Feministická avantgarda

12.12.2018  Jihomoravský kraj  | 

Skupinová mezinárodní výstava Feministická avantgarda představí mimořádná díla umělkyň, tvořících v sedmdesátých až devadesátých letech minulého století na feministické téma. Práce na emancipační témata ze soukromé rakouské sbírky SAMMLUNG VERBUND pocházejí od světově významných umělkyň.

Více

We will not change our show

21.2.2019  Jihomoravský kraj  | 

Výstava We Will Not Change Our Show sdružuje umělce pocházející ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vyjádření vlastní queer identity. Kurátorská pozice vychází z ideje svobody slova a uměleckého vyjádření. Předpokladem je přesvědčení, že diskuze o citlivých otázkách spojených s queer tematikou může přispět k narušení patriarchálního statu quo, jenž často vylučuje a diskriminuje menšiny.

Více

Konference "Break The Silence"

22.2.2019  Praha  | 

Spolek Common Law Society ve spolupráci s proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí, o.p.s., Vás srdečně zve na konferenci a následný mini moot court k tématu sexuálního násilí, s názvem BREAK THE SILENCE, konanou 22. února 2019.

Více
feminismus.czČlánky › Chadídža a ostatní muslimky

Chadídža a ostatní muslimky

3. červenec 2013  | Alena Bouchalová  |  Gender Studies, o.p.s.
Chadídža a ostatní muslimky

V 7. století našeho letopočtu si zámožná vdova Chadídža vzala za manžela Muhammada – muže, který u ní byl dříve zaměstnán, aby dohlížel na její karavanu. Z Muhammada se později stal zakladatel islámu a Chadídža začala být s úctou nazývána Matkou věřících. Má však příběh této první muslimky a nezávislé a bohaté obchodnice něco společného s životy muslimek dnes?

Třetí díl ze série článků z "Novin bez předsudků" na téma gender a multikulturalismus, s podtématem muslimky v ČR a ve světě. Celé noviny zdarma k odběru v Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2 nebo v PDF zde.

Zaostalá, pasivní a muži podřízená žena – to je obraz, jaký je s islámem spojován jak v médiích, tak v krásné a někdy i odborné literatuře. Stejná představa hraje roli také ve sporech o zahalování vlasů či tváří muslimek. Dalším často připomínaným rysem útlaku žen v islámu je praxe mnohoženství. Takovéto negativní vnímání se však zakládá na pravdě jen z menší části, z větší části na dlouho budované představě islámu jako něčeho nepřátelského.

Střety různých křesťanských a islámských celků v minulosti vybavily naši kulturu názory, které měly z dočasného nepřítele udělat trvalého. Další neporozumění vznikla během kolonizace některých muslimských zemí evropskými mocnostmi a po nedávných teroristických útocích extrémistických skupin. Téma postavení žen využívaly při všech těchto střetech a konfliktech znepřátelené strany ke vzájemnému napadání a odsuzování.

Toto a jistě i přirozený lidský strach z neznámého ovlivňuje náš pohled na muslimky. Pokud ale chceme pochopit svět kolem nás, neměli bychom se s touto zkreslenou perspektivou spokojit.

Dnešní Chadídži

Podívejme se např. na jednu takovou „Chadídžu současnosti“, nositelku Nobelovy ceny míru Širín Ebadí. Ebadí je muslimka, jež ve svém rodném Íránu vystudovala práva a stala se první ženou na postu předsedkyně městského soudu v Teheránu. To bylo v 70. letech minulého století. V roce 2003 získala výše zmíněnou Nobelovu cenu za prosazování demokracie a lidských práv, zejména žen a dětí. V pokračování úspěšné kariéry jí nezabránilo její náboženské vyznání, ale změna íránského režimu na konci 70. let. Konzervativní náboženští vůdci zakázali ženám práci soudkyň a z předsedkyně soudu se tak stala sekretářka. Sama Ebadí zdůrazňuje, že ženy neomezuje náboženství, ale diktát lidí, kteří je chtějí ovládat.

I další nositelku Nobelovy ceny míru (udělené v roce 2011) můžeme díky jejímu úspěchu a vysokému postavení s nadsázkou nazvat Chadídžou. Tawakkul Karman, jemenská novinářka a politička, se stala populární v období arabského jara svým vystupováním proti současné vládě. Karman mimo jiné upozornila na nízkou gramotnost jemenských dívek a prosazovala zákaz provdávání žen mladších sedmnácti let. I ona svou kritiku zaměřuje především na představitele státu, nikoliv na náboženství. Obě držitelky Nobelovy ceny spojuje snaha přetvářet současné poměry v konkrétních zemích.

Jiné známé osobnosti islámu se snaží o změnu náboženství, přesněji řečeno o změnu výkladu Koránu. Pákistánská akademička Asma Barlas vyzdvihuje skutečnost, že posvátný text islámu je mnohovýznamový, a záleží tedy na kultuře, v níž je vykládán. Stejně jako její kolegyně Riffat Hassan je toho názoru, že v Knize muslimek a muslimů lze nalézt zásady rovnosti (nejen) žen s muži. Při výkladu Koránu je brán ohled také na prostředí a dobu, v níž vznikal. Např. onen verš, jenž povoluje mít až čtyři ženy, byl zformulován po bitvě, ve které zemřelo mnoho mužů, co po sobě zanechali manželky, o něž bylo třeba se postarat. Dnes, v jiných podmínkách, není mnohoženství příliš často uplatňováno.

Žen, jako byla první stoupenkyně islámu Chadídža, je dnes mezi muslimkami mnoho. Stejně jako je mezi nimi i mnoho takových, jež odpovídají obrazu podřízené ženy. A mnoho je i těch, které se pohybují mezi těmito dvěma skupinami. Ať už se setkáme s kteroukoliv z nich, měli bychom se předně zajímat o to, co nám o sobě samy řeknou.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.