Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

DIY Karneval - Women's rights are human rights

22.9.2018  

Letošní DIY karneval zvedá jedno, zdálo by se, běžné až banální téma - ženská práva. Proč běžné a banální? Řada lidí vám řekně, že doba boje za práva žen je úspěšně za námi, a že diskriminace a násilí páchané na ženách patří minulosti. Dost často zapomenou například na takové detaily, že Česko vede stále přední příčky v rozdílném odměňování žen a mužů za stejnou práci. Že většina řídících pozic je obsazena muži. A že a s různými druhy sexuálního obtěžování či násilí se za život setkala skoro každá žena. Ačkoli freetekno komunita, ze které DIY karneval vzešel, bývá označována za žensky nejotevřenější ze současných subkultur, ruku na srdce, ani zde nejsou poměry ideální.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR
Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Propouštění a celkový úbytek počtu pracovních míst následkem ekonomické krize výrazně ovlivnil situaci cizinců a cizinek, kteří do ČR zejména v letech 2006 – 2008 za prací hojně přicházeli a podíleli se na tehdejším hospodářském růstu. Až s krizí se však naplno projevily problémy, na které dlouhodobě poukazovaly zejména neziskové organizace. Především se jednalo o problematické působení pracovních agentur, které sem dovážely velké skupiny cizinců a cizinek. Ti však ve většině neměli žádné informace o svých právech a povinnostech, pracovali za nevýhodných podmínek a hlavně – kvůli svým "klientům" často dlužili neúměrné finanční částky, které zaplatili za vyřízení víz, pracovních povolení či poskytnutí ubytování. Cizinci a cizinky zřejmě přijížděli i v době, kdy už český trh práce stagnoval, ale povolení ještě byla vydávána. V okamžiku, kdy opravdu dolehla krize, a firmy začaly hromadně propouštět, Ministerstvo vnitra připravilo v roce 2009 program dobrovolných návratů (další informace např. zde). Toto vládní opatření umožnilo osobám bez práce získat zdarma letenku na cestu domů a finanční příspěvek. Pro mnohé cizince a cizinky byla však možnost vrátit se do země, kde zůstala jejich zadlužená rodina, jíž měli původně posílat vydělané peníze, nepřijatelná. Snaží se zde zůstat, hledají práci jak se dá, a doufají v lepší zítřky.

Podnikání jako možnost řešení

Migranti a migrantky na Plzeňsku v této situaci často volí strategii podnikání. Podle zkušeností paní Džumagul Čotkarajevy, která působí jako terénní pracovnice a poradkyně, jsou cizinci často pod velkým nátlakem: "Pracovní povolení se téměř nevydávají, a to ani v případě, kdy se jedná o osvědčené zaměstnance a zaměstnavatelé o ně mají nadále zájem". Lidé, kteří zde žijí již několik let a mají v plánu žádat o trvalý pobyt, nemají pak jinou možnost než volit podnikání.

V některých případech jsou k tomu tlačeni i samotnými zaměstnavateli. Pro ně je totiž najímání podnikajících výhodnější, nemusí za ně platit odvody a kdykoliv s nimi mohou přestat spolupracovat. Můžeme pouze odhadovat kolik cizinců a cizinek se tak ocitá v pasti tzv. švarcystému. To je situace, kdy podnikání zakrývá pracovní poměr. Zkušenosti s ním mají i čeští zaměstnanci a zaměstnankyně, pro cizince a cizinky je však situace rizikovější. Pokud by Inspektorát práce na takový zastřený pracovní vztah přišel, cizincům a cizinkám hrozí, že ztratí legální pobyt na území ČR. Není tedy divu, že na nevýhodné podmínky přistoupí a snaží se o problémech příliš nemluvit.

Zaměstnanost cizinců v Plzeňském kraji

Platná povolení k zaměstnání cizinců/-ek a zelené karty:

K 31.12.2009: 2469

K 31.12.2008: 10459

K 31.12.2007: 4822

Cizinci/-ky z třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání:

K 31.12.2009: 1518

K 31.12.2008: 1256

K 31.12.2007: 948

Cizinci/-ky s živnostenským oprávněním:

K 31.12.2009: 9288

K 31.12.2008: 6534

K 31.12.2007: 5411

Údaje pocházejí z bulletinu Mezinárodní pracovní migrace v ČR, který pravidelně vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, http://www.vupsv.cz.

Na druhou stranu se však ve vzdělávacích kurzech pro cizince a cizinky setkáváme i s lidmi, pro které je mít vlastní živnost dlouhodobým snem. V zemích původu pracovali v různých profesích, například švadlena, kadeřnice, automechanik, obchodník, zatímco v Česku v současné době vykonávají pouze pomocné, nekvalifikované práce. Mnozí z nich vyhledávají vzdělávací kurzy a snaží se získat všechny potřebné informace o podmínkách v ČR a možnostech uznávání vzdělání, aby mohli začít samostatně podnikat.

V tomto ohledu měla krize přece jenom i pozitivní dopad. Cizinci a cizinky jsou více motivovaní sami si zjišťovat informace a nespoléhat se na „pomoc“ prostředníků. Svědčí o tom i vysoká účast na vzdělávacích aktivitách poskytovaných neziskovými organizacemi. Například na první cyklus integračního kurzu v projektu Šance – práce – integrace!, který v Plzni realizuje Evropská kontaktní skupina, přišlo přes 80 lidí. To je více než dvojnásobek původně plánované kapacity.

Projekt Šance - práce - integrace! je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.