Role sociálního dialogu v prosazování rovného odměňování žen a mužů

27.6.2018  Praha  | 

Česká republika patří v rámci Evropské unie k zemím s nejvyšším průměrným rozdílem v odměňování žen a mužů. Platová nerovnost má negativní dopad jak na samotné ženy a jejich rodiny, tak na celou naši ekonomiku. Jedním z prostředků ke snižování platových rozdílů je sociální dialog. Cílem akce je otevřít diskuzi o jeho roli v prosazování rovného odměňování žen a mužů z perspektivy různých aktérů.

Více
feminismus.czČlánky › České sociální fórum: feministická kritika neoliberalismu

České sociální fórum: feministická kritika neoliberalismu

3. únor 2010  | Zuzana Uhde  |  České sociální fórum
Na konci ledna proběhlo České sociální fórum v Praze, Brně a Ústí nad Labem. Otázky související s genderovými nerovnostmi v souvislosti s kritizovanou ideologií neoliberalismu byly jedním z hlavních témat diskutovaných na fóru. Sociální fórum bylo poprvé uspořádáno v brazilském Porto Alegre v roce 2001 a od té doby se stalo široce podporovanou platformou pro sociální hnutí a organizace občanské společnosti. Všichni tito aktéři se shodují na kritice vyhroceného tržního fundamentalismu a ideologie neoliberalismu, jež přivedly svět do současné krize, na kritice porušování sociálních, kulturních i politických práv a zostřujících se globálních nerovností, na kritice nadvlády světa peněž nad každodenním životem, kritice genderových nespravedlností a násilí proti ženám a na kritice hegemonních válek a militarizace.
Na konci ledna proběhlo České sociální fórum v Praze, Brně a Ústí nad Labem. Otázky související s genderovými nerovnostmi v souvislosti s kritizovanou ideologií neoliberalismu byly jedním z hlavních témat diskutovaných na fóru.

Sociální fórum bylo poprvé uspořádáno v brazilském Porto Alegre v roce 2001 a od té doby se stalo široce podporovanou platformou pro sociální hnutí a organizace občanské společnosti. Všichni tito aktéři se shodují na kritice vyhroceného tržního fundamentalismu a ideologie neoliberalismu, jež přivedly svět do současné krize, na kritice porušování sociálních, kulturních i politických práv a zostřujících se globálních nerovností, na kritice nadvlády světa peněž nad každodenním životem, kritice genderových nespravedlností a násilí proti ženám a na kritice hegemonních válek a militarizace. V České republice se letos Sociální fórum uskutečnilo znovu po několika letech v roce, kdy je po celé planetě v opozici ke Světovému ekonomickému fóru v Davosu pořádána celá řada akcí na podporu myšlenek sociálního fóra. Akce sociálního fóra se uskutečnily 29. a 30. ledna 2010 v Praze, Brně a Ústí nad Labem, což může být vnímáno také jako ukazatel rostoucího zájmu lidí organizovat se ve veřejném prostoru s cílem prosazení alternativ k současnému nespravedlivému světovému řádu. Na uspořádání Českého sociálního fóra se podílela celá řada jednotlivců i organizací, například hnutí Ne základnám, Centrum globálních studií, Masarykova demokratická akademie, Gender Studies, o.p.s, umělecká skupina Guma Guar, česká koalice Social Watch, Studenti proti rasismu, Ekumenická akademie, SOK či NAL a mnoho dalších.

Na největším semináři Českého sociálního fóra v Praze v pátek 29. ledna byla rovněž tematizována otázka genderových nerovností spojená jak s výrazným podílem žen mezi globálními chudými, tak s nerovnostmi, které pramení z prosazování individualistických tržních mechanismů ve všech sférách života společnosti. Na semináři k těmto tématům vystoupila Linda Sokačová, ředitelka Gender Studies, o.p.s., Dana Štěchová z ČMKOS a Marta Kolářová z Centra globálních studií. Jejich příspěvky ovšem v kontextu dalších v průběhu celého odpoledne poukázaly na souvislosti neoliberální politiky a útlaku žen v globálním i lokálním kontextu. Komodifikace prostoru, o které mluvila Michaela Pixová, je například jedním aspektem téhož neoliberálního procesu, který vede také ke komodifikaci péče a individualizaci odpovědnosti za vyrovnání se s bariérami a sociálními riziky, které jsou utvářeny strukturálně, jako například nezaměstnanost, chudoba, znevýhodnění rodičů s malými dětmi apod. Žijeme v situaci, kdy ženy stále představují většinu globálních chudých. Nicméně i ženy jsou součástí globálních elit. Tyto poměry odkrývají také zodpovědnost bohatých společností vůči chudým rozvojovým zemím, na jejichž úkor je udržován životní standard a upokojována konzumeristická poptávka rozvinutých průmyslových zemí, na které se většina jejich obyvatel podílí, také v České republice. Důsledky této strukturální vzájemné závislosti jsou dále vyostřovány v situaci současné globální ekonomické krize. Díky tradiční zodpovědnosti žen za péči o závislé členy společnosti a za přežití rodiny lze očekávat, že důsledky ekonomické krize a redukce sociálních výdajů, o kterých mluvili Ilony Švihlíková a Tomáš Tožička, dopadnout hůře na ženy, a to zejména na ženy v nejchudších oblastech světa, ale i na chudé ženy v rozvinutých průmyslových zemích. Při klesajícím počtu pracovních příležitostí rovněž nelze očekávat, že důraz na zaměstnanost vyřeší nerovnosti mezi muži a ženami. Podpora flexibilizace v těchto podmínkách spíše povede k negativní flexibilitě, tj. tlaku na zaměstnance na přizpůsobení se potřebám zaměstnavatelů. Tento negativní trend se podle Lindy Sokačové promítá i do protikrizových opatření a plánů Evropské unie.

Při formulaci alternativ k současnému společenskému uspořádání je jednoznačně nutné vzít v úvahu i genderové nespravedlnosti. Solidární společnost předpokládá sdílenou zodpovědnost za péči o děti, nemocné a starší lidi, předpokládá hodnotovou změnu nejen ve vztahu ke konzumu či k ochraně životního prostředí, ale i ve vztahu k genderovým strukturám ve společnosti. Vymezení toho, co je pro společnost přínosnou činností, by nemělo být jednostranně navázáno na placené zaměstnání. Alternativní společenské uspořádání by mělo oceňovat pečovatelské aktivity, dobrovolné činnosti a aktivní zapojení se v občanské společnosti.

Nicméně kritické hlasy k pojetí sociálního fóra se ozývají vůči neschopnosti těchto skupin reálně prosadit formulované požadavky v praxi. Funkce státu a jeho institucí v úsilí o prosazení změny společenského uspořádání byla mnohými aktéry vyzdvihována jako nezbytná. Navíc s ohledem na současné globální propojení nejen ekonomické, ale i kulturní a společenské je nutné zaměřit se také na vytvoření takových nadnárodních politických institucí, které by byly efektivní protiváhou světové ekonomické elitě a nadnárodním korporacím. Aktivní občanská společnost je ale zásadním předpokladem pro prosazení odpovědnosti politických reprezentantů vůči občanům, kterým by se za své jednání tito reprezentanti měli zodpovídat. Uspořádání sociálního fóra v České republice by mohlo být výchozím momentem k aktivní participaci a spolupráci jednotlivců i skupin a organizací na určování vlastní budoucnosti. Skutečnost, že je České sociální fórum utvářeno v návaznosti na Světové sociální fórum, rovněž podporuje propojení české občanské společnosti s širší transnacionální aktivitou sociálních fór. Nicméně aby se fórum nestalo pouze diskusním prostorem, který by ve svém důsledku sloužil jen jako katarze emocí a nesouhlasu, je nutné ze zdrojů sociálního fóra vytvořit také politické aktivity, o kterých mluvil Marek Hrubec, ve smyslu prosazování reálného politického vlivu sociálních fór jak na lokální a národní úrovni, tak na úrovni regionální a globální. Snahou by přitom mělo být prosazení nového politického a právního uspořádání, které by dokázalo odstranit dominanci transnacionálních korporací a mezinárodních finančních institucí. Reálné materiální důsledky těchto změn pak mohou pozitivně ovlivnit budoucí možnosti jednání a význam veřejnosti v určování budoucího spravedlivého vývoje. Současně je důležité pořádat sociální fóra, ve kterých dostanou příležitost k vyjádření skupiny s různorodými představami a kde vznikají alternativní návrhy společenského uspořádání.

Lednové akce sociálního fóra u nás ale nebyly posledními. Ještě před Evropským sociálním fórem, které se uskuteční začátkem července v Istanbulu, proběhnou další setkání a veřejné akce. Příští rok se pak bude konat opět Světové sociální fórum v lednu 2011 v senegalském Dakaru.

Zuzana Uhde

Související

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.