, tak v jiných oblastech, kterých se následky domácího násilí přímo dotýkají.



Jitka Poláková
koordinátorka týmu právniček AdvoCats for women
tel. 77 44 33 00 2

Marie Lienau
ředitelka proFem, o.p.s.
tel. 77 44 33 00 5

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.