PRODLOUŽENO: Výstava | PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie

8.3.2024  Praha  |  Měsíc březen je věnován feministické historii. V předvečer MDŽ, 7. 3. bude v 18:00 slavnostně zahájena výstava PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie. Přijďte se podívat na místa spojená s historií ženského hnutí očima fiktivní postavy Anny Kovářové, která vás provede vším, co zažila na vlastní kůži. A zanechte vlastní stopu ve feministické historii. Více

Posil svůj hlas ve veřejném prostoru

23.3.2024  Praha  |  Je ti 15–29 let a žiješ v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji? Není ti lhostejné, co se kolem tebe děje? Chceš si zlepšit své argumentační a prezentační dovednosti a obranu před manipulací? Přihlas se na workshop a posil svůj hlas ve veřejném prostoru! Více

Týden pro reprodukční spravedlnost

2.4.2024  Praha  | 

Nechceš pochodovat s extrémisty, co chtějí lidem odepírat právo na interrupci? Aliance pražských feministických kolektivů pro začátek jara připravila příjemnější alternativu. Přidej se k prvnímu pražskému Týdnu reprodukční spravedlnosti a seznam se s aktivistickou scénou, které bojuje za reprodukční práva nejen v České republice.

Více
feminismus.czČlánky › Žena mezi vdechnutím a vydechnutím

Žena mezi vdechnutím a vydechnutím

16. červenec 2003
Žena mezi vdechnutím a vydechnutím
Od 18. července do 7. září 2003 probíhá v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice v Praze výstava fotografií Dany Kyndrové Žena mezi vdechnutím a vydechnutím. Koncepce výstavy vychází z knihy Žena mezi vdechnutím a vydechnutím a fotografie jsou řazeny tak, aby tvořily jakýsi životní příběh, respektiva i zde na sebe volně navazují jednotlivé kapitoly knihy – dospívání, mateřství a rodina, zábava, práce, erotika, víra a stáří. Projekt je v tomto rozsahu vystaven poprvé. V minulosti se sice uskutečnilo již několik výstav, ale jednotlivé výstavní kolekce nikdy neobsahovaly tento počet fotografií.
Od 18. července do 7. září 2003 proběhne v Křížové chodbě a Rytířském sále Staroměstské radnice v Praze výstava fotografií Dany Kyndrové Žena mezi vdechnutím a vydechnutím. Vernisáž - 17. července v 17 hodin, tisková konference v 15 hodin. Otevřeno denně, od 10 do 19 hodin, v sobotu a v neděli do 18 hodin. Vstupné 50/30 Kč. Výstava se koná pod záštitou ministra kultury ČR Pavla Dostála. Doprovodný katalog k výstavě – publikace Žena mezi vdechnutím a vydechnutím, vydaná v nakl. KANT v r. 2002 (celkem 97 fotografií, text Jaroslav Boček).

Výstavní kolekce zahrnuje fotografie z období 1973 až 2003. Většina snímků byla pořízena v České republice, dále je zastoupeno Švýcarsko (v r. 1993 získala D. K. tvůrčí stipendium kantonu Bern a 6 měsíců fotografovala ve Švýcarsku), Francie (v r. 1996 získala tvůrčí stipendium Francouzského ministerstva zahraničních věcí a 2 měsíce fotografovala v Paříži), Velká Británie (v rámci mezinárodního fotografického projeku Nejasná rodina fotografovala v r. 1993 měsíc v severní Anglii), Ukrajina (od r. 1991 fotografuje život Rusínů na bývalé Podkarpatské Rusi), Rusko (od r. 2001 po desetileté přestávce opět fotografuje v Rusku, respektive bývalém Sovětském svazu, kde fotografovala již v 70. a 80. letech), Polsko, Slovensko, Estonsko a Německo.

Výstava obsahuje 120 černobílých fotografií (formát 50 x 60 cm, 4 velkoformátové zvětšeniny s delší stranou 135 a 150 cm). Koncepce výstavy vychází z knihy Žena mezi vdechnutím a vydechnutím a fotografie jsou řazeny tak, aby tvořily jakýsi životní příběh, respektiva i zde na sebe volně navazují jednotlivé kapitoly knihy – dospívání, mateřství a rodina, zábava, práce, erotika, víra a stáří.

Projekt je v tomto rozsahu vystaven poprvé. V minulosti se sice uskutečnilo již několik výstav, ale jednotlivé výstavní kolekce nikdy neobsahovaly tento počet fotografií. První dílčí výstava na toto téma pod názvem Švýcarská žena proběhla v r. 1994 v Galerii K v Praze a 1995 měla reprízu ve Photoforum Pasquart – Biel, Švýcarsko (byly představeny fotografie z půlročního švýcarského pobytu). V r. 1998 se konala výstava v Galerie 4 v Chebu, v r. 1999 v bretaňském Lorient (13. fotografický festival), v r. 2001 v Domě umění v Kyjevě a v Českém centru v Moskvě, v r. 2002 v Českém centru v Budapešti a Sofii. V r. 2003 se uskutečnila v rámci České kulturní sezóny v Rusku výstava ve Státní knihovně zahraniční literatury v Moskvě.


------------------------------------------------------------------------------



Woman between Inhaling and Exhaling
by Dana Kyndrová


Published by KANT, Prague 2002. Text: both in Czech and English version. Format: 27 x 21,5 cm. Comprising 97 black-and-white duotone reproductions. Hard Binding. ISBN 80-86217-25-6.

Dana Kyndrová (*1955), Czech documentary photographer, has had her third book published. The Per Musicam Aequo Foundation at the Jan Deyl Academy of Music and Tuning School published a small volume Per Musicam Aequo (1998). The publication was motivated by a particular endeavour to support musical education of those with impaired eyesight. The album entitled An Inveterate Faith in a Better Future (Imago 6/1998, p.67), a sort of picture guide, is dedicated to political misdemeanours of Czech life during the so-called socialism, sarcastically passed to illustrations of the state affairs in 1990s. All merits of both of the above-mentioned projects admitted, the works in question were stiff as far as the form is concerned, at least in comparison with the present monograph.
Woman between Inhaling and Exhaling is lightened, beginning with the cover, which gives only the first word from the overcomplicated title. A line from one poem by František Hrubín has inspired the motto of this book: „And between inhaling and exhaling/exhilarating wonderful life.“ According to the nature of the viewer, the quotation can be read in different ways, including irony. The point of a positive approach towards the public has been provided by a lithesome epilogue by Jaroslav Boček.
The theme of these photographs is focusing on the status of women in today society – from Northern England to France, Germany, Switzerland, Czechlands, Moravia, Slovakia and Ukraine to Russia. Dana Kyndrová has completed the challenge of the chosen theme using a dynamic snapshot, nevertheless, she managed to impress the authenticity of permanent documents in her snaps. The photographs date back practically thirty years. Kyndrová traced the roles of women in a particularly sharp focus as she, after a short-life (term) marriage, has - on her own -brought up her son to whom she has dedicated this book. Although the concentration remains with personal (and so Czech) experience, the effort to make it a general one is apparent.
Seven chapters have no titles, but, nevertheless, they bring order into the perception of the book. The adumbration is implied in an imaginary triptych: woman is, above all, depicted as a mysterious human being, exposing to the camera a mere mask, without the mask she acts as a woman in labour and a widow. There is a follow up by examples of various professional roles of women (e.g. near the deadly belt in the slaughterhouse, etc.); in Kyndrova´s treatment neither does the lot of a hostess or a mannequin escape criticism…A separate chapter is devoted to the materialisation of erotic: the fair sex is presented here as a sexual object, at the same time in an emancipated way (which means a similarly estranged way) it consumes a penis. The next section confronts the manifestations of faith: not only religious, but also political. Their silent photographic arrangement produces a grotesque effect. And conclusion? There are old-age pensioners, damping of passions, death.
Manhood in Dana Kyndrova´s book comes to the forefront only from time to time: a masculine collection of curios consists a presentation of types: drones, spies, prattlers, coppers, transvestites, beer-drinkers, anarchists and other characters. The fact that they are embodied in concrete people (e.g. Ivan M. Jirous, Czech writer and Art Historian or Roman Sejkot, Czech photographer who is known as a producer of kitsch in the genre of nude photography) is suppressed in the legends. Nobody’s name is mentioned and each figure is only set in the play. Roman Sejkot appears here even twice, for the second time as a personal photographer of the author who needed to include her portrait in the book with the following slogan „I got my first Canon camera in 1973. It has never let me down, and that’s why I am still loyal to Canon today.“

IMAGO 15 /WINTER 2003 (p. 65)

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.