Zahraniční investoři většinou firemní prostředí zlepšují

S tím, jak se přemisťuje výroba do nových členských států EU, začíná se hovořit o jejich europeizaci a globalizaci. Mezinárodní projekt Vliv přímých zahraničních investic firem ze zemí EU na rozvoj průmyslových vztahů v kandidátských zemích - na příkladu Německa, Polska, České republiky a Slovenska, jehož řešitelkou za českou stranu je PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc. ze Sociologického ústavu, si kladl otázky, zda například německá firma, která otevře svou pobočku v ČR, se stává firmou spíše českou, spíše německou, nebo prostě evropskou s kombinací prvků obou kultur.

"Europeizace neznamená, že by firmy ztrácely své národní kořeny. Právě naopak. Dědictví obou kultur budou zohledněna a budou mít vliv na fungování podniku," řekl Dr. Jochen Tholen, koordinátor celého projektu z Institutu Práce a ekonomie univerzity v Brémách.

Projekt se snaží odhalit tendence v kvalifikaci pracovníků a pojmenovat způsob, jakým se společnosti vnitřně vyrovnávají s kulturními odlišnostmi. Výsledek by měl přinést "best practises". "Například ve Škodě Auto, a.s. se podařilo spojit německou preciznost s českou improvizací a výsledkem je, že se podnik dostal na přední místo v koncernu a rozvíjí se i výzkum," poznamenala dr. Mansfeldová.

Slabé odbory

První část projektu se soustředila na "Zahraniční investice v České republice z pohledu představitelů odborů, zaměstnavatelských asociací a exekutivy". "Obecně jsme poznali malou informovanost a sílu zaměstnaneckých svazů," popisuje průběh výzkumu dr. Mansfeldová. "Naopak zahraničním firmám se nedaří najít organizovaného partnera na straně zaměstnanců."

Celkově lze shrnout, že zahraniční investice zlepšují firemní kulturu. Chtějí organizovaného partnera ze strany zaměstnanců, ale nemusí to být nutné odbory. Odborové organizace jsou často mírné a snadno povolí. Lidé jsou ochotni se nechat stísnit do úzkých mantinelů a řada zaměstnavatelů toho zneužívá. Slabost odborového partnera pak způsobuje, že se firmy chovají jinak ve svých mateřských zemích a ČR. "Vidím nutnou profesionalizaci jednání ze strany odborů a zaměstnaneckých rad. Zároveň ze strany managementu firem, na které se náš výzkum soustředil, existují obavy z importu německého sociálního státu a silnějších odborů," míní dr. Mansfeldová.

Vzdělání není nikdy ukončené

Mezi investory existují dva základní přístupy. První z nich je kořistnický, který vyhledává levnou pracovní sílu a po jejím vyčerpání odchází jinam. Druhý přístup hledá odbornou pracovní sílu a ten přesouvá do nových regionů výzkum a vývoj. Průzkum potvrdil, že německý investor je považován za nejlepšího zaměstnavatele, spolu s Rakouskem a skandinávskými zeměmi. Naopak firmy asijské uplatňují kořistnický přístup.

Odborní zaměstnanci tvoří partnery sice trochu dražší, ale hůře nahraditelné. V ČR je zaměstnanecká základna velmi vzdělaná a to je důvod, proč sem zahraniční investice přicházejí. Zaměstnanci ale musí pochopit, že vzdělání není nikdy ukončené a dále si svou odbornost zvyšovat. Je stále překvapující, že nedochází k velké migraci Čechu za prací. "Lov mozků" je všeobecný problém, který se ve větší míře týká méně ekonomicky vyvinutých zemí. Novým jevem pohyb mezi ČR a zeměmi EU.

Vztah k regionu

Nově usazení investoři zaujímají také určitý vztah k regionu. "Především v něm zvyšují platy, přičemž ale respektují regionální rozdíly a nabízejí o 20% vyšší platy, než je v regionu běžné. To jim umožní slíznout smetanu a v důsledku vytvoří tlak na ostatní zaměstnavatele. Ukazuje se, že často investují formou sponzoringu do rozvoje infrastruktury, pomohli městům a obcím po povodních, investují do jazykové výuky, vzdělávání...", vyjmenovává prospěšné aktivity zahraničních firem dr. Mansfeldová. "Česká republika je průsečíkem evropských cest. Nemá vyslovené příhraniční oblasti jako Polsko či Slovensko. Rozdíly v regionech proto nejsou v ČR tak výrazné a mapy odborné síly u nás neukazují bílá místa."

Rovné příležitosti mužů a žen ve firmách se zahraničním investorem výzkum zatím nezkoumal. Toto zásadní kritérium by měl zohlednit v druhé fázi, která zanedlouho začne přímo ve firmách na regionální úrovni. "Dosud jsem narazila na jedinou firmu, která má programy pro ženy, a je to Škoda Auto, a.s. Ženy mohou čerpat speciální volno 4 x v roce. Jako benefit mohou využít rehabilitační programy, které jsou závodním lékařem vytvořené ženám na tělo. Ukazuje se však, že ženy je čerpají jen ze 40%. Myslím, že to způsobuje zvyk, že ženy u nás samy nikam nejedou a nemají pocit, že by si zasloužily speciální péči," shrnuje neutěšenou situaci dr. Mansfeldová.