Feminismus po česku aneb žena mezi socialismem a kapitalismem

30.5.2018  Jihomoravský kraj  | 

Jaké vize měly ženy domáhající se při vzniku republiky volebního práva? Podařilo se jim prosadit, co požadovaly? A co přinesl ženám socialismus? Zdiskreditoval feministické hodnoty? A co pro ně znamenal polistopadový nástup neoliberalismu? Z různých perspektiv o proměnách postavení žen a o konstruktech ženství před a po roce 1989.

Více

Jak jsme vnímali emancipaci

31.5.2018  Praha  | 

Setkání dvou generací je hlavním motivem dalšího diskusního večera na půdě Knihovny Gender Studies. Pavel Kohout, Alena Wagnerová a Michaela Marksová Tominová se společně zamyslí nad minulostí a budoucností ženské emancipace u nás. Debatovat budou nad proměnami mužství a ženství, které zaznamenali v celospolečenském kontextu, ve svém okolí i osobní zkušenosti napříč druhou polovinou minulého století až do současnosti. Jaké proměny vystupující zažili během svých životů a jak je reflektují po osobní stránce - ve svých vlastních životních rolích a ve své práci? Jak se vyvíjely role žen a mužů ve společnosti a veřejném prostoru, v rodině a ve vztazích například v období socialismu nebo v 90. letech? Jaká je situace v poslední době? A jaký je vztah emancipace a feminismu – proč se české ženy snáze identifikují s vlastní emancipovaností než s ideou feminismu? Vylučují se tyto pojmy vzájemně nebo jdou ruku v ruce? Na diskusním večeru budeme hledat odpovědi na tyto i další otázky, přijďte diskutovat i Vy o tom, co Vás zajímá.

Více

Your Life is Waiting

5.6.2018  Praha  | 

Panelová diskuse o psychiatrickém étosu proběhne v rámci uměleckého projektu Institut Úzkosti. V diskusi se budou zkoumat sociopolitické faktory utvářející psychiatrický étos v českém kontextu i mimo něj. Jak jsou psychiatrické poruchy vymýšleny a konstruovány jako vědecká fakta? Jakou roli v tomto procesu hrají státní instituce? Jak psychiatrický étos ovlivňuje společenské struktury a narativ jáství, který je v nich produkován? Je psychiatrie symptomem kapitalismu a patriarchátu?

Více
feminismus.czČlánky › Chadídža a ostatní muslimky

Chadídža a ostatní muslimky

3. červenec 2013  | Alena Bouchalová  |  Gender Studies, o.p.s.
Chadídža a ostatní muslimky

V 7. století našeho letopočtu si zámožná vdova Chadídža vzala za manžela Muhammada – muže, který u ní byl dříve zaměstnán, aby dohlížel na její karavanu. Z Muhammada se později stal zakladatel islámu a Chadídža začala být s úctou nazývána Matkou věřících. Má však příběh této první muslimky a nezávislé a bohaté obchodnice něco společného s životy muslimek dnes?

Třetí díl ze série článků z "Novin bez předsudků" na téma gender a multikulturalismus, s podtématem muslimky v ČR a ve světě. Celé noviny zdarma k odběru v Gender Studies, Gorazdova 20, Praha 2 nebo v PDF zde.

Zaostalá, pasivní a muži podřízená žena – to je obraz, jaký je s islámem spojován jak v médiích, tak v krásné a někdy i odborné literatuře. Stejná představa hraje roli také ve sporech o zahalování vlasů či tváří muslimek. Dalším často připomínaným rysem útlaku žen v islámu je praxe mnohoženství. Takovéto negativní vnímání se však zakládá na pravdě jen z menší části, z větší části na dlouho budované představě islámu jako něčeho nepřátelského.

Střety různých křesťanských a islámských celků v minulosti vybavily naši kulturu názory, které měly z dočasného nepřítele udělat trvalého. Další neporozumění vznikla během kolonizace některých muslimských zemí evropskými mocnostmi a po nedávných teroristických útocích extrémistických skupin. Téma postavení žen využívaly při všech těchto střetech a konfliktech znepřátelené strany ke vzájemnému napadání a odsuzování.

Toto a jistě i přirozený lidský strach z neznámého ovlivňuje náš pohled na muslimky. Pokud ale chceme pochopit svět kolem nás, neměli bychom se s touto zkreslenou perspektivou spokojit.

Dnešní Chadídži

Podívejme se např. na jednu takovou „Chadídžu současnosti“, nositelku Nobelovy ceny míru Širín Ebadí. Ebadí je muslimka, jež ve svém rodném Íránu vystudovala práva a stala se první ženou na postu předsedkyně městského soudu v Teheránu. To bylo v 70. letech minulého století. V roce 2003 získala výše zmíněnou Nobelovu cenu za prosazování demokracie a lidských práv, zejména žen a dětí. V pokračování úspěšné kariéry jí nezabránilo její náboženské vyznání, ale změna íránského režimu na konci 70. let. Konzervativní náboženští vůdci zakázali ženám práci soudkyň a z předsedkyně soudu se tak stala sekretářka. Sama Ebadí zdůrazňuje, že ženy neomezuje náboženství, ale diktát lidí, kteří je chtějí ovládat.

I další nositelku Nobelovy ceny míru (udělené v roce 2011) můžeme díky jejímu úspěchu a vysokému postavení s nadsázkou nazvat Chadídžou. Tawakkul Karman, jemenská novinářka a politička, se stala populární v období arabského jara svým vystupováním proti současné vládě. Karman mimo jiné upozornila na nízkou gramotnost jemenských dívek a prosazovala zákaz provdávání žen mladších sedmnácti let. I ona svou kritiku zaměřuje především na představitele státu, nikoliv na náboženství. Obě držitelky Nobelovy ceny spojuje snaha přetvářet současné poměry v konkrétních zemích.

Jiné známé osobnosti islámu se snaží o změnu náboženství, přesněji řečeno o změnu výkladu Koránu. Pákistánská akademička Asma Barlas vyzdvihuje skutečnost, že posvátný text islámu je mnohovýznamový, a záleží tedy na kultuře, v níž je vykládán. Stejně jako její kolegyně Riffat Hassan je toho názoru, že v Knize muslimek a muslimů lze nalézt zásady rovnosti (nejen) žen s muži. Při výkladu Koránu je brán ohled také na prostředí a dobu, v níž vznikal. Např. onen verš, jenž povoluje mít až čtyři ženy, byl zformulován po bitvě, ve které zemřelo mnoho mužů, co po sobě zanechali manželky, o něž bylo třeba se postarat. Dnes, v jiných podmínkách, není mnohoženství příliš často uplatňováno.

Žen, jako byla první stoupenkyně islámu Chadídža, je dnes mezi muslimkami mnoho. Stejně jako je mezi nimi i mnoho takových, jež odpovídají obrazu podřízené ženy. A mnoho je i těch, které se pohybují mezi těmito dvěma skupinami. Ať už se setkáme s kteroukoliv z nich, měli bychom se předně zajímat o to, co nám o sobě samy řeknou.

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.