Ženy v Evropském parlamentu obsadí necelou třetinu míst
Ženy tvoří více než polovinu voličů Evropské unie, přesto jsou nedostatečně zastoupeny v jejích politických funkcích. Po letošních volbách do Evropského parlamentu obsadí ženy dvě stě osmnáct křesel z celkového počtu 732 poslanců. Obsadí tak 29, 8% křesel v EP.
Po prvních přímých volbách do Evropského parlamentu, které se uskutečnily v roce 1979, působilo v EP 69 žen z celkového 410 poslanců, tedy pouze 16, 2 % žen. V roce 1984 se zvýšil počet žen v EP na 20, 85% a o dalších pět let později stoupl o dalších 5 procent na 26, 52%. V roce 1999 ženy tvořily 29, 8% europoslanců a v roce 2003 měly dokonce 31% mandátů. V letech 1999 – 2001 se stala předsedkyní Evropského parlamentu žena Francouzska Nicole Fontainová za EPP - ED. Nicole Fontainová byla teprve druhou ženou, která obhájila tento post. První předsedkyní Evropského parlamentu se stala po historicky prvních přímých volbách do EP také Francouzska Simone Veilová za PES.
Volby, které se konaly letos v červnu znamenají změnu v dosavadním trendu zvyšování účasti žen v EP. O tomto mírném snížení počtu rozhodli voliči z nových členských zemí, kde je reprezentace žen v politice nízká. Voliči bývalé patnáctky zachovali „status quo“. Definitivní číslo počtu žen v EP ještě není známo, protože se může změnit obsazení křesel v Europarlamentu. Někdo se může vzdát mandátu ještě pře schůzí nově zvoleného Evropského parlamentu, která se uskuteční 20. července 2004.
Zastoupení žen v Evropském parlamentu je poměrně vyšší než je jejich účast v národních parlamentech. V bývalých patnácti zemí Evropské unie bylo zastoupení žen v parlamentech 25%. Největší zastoupení mají ženy ve skandinávských zemí. Ve švédském parlamentu v roce 2003 tvořily ženy 43, 5% z celkového počtu poslanců. Naopak nejméně žen je v řeckém parlamentu pouhých 8, 7%.
Po volbách do Evropského parlamentu bude nejpočetnější ženská reprezentace z Francie, kterou bude v EP zastupovat 34 žen. Naproti tomu Švédové vyslali do EP více žen než-li mužů. Švédsko bude mít 11 europoslankyň a 8 europoslanců, tj. ženy tvoří 58%. Po Švédkách následují Litevky se 46,2%, Holanďanky, Francouzsky a Slovinky se 42,9%.
Mezi českými europoslanci je z celkového počtu 24 poslanců pět žen. Výsledek 20,8% zastoupení je v EP podprůměrný. Nutno ale dodat, že ČR bude mít v EP o jednu ženu víc než tomu bylo před volbami, kdy se do EP 1. května 2004 kooptovaly 4 poslankyně. V české Poslanecké sněmovně jsou ženy zastoupeny pouze 17%. Ještě hůře dopadly političky v Itálii, Lucembursku, Polsku a Lotyšsku. Ani jednu poslankyni nevyšlou do EP Malťané a Kypřané.
Naopak Slovenky si výrazně polepšily. Slovensku připadlo od 1. května 2004 do červnových voleb 14, 3% ženského zastoupení, dnes se toto procento vyšplhalo na 35,7 %. Poměr žen ve slovenské delegaci je pět ku devíti.
17. června 2004 česká vláda navrhla, aby připravovaná novela volebního zákona zajišťovala rovnoměrné zastoupení žen a mužů v parlamentních volbách. Na volebních kandidátkách by se tak rovným dílem střídali ženy a muži. Jakou naději bude mít tento zákon na přijetí se zatím nechme překvapit. ČSSD a KDU – ČSL jsou tomuto pravidlu nakloněni. Naopak ODS se vyjádřili negativně k této formě pozitivní diskriminace. Vláda se nechala inspirovat francouzským modelem, kde paritní kandidátky musí sestavovat od roku 2000, jinak by nedostali příspěvek od státu.