Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › Diskriminace v přístupu k bydlení

Diskriminace v přístupu k bydlení

Diskriminace v přístupu k bydlení
V minulém čísle zpravodaje "Rovné příležitosti do firem" jsme představili novou publikaci Neviditelný problém: rovnost a diskriminace v praxi. Součástí publikace je i soubor kazuistik, případů z praxe, které jasně ukazují, jakých podob může diskriminace v reálném životě nabývat a jak je možné ji řešit. V tomto čísle, zaměřeném na rasu a etnicitu vás seznámíme s případem diskriminace na základě etnické příslušnosti, konkrétně v přístupu k bydlení.

V minulém čísle zpravodaje "Rovné příležitosti do firem" jsme představili novou publikaci Neviditelný problém: rovnost a diskriminace v praxi. Součástí publikace je i soubor kazuistik, případů z praxe, které jasně ukazují, jakých podob může diskriminace v reálném životě nabývat a jak je možné ji řešit. V tomto čísle, zaměřeném na rasu a etnicitu vás seznámíme s případem diskriminace na základě etnické příslušnosti, konkrétně v přístupu k bydlení.

Manželé S. bydleli s desetiletým synem v obecním bytě; byt se nacházel v 1. patře činžovního domu. V době záplav byl byt těžce zasažen povodněmi, nacházel se přímo nad zcela zaplavenými bytovými prostorami, kam se jejich nájemníci nevraceli. Rodina S. se do bytu vrátila po několika měsících. Nicméně byt se v důsledku záplav nacházel ve velmi špatném technickém stavu, zejména po hygienické stránce. Všechny místnosti byly kontaminovány kvasinkami a plísněmi, což potvrdily i rozbory mikrobiologické laboratoře.

Rodina se svépomocí snažila plísně odstranit, a to především opakujícími nátěry proti plísním. Avšak tyto postupy byly neúčinné. Rodina opakovaně majitele bytu – obec vyzývala, aby provedl nezbytnou údržbu bytu a závady odstranil, tak, aby byl byt zdravotně nezávadný, nebo aby jim byt vyměnil. Obec nicméně po dobu tří let v této věci vůbec nekonala, v daném období v bytě ani žádnou údržbu neprovedla a odpovědní pracovníci příslušného odboru stav bytu i přes opakovaně zasílané stížnosti nekontrolovali. Jedinou reakcí obce na opakované stížnosti bylo snížení nájmu.

Obec bydlení rodiny S. neřešila ani přesto, že obdržela dotace na výstavbu bytů pro občany, kteří byli postiženi povodněmi. Rodina S. se dozvěděla, že ačkoli bydlí ve zcela nevyhovujícím a zdravotně závadném obecním bytě, obec do nově vystavěných bytů určených osobám postiženým povodněmi stěhovala i občany, kteří povodněmi zasaženi vůbec nebyli. Manželé S. byli přesvědčeni, že obec s nimi jako s nájemci jedná tímto špatným způsobem, neboť jsou Romové. Jiné vysvětlení chování obce nebyli schopni najít, proto byli přesvědčeni, že se jedná o diskriminaci. Rozhodli se proto vyhledat pomoc nevládní organizace. Nevládní organizace zajistila manželům S. advokáta, který jim pomohl podat na město žalobu na ochranu před diskriminací.

Soud rozhodl, že obec manželé S. diskriminovala, neboť dlouhodobě, ani na základě jejich stížností bytovou situaci neřešila. Vzhledem k tomu, že jim snížila nájem, bylo zřejmé, že o špatné nevyhovující bytové situaci věděla. Nenabídla jim ani přestěhování do bytů nově vystavěných pro občany postižené povodní. Obec argumentovala tím, že výše nájemného v nových bytech byla příliš vysoká pro některé sociálně slabší skupiny nájemců, mezi něž patřili i manželé S. Soud nicméně toto vysvětlení obce neakceptoval. Podle soudu mohla obec tyto byty sociálně slabým rodinám postiženým povodněmi, tedy i rodině manželů S., poskytnout alespoň dočasně, než se pro ně naleznou byty s odpovídající výší nájmu. Je zřejmé, že obec při přidělování bytových náhrad postupovala diskriminačně, neboť předem vyloučila některé rodiny na základě etnického klíče, když předpokládala, že se jedná o sociálně slabé občany, kteří nebudou moci hradit vyšší nájem.

Převzato z:  Neviditelný problém: Rovnost a diskriminace v praxi. Sborník textů autorského kolektivu k problematice rovnosti a diskriminace v ČR. Gender Studies, o.p.s., 2010.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.