Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR

Dopady ekonomické krize na situaci pracovních migrantů a migrantek v ČR
Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Ztráta zaměstnání, která je jedním z důsledků ekonomické krize, je nepříjemná záležitost pro každého. Pro cizince a cizinky, kteří s výpovědí mohou přijít i o povolení k pobytu, jsou však dopady krize zásadním ohrožením. V následujícím textu zhodnotíme tuto aktuální problematiku na základě zkušeností účastníků a účastnic integračních kurzů realizovaných v Plzni.

Propouštění a celkový úbytek počtu pracovních míst následkem ekonomické krize výrazně ovlivnil situaci cizinců a cizinek, kteří do ČR zejména v letech 2006 – 2008 za prací hojně přicházeli a podíleli se na tehdejším hospodářském růstu. Až s krizí se však naplno projevily problémy, na které dlouhodobě poukazovaly zejména neziskové organizace. Především se jednalo o problematické působení pracovních agentur, které sem dovážely velké skupiny cizinců a cizinek. Ti však ve většině neměli žádné informace o svých právech a povinnostech, pracovali za nevýhodných podmínek a hlavně – kvůli svým "klientům" často dlužili neúměrné finanční částky, které zaplatili za vyřízení víz, pracovních povolení či poskytnutí ubytování. Cizinci a cizinky zřejmě přijížděli i v době, kdy už český trh práce stagnoval, ale povolení ještě byla vydávána. V okamžiku, kdy opravdu dolehla krize, a firmy začaly hromadně propouštět, Ministerstvo vnitra připravilo v roce 2009 program dobrovolných návratů (další informace např. zde). Toto vládní opatření umožnilo osobám bez práce získat zdarma letenku na cestu domů a finanční příspěvek. Pro mnohé cizince a cizinky byla však možnost vrátit se do země, kde zůstala jejich zadlužená rodina, jíž měli původně posílat vydělané peníze, nepřijatelná. Snaží se zde zůstat, hledají práci jak se dá, a doufají v lepší zítřky.

Podnikání jako možnost řešení

Migranti a migrantky na Plzeňsku v této situaci často volí strategii podnikání. Podle zkušeností paní Džumagul Čotkarajevy, která působí jako terénní pracovnice a poradkyně, jsou cizinci často pod velkým nátlakem: "Pracovní povolení se téměř nevydávají, a to ani v případě, kdy se jedná o osvědčené zaměstnance a zaměstnavatelé o ně mají nadále zájem". Lidé, kteří zde žijí již několik let a mají v plánu žádat o trvalý pobyt, nemají pak jinou možnost než volit podnikání.

V některých případech jsou k tomu tlačeni i samotnými zaměstnavateli. Pro ně je totiž najímání podnikajících výhodnější, nemusí za ně platit odvody a kdykoliv s nimi mohou přestat spolupracovat. Můžeme pouze odhadovat kolik cizinců a cizinek se tak ocitá v pasti tzv. švarcystému. To je situace, kdy podnikání zakrývá pracovní poměr. Zkušenosti s ním mají i čeští zaměstnanci a zaměstnankyně, pro cizince a cizinky je však situace rizikovější. Pokud by Inspektorát práce na takový zastřený pracovní vztah přišel, cizincům a cizinkám hrozí, že ztratí legální pobyt na území ČR. Není tedy divu, že na nevýhodné podmínky přistoupí a snaží se o problémech příliš nemluvit.

Zaměstnanost cizinců v Plzeňském kraji

Platná povolení k zaměstnání cizinců/-ek a zelené karty:

K 31.12.2009: 2469

K 31.12.2008: 10459

K 31.12.2007: 4822

Cizinci/-ky z třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání:

K 31.12.2009: 1518

K 31.12.2008: 1256

K 31.12.2007: 948

Cizinci/-ky s živnostenským oprávněním:

K 31.12.2009: 9288

K 31.12.2008: 6534

K 31.12.2007: 5411

Údaje pocházejí z bulletinu Mezinárodní pracovní migrace v ČR, který pravidelně vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, http://www.vupsv.cz.

Na druhou stranu se však ve vzdělávacích kurzech pro cizince a cizinky setkáváme i s lidmi, pro které je mít vlastní živnost dlouhodobým snem. V zemích původu pracovali v různých profesích, například švadlena, kadeřnice, automechanik, obchodník, zatímco v Česku v současné době vykonávají pouze pomocné, nekvalifikované práce. Mnozí z nich vyhledávají vzdělávací kurzy a snaží se získat všechny potřebné informace o podmínkách v ČR a možnostech uznávání vzdělání, aby mohli začít samostatně podnikat.

V tomto ohledu měla krize přece jenom i pozitivní dopad. Cizinci a cizinky jsou více motivovaní sami si zjišťovat informace a nespoléhat se na „pomoc“ prostředníků. Svědčí o tom i vysoká účast na vzdělávacích aktivitách poskytovaných neziskovými organizacemi. Například na první cyklus integračního kurzu v projektu Šance – práce – integrace!, který v Plzni realizuje Evropská kontaktní skupina, přišlo přes 80 lidí. To je více než dvojnásobek původně plánované kapacity.

Projekt Šance - práce - integrace! je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.