Gender Mainstreaming in Public Participation

29.11.2017  Praha  | 

Odborný seminář je určen především pro architekty/ky a další odborníky/ce zabývající se plánováním veřejných prostor či participačními procesy. Cílem je představit koncept gender mainstreamingu, ukázat jeho praktické využití a seznámit účastníky/ce s metodikou, jak genderově senzitivní plánování a participační procesy aplikovat v praxi a ve vlastních projektech.

 

Více

Mezinárodní den proti násilí na ženách

30.11.2017  Praha  | 

Zástupci České ženské lobby, sítě 32 organizací podporujících práva žen v České republice a člena Evropské ženské lobby, budou diskutovat o různých formách násilí, jeho prevenci a důsledcích a o významu Istanbulské úmluvy.

 

Více

Konference Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

11.12.2017  Praha  | 

Oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. zve na konferenci Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností

Více
feminismus.czČlánky › Češky: nevyužitý potenciál země

Češky: nevyužitý potenciál země

Češky: nevyužitý potenciál země
V této studii srovnáváme trendy v ekonomickém zapojení lidských zdrojů v ČR a nabízíme unikátní mezinárodní srovnání s Francií, Velkou Británií a USA. Odhalujeme méně známé dlouhodobější trendy a indicie skrytých rezerv lidského kapitálu v ČR. Jako pozoruhodnou shledáváme situaci českých žen, jejichž postavení na trhu práce zůstává specifické. Míra zaměstnanosti českých žen vykazuje propad v období typickém pro mateřství a rodičovství, které u srovnávaných zemí nenacházíme.

V této studii srovnáváme trendy v ekonomickém zapojení lidských zdrojů v ČR a nabízíme unikátní mezinárodní srovnání s Francií, Velkou Británií a USA. Odhalujeme méně známé dlouhodobější trendy a indicie skrytých rezerv lidského kapitálu v ČR. Jako pozoruhodnou shledáváme situaci českých žen, jejichž postavení na trhu práce zůstává specifické. Míra zaměstnanosti českých žen vykazuje propad v období typickém pro mateřství a rodičovství, které u srovnávaných zemí nenacházíme.

V posledních 15 letech překvapivě docházelo k dalšímu snižování zaměstnanosti žen s dětmi. Naopak míra zaměstnanosti žen starších 40 let výrazně převyšuje zaměstnanost v ostatních zemích a blíží se dokonce míře zaměstnanosti mužů. Záhy však zaměstnanost žen opět prudce klesá kolem věku s nárokem na důchod.

Vysoká nabídka práce žen bez malých dětí dokládá jejich vysoký zájem o účast na trhu práce a schopnosti na trhu úspěšně participovat. Propad v zaměstnanosti žen v období mateřství je dán spíše nedostatečnou nabídkou dostupné a kvalitní předškolní péče o děti a nedostatečnou nabídkou částečných úvazků. Lepší možnosti skloubení péče o menší děti a pracovní kariéry žen by mělo nezanedbatelné okamžité dopady na příjmy státního rozpočtu. V dlouhodobějším horizontu také může zvýšit ochotu žen děti mít a také snížit velmi vysoké mzdové rozdíly mezi muži a ženami.

Metodologie

V této studii porovnáváme dva hlavní ukazatele nabídky práce – míru zaměstnanosti a průměrný počet odpracovaných hodin. Zaměřujeme se především na změny těchto ukazatelů s věkem a podle pohlaví (klademe si otázky typu: Jak se liší míra zaměstnanosti 25letých a 30letých českých žen?). Dále pak analyzujeme vývoj těchto ukazatelů v čase a porovnáváme situaci v České republice se situací ve Francii, Velké Británii a Spojených státech.

Metodologicky naše studie vychází z publikace (Blundell, Bozio a Laroque, 2011) „The Extensive and Intensive Margins of Labour Supply: Trends in Hours Worked in the US, UK and France“ (IFS). Autorský tým IFS studie poskytl pro účely naší studie data týkající se Francie, Velké Británie a USA, která jsou zde použita pro srovnání s ČR. Výpočty pro ČR vychází z individuálních dat Výběrového šetření pracovních sil, což je reprezentativní šetření realizované ČSÚ na čtvrtletní bázi, které zahrnuje čtvrtletně téměř 58 000 osob. Využíváme data od roku 1994 do roku 2007, protože údaje z dalších let jsou zatíženy přechodnými změnami, které přinesla ekonomická recese.

Nabídka práce mužů

Ačkoliv se zaměřujeme na situaci českých žen, je pro srovnání žádoucí stručně popsat i situaci českých mužů. Ukazatele míry zaměstnanosti a průměrně odpracovaných hodin na muže středního věku v ČR jsou poměrně vysoké ve srovnání se zahraničními státy. Podstatnější odlišnosti však nacházíme na obou koncích věkového intervalu. Mladí čeští muži ve věku pod 25 let, vykazují nízkou míru zaměstnanosti i nízkou odpracovanou dobu na osobu. Češi totiž v průměru opouští vzdělávací systém ve výrazně pozdějším věku než například Britové či Američani. Podobně čeští muži v nejstarší věkové kategorii nad 55 let věku snižují ekonomickou aktivitu (ve smyslu zaměstnanosti i počtu odpracovaných hodin) mnohem dříve než muži ve VB a USA. Přestože v posledních letech došlo ke zvyšování věku odchodu do důchodu, v mezinárodním srovnání je ekonomická aktivita českých mužů starších 55 let stále relativně nízká.

Nabídka práce žen

Stejně jako u mladých Čechů došlo u mladých Češek za posledních patnáct let k výraznému poklesu míry zaměstnanosti. A i v jejich případě je hlavní příčinou prodlužování doby strávené ve vzdělávacím systému. V případě žen byl tento efekt dokonce větší, protože český vzdělávací systém je pro ně více otevřený, a tak například větší podíl mladých žen než mužů dnes dosahuje terciárního vzdělání.

V mezinárodním srovnání jsou věkové profily nabídky práce českých žen i dnes, po více než dvou dekádách rozpadu socialistických vzorů života, poměrně členité a velmi odlišné od těch, které vidíme v zahraničí (viz graf). Profil míry zaměstnanosti českých žen vykazoval a stále vykazuje poměrně hluboký propad zaměstnanosti v období typickém pro mateřství a rodičovství. Životní období poklesu nabídky práce související s mateřstvím se v ČR za posledních patnáct let výrazně posouvalo směrem k třicátému roku věku žen a zároveň se prodlužovala délka tohoto období, zřejmě s tím jak rostla rozmanitost věku matky při narození prvního dítěte. Velikost propadu v míře zaměstnanosti žen souvisejícího s mateřstvím však nenajdeme u žádné ze srovnávací skupiny států (viz graf).

Agregátní míra zaměstnanosti českých žen klesá s narozením prvního dítě a na úroveň ostatních zemí se jejich zaměstnanost vrací až po 35. roce věku. Poté však poměrně prudce roste, takže míra zaměstnanosti českých žen starších 40 let již výrazně převyšuje míru zaměstnanosti v ostatních zemích a blíží se dokonce míře zaměstnanosti mužů. Po celkem krátkém období (zhruba po dosažení 55 let věku) však míra zaměstnanosti žen opět klesá, velice prudce, v okamžiku dosažení věku umožňujícím odchod do důchodu a po 57. roce věku je již opět nižší než ve srovnávaných státech (viz graf).

Rozdíly v míře zaměstnanosti starších Češek a Britek tak i dnes zůstávají stále výrazné, o Američankách ani nemluvě. Přitom průměrná doba dožití Češek je pouze o 2 roky nižší než v případě Britek, Američanky mají dokonce předpokládanou dobu dožití stejnou jako Češky. Starší Češky se v tomto ohledu hodně podobají Francouzkám a je důvod se domnívat, že určujícím faktorem jejich zaměstnanosti nejsou jejich pracovní a zdravotní dispozice, ale nastavení penzijního systému, zdanění a povinných pojistných odvodů a legislativy trhu práce (Gruber a Wise, 2007). Osobní pracovní dispozice jsou totiž v populaci stejného věku velice heterogenní a nekorespondují s prudkým poklesem zaměstnanosti u všech žen.

Nabídka práce žen a mateřství

Vztah mezi mateřstvím, rodičovstvím a nabídkou práce českých žen si očividně zaslouží podrobnější vhled. Že jsou rozhodujícím faktorem pracovního zapojení českých žen jejich děti, dokládají výpočty míry zaměstnanosti žen podle věku nejmladšího dítěte v rodině.

Míra zaměstnanosti českých žen s dětmi do tří let věku je extrémně nízká na úrovni kolem 20 %. S rostoucím věkem dítěte roste jak míra zaměstnanosti, tak počet odpracovaných hodin. Role dětí je tedy očividná.

Pozoruhodné jsou v tomto ohledu výrazné změny, ke kterým došlo během posledních patnácti let v ČR. U nejmladších žen do 26 let věku došlo od roku 1994 k výraznému poklesu míry zaměstnanosti, ale to se týká i žen bez dětí. Jde primárně o dopad již uvedeného prodlužování doby studia a nemá to přímou spojitost s mateřstvím. Zatímco po 26. roku života zaměstnanost žen bez dětí posledních 15 let zřetelně rostla, u žen s dětmi do 12 let věku naopak znatelně klesala (pokles se týkal žen s malými dětmi do 3 let, s dětmi mezi 4 a 6 lety, i žen s dětmi mezi 7 a 12 lety). Obzvláště ve skupině žen s dětmi mezi 4 a 6 lety byl pokles zaměstnanosti mezi roky 1994 a 2007 obrovský. Pro ženy mezi 25 a 30 lety s dětmi v předškolním věku došlo k poklesu míry zaměstnanosti o celých 18 %.

Důvody snížené participace českých žen s malými dětmi

České ženy bez dětí, bez ohledu na věk, vykazují v mezinárodním srovnání velmi vysokou míru zaměstnanosti i odpracované doby, která se dokonce blíží mužům. Velmi vysoká nabídka práce žen v období před a po mateřství dokládá vysoký zájem o účast na trhu práce a schopnost žen na trhu úspěšně participovat. Nejde tedy o kulturně–historické zvyky pozorované v některých zemích EU, kde přetrvává výrazná role žen v domácnosti. To podporuje naše přesvědčení, že participační chování žen posledních 15 let ovlivňovala spíše nedostatečná nabídka míst dostupné předškolní péče o děti a mnohem méně změny osobních priorit, kde existuje řada důvodů se domnívat, že motivace žen s dětmi pracovat naopak rostla (rostoucí vzdělání žen, klesající role fyzických nároků u řady povolání).

V případě dětí do tří let věku je totiž v ČR šance na místo pro dítě v jeslích minimální a v úvahu přichází pouze hlídání od prarodičů, pokud bydlí v dosahu nebo nákladné soukromé hlídání, které si může dovolit jen malá skupina rodin. Ženy s dětmi mezi 3.-6. rokem mají větší šanci na umístění dítěte ve školce, ale pouze v případě, že je služba v daném místě a je finančně dostupná. Ačkoliv dostupnost není systematicky monitorována, existují bohaté fragmentované doklady, že dostupnost předškolního vzdělávání v ČR vykazuje výrazné místní rozdíly. Velký podíl žen s nejmenšími dětmi potom volí celodenní péči o děti bez kombinace s pracovní činností.

Děti mezi 7. až cca 12. rokem věku odpovídají období, kdy je dítě třeba do a ze školy ještě zpravidla osobně doprovázet, což představuje výrazné omezení obzvláště v případě nedostatečné nabídky částečných a flexibilních pracovních úvazků, jaké vidíme v ČR. Lze se tedy domnívat, že vyšší nabídka částečných úvazků a nabídka míst pro děti v předškolních zařízeních a zvýšená nabídka částečných a flexibilních úvazků by umožnila nezanedbatelnému počtu dnes nepracujících matek zapojení se na trhu práce.

Výpočet ušlého příjmu státního rozpočtu z důvodu neaktivity žen s malými dětmi

Zde uvádíme náš hrubý odhad propadu v zaměstnanosti českých žen v důsledku zakládání rodiny. Propad v míře zaměstnanosti se týká českých žen mezi 27. a 33. rokem života (pro rok 2007, viz graf), kde míra zaměstnanosti klesá z 66 % až k 55 %. Pokud by k tomuto poklesu míry zaměstnanosti nedocházelo (ženy mezi 27 a 33 lety by měly stejnou míru zaměstnanosti jako ženy 26leté a 34leté, tedy přibližně 66 %) a pokud by všechny „dodatečně“ pracující ženy pracovaly ročně tolik hodin jako jiné pracující ženy v dané věkové kategorii, zvýšil by se počet odpracovaných hodin ročně v ČR o více než 61 milionů. To odpovídá asi 7,63 milionům (osmihodinových) pracovních dnů. Dále předpokládejme, že by byl počet odpracovaných hodin v roce 2010 o tento objem hodin vyšší, a že by navíc odvedená práce byla obdobně produktivní za hrubou mzdu žen (která v roce 2010 dosahovala 22 666 Kč měsíčně). Za těchto předpokladů představuje ušlý příjem státního rozpočtu v objemu 1.6 mld. Kč na dani z příjmu a 3.6 mld. Kč na pojistném na sociální a zdravotní pojištění ročně.

Další důsledky snížené participace žen s malými dětmi

Volba mezi mateřstvím a zaměstnaností u většiny českých žen nabízí zpravidla jedno ze dvou krajních řešení. Kombinace obou se často jeví jako obtížně realizovatelná. Rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen bez dětí a žen s dětmi do šesti let věku je v ČR jednoznačně nejvyšší v Evropě. Jedná se o snížení míry zaměstnanosti o 41 procentních bodů.

Tento fenomén má však i jiné důsledky než je okamžitá zaměstnanost a odpracovaná doba. Racionální očekávání budoucích obtíží při skloubení mateřství a zaměstnanosti zřejmě nezanedbatelně přispívá i ke snížené ochotě českých žen mít dítě a případně více dětí, což platí více u žen s vyšším vzděláním. To zřejmě přispívá k velice nízké fertilitě v ČR, která se pohybuje na úrovni 1,5 dítěte na ženu, což je pod průměrem EU. Například v naší skupině srovnávaných zemí Velké Británii a Francii je fertilita blízko úrovni 2 dětí na ženu. To dále přispívá k výraznějšímu demografickému stárnutí ČR a prohlubuje neudržitelnost penzijního systému.

Zaměstnanost žen má však řadu dalších ekonomických souvislostí. Během období mimo trh práce v důsledku domácí péče o děti dochází k rychlejšímu zastarávání lidského kapitálu. V očekávání delšího období absence na trhu práce v důsledku péče o děti se snižuje pravděpodobnost kariérního postupu. Nepřímým dokladem je zde existence tzv. skleněného stropu v kariérním postupu. Jedním z důsledků a zároveň dokladů jsou velké rozdíly v průměrných mzdách mezi muži a ženami. Ty patří k nejvyšším v EU, především pak ve věkové skupině 35 - 44 let, což jsou právě ženy vracející se do zaměstnanosti po (často dlouhodobém) přerušení kariéry z důvodu péče o děti. Snížená zaměstnanost a produktivita žen se také negativně promítá do deficitu průběžně financovaného penzijního systému v důsledku sníženého výběru pojistného a méně než úměrného snížení výše vyplácených důchodů.

Snížená participace českých žen po narození prvního dítěte je do velké míry zřejmě nedobrovolná a představuje poměrně vysoký nevyužitý produkční potenciál země. Ekonomické ztráty jsou nejen ve formě okamžitých soukromých příjmů domácností, ale i ve formě ušlé budoucí produktivity a celkových odvedených daní a pojistného. To kontrastuje s tím, že úroveň dosaženého vzdělání mladých generací českých žen se posledních 20 let výrazně zvyšovala, takže jde o potenciál s vyšší produktivitou než u předchozích generací.

Graf: Míra zaměstnanosti žen: srovnání ČR, FR, VB a USA (2007); Zdroj: ČR: vlastní výpočty z dat VŠPS. FR, VB a USA: (Blundell, Bozio a Laroque, 2011).

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.