Feministická konference

28.8.2018  Moravskoslezský kraj  | 

Zajímá vás feminismus a chcete se dozvědět něco víc o tématech, kterými se současné feministky zabývají? Pak je tato akce určena právě pro vás.

Více

Média z pohledu novinářek - diskusní večer

19.9.2018  Praha  | 

Další z řady diskusních večerů v Knihovně Gender Studies bude tentokrát věnován tématu žen v médiích a zpravodajství. Diskutovat budeme o situaci novinářek v českém mediálním prostředí a jejich postavení v redakcích nebo o vlivu genderu na mediální obsah.

Více

Sarah Sharma: sExit Machine

25.9.2018  Praha  | 

Přednáška navazuje na projekt „the sExit“, který se zabývá genderovým aspektem politiky úniku (exitu). Půjde o přehled široké škály mužských únikových fantazií napříč politickým spektrem. sExity se objevují v geopolitickém, technologickém i intimním prostoru. sExit se skrývá v nacionalistických hnutích (Brexit), nástupu sexuálních robotů, programech digitálního detoxu, aktivismu v oblasti mužských práv a dokonce i v některých odnožích autonomistického marxismu.

Více
feminismus.czČlánky › CO VLASTNĚ CHYBÍ ČESKÝM ŽENÁM?

CO VLASTNĚ CHYBÍ ČESKÝM ŽENÁM?

7. červenec 2003  |  Literární noviny
CO VLASTNĚ CHYBÍ ČESKÝM ŽENÁM?
archiv GS
Často se setkávám s dotazy, o co se to vlastně jako organizace zabývající se postavením žen a mužů snažíme, když české ženy jsou naprosto emancipované a nic jim nebrání dělat cokoli, co si samy vyberou. Samozřejmě - ve srovnání se zeměmi islámskými tomu tak skutečně je, a také narozdíl od našich prababiček už máme volební právo a smíme studovat na vysokých školách. Ovšem přesto jsem přesvědčena, že je řada oblastí, ve kterých jsou ženy diskriminovány i v naší emancipované zemi - a čteme-li některé texty feministek ze začátku 20. století, zdá se, jako by se za posledních sto let téměř nic nezměnilo.
Často se setkávám s dotazy, o co se to vlastně jako organizace zabývající se postavením žen a mužů snažíme, když české ženy jsou naprosto emancipované a nic jim nebrání dělat cokoli, co si samy vyberou. Samozřejmě - ve srovnání se zeměmi islámskými tomu tak skutečně je, a také narozdíl od našich prababiček už máme volební právo a smíme studovat na vysokých školách. Ovšem přesto jsem přesvědčena, že je řada oblastí, ve kterých jsou ženy diskriminovány i v naší emancipované zemi - a čteme-li některé texty feministek ze začátku 20. století, zdá se, jako by se za posledních sto let téměř nic nezměnilo.

Ačkoli ženy stále více pronikají do čistě mužských profesí a muži se stále více zapojují do péče o děti a domácnost, většina lidí v naší společnosti stále přiřazuje automaticky určité vlastnosti ženám a jiné mužům. U žen se například předpokládá, že jsou pasivní, emotivní, rády o někoho pečují, špatně řídí auto a nerozumějí technice, zatímco muži údajně uvažují logicky, jsou ambiciózní, agresivní, nenechají se unést city a v technických oblastech jsou jako doma. Automatické přiřazování určitých tradičních vlastností oběma pohlavím se označuje jako „genderové stereotypy“. Pojem „gender“ označuje pohlaví nikoli ve smyslu biologickém (muž-žena), ale ve smyslu kulturním a sociálním (maskulinita-feminita). Přestože panuje všeobecné přesvědčení, že mužské a ženské vlastnosti se doplňují (protože jsou většinou považovány za protichůdné) a oboje jsou stejně významné, v kultuře, ve které žijeme, jsou ty „mužské“ vlastnosti oceňované více – například ve sférách, kde pracují zejména muži, jsou tradičně vyšší mzdy než v odvětvích feminizovaných.

Genderové stereotypy tedy vedou k nerovnému zacházení s muži a ženami, k diskriminaci, která v konečném důsledku dopadá více na ženy. V naší zemi se jedná především o následující oblasti:

Diskriminace na pracovním trhu

Je všeobecně známo, že ženy mají potíže již při přijímání do zaměstnání, zejména ve věku, kdy děti buď skutečně mají nebo se to od nich automaticky očekává. Zatímco nezaměstnanost mužů se zvýšila z 3.4% v roce 1995 na 6.8% v roce 2001, u žen se jedná o zvýšení ze 4.8% na 9.9%. Kromě toho největší rozdíly mezi oběma pohlavími jsou ve věkové skupině 25 - 34 let. Ačkoli podle novely zákoníku práce, která platí od roku 2001, je možné se proti diskriminaci (jak při přijímání do zaměstnání, tak v rámci zaměstnání samého) bránit, ženy tuto možnost nevyužívají a často si nechají líbit naprosto neuvěřitelné diskriminační jednání. Bojí, že kdyby se ozvaly, měly by ještě větší potíže.
Argumenty, že ženy jsou pro zaměstnavatele problematické, protože člověk nikdy neví, kdy otěhotní a pak se jim musí 3 roky držet místo, případně budou muset zůstat doma s nemocným dítětem, jsou samozřejmě v některých případech na místě. Jenomže je zajímavé, že ve feminizovaných odvětvích tyto důvody zaměstnavatelům nevadí. Je to nejspíše proto, že ženy odvádějí výbornou a kvalifikovanou práci za tak málo peněz, že se nějaké to „riziko“ se zaměstnáváním žen bohatě vyplatí. Kromě toho mnohé ženy by třeba rády nastoupily do zaměstnání dříve než po 3 či 4 letech mateřské (ať už z důvodů ekonomických či proto, že prostě nechtějí ztratit kontakt se svým oborem), ale nemají k dispozici příslušná zařízení jako jsou jesle a mateřské školky (jejich dostupnost zejména na menších městech či na venkově je skutečně velkým problémem).

Dalším problémem jsou rozdíly ve mzdách. Český statistický úřad uvádí čísla, která jasně ukazují velké rozdíly, které se od začátku 90. let dokonce prohlubují. Průměrný rozdíl činil v roce 2001 25,6%, ovšem zatímco pro ženy se základním a nedokončeným vzděláním činil tento rozdíl 25,1%, u žen s vysokoškolským vzděláním 34,6%!

Mateřství a rodičovství

Ačkoli ze zákona otcové mohou jít na rodičovskou dovolenou, podmínky pro ně jsou ve srovnání s matkami v mnoha směrech nerovné. Zatímco matka dostává 28 týdnů peněžitou pomoc v mateřství, která činí 69% z platu, otec, i kdyby nastoupil na mateřskou ihned po porodu, dostane rovnou rodičovský příspěvek, tzn. 2.552,- Kč. Když se to zkombinuje s faktem, že ženy mají v průměru nižší platy, tak i ti muži, kteří by alespoň nějakou dobu rádi vystřídali své partnerky na mateřské, si to z finančních důvodů naprosto nemohou dovolit. Proto péče o děti (případně o nemohoucí rodiče) zůstává stále převážně na ženách a začarovaný kruh s nižším ohodnocením žen na pracovním trhu se za stávajících podmínek přeruší jen ztěží. Kromě toho tato situace vede k diskriminaci otců, kteří téměř nemají šanci získat po rozvodu dítě do své péče.

Účast v rozhodovacích procesech

Co se týče vysokých funkcí v zaměstnání, ženy často narážejí na tzv. skleněný strop. Jedná se o soubor překážek, které nejsou nijak viditelné ani definované, nicméně existují. Další samostatnou kapitolou jsou ženy v politických stranách (viz článek Zastoupení žen ve vysoké politice ČR je nepřiměřeně nízké).

Násilí páchané na ženách

Násilí páchané na ženách má podobu domácího násilí mezi partnery, znásilnění nebo sexuálního zneužívání a obchodu se ženami. Obzvláštní pozornost si zaslouží domácí násilí, kde ve valné většině případů jsou obětí ženy: ne snad proto, že by čeští muži týrali své partnerky více než v jiných zemích, ale proto, že tato problematika dosud není legislativně ošetřena. Domácí násilí jako takové není v zákoně definováno, takže ani neexistují přesná čísla. Podle předloňského výzkumu STEMu přiznává každý šestý občan v ČR ve svém partnerském vztahu násilí: v 84% českých domácností poznamenaných násilím žijí děti a v 69% z nich jsou děti násilí dokonce přítomny. Policisté stále nejsou o této problematice proškoleni, a pokud je žena zavolá, není výjimkou, že žádné násilí na místě není prokázáno a žena musí zaplatit pokutu za to, že policii zbytečně přivolala. Pokud se oběť odhodlá násilníka opustit, hledá bydlení po azylových domech či u příbuzných, často i s dětmi, a nemá téměř žádné finanční prostředky. Dá se říci, že stávající institucionální zabezpečení pracuje proti oběti, nikoli v její prospěch, a tak se nezřídka stává, že se ženy po nějaké době k násilnému partnerovi vrací.

Michaela Marksová-Tominová, autorka pracuje v Gender Studies, o.p.s.

Literární noviny, příloha Občanské noviny, 9.6.2003
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.