feminismus.czČlánky › Vyhodnocení zkušeností s genderově podmíněnou diskriminací, obtěžováním a násilím u mladých lidí do 30 let

Vyhodnocení zkušeností s genderově podmíněnou diskriminací, obtěžováním a násilím u mladých lidí do 30 let

22. květen 2023
Vyhodnocení zkušeností s genderově podmíněnou diskriminací, obtěžováním a násilím u mladých lidí do 30 let prostřednictvím dotazníkového šetření ukázalo zkušenosti 62 respondentů*respondentek s tématem genderově podmíněné diskriminace, obtěžování a sexuálního násilí, které jsou poměrně alarmující. Tato zkušenost je především významná u žen a osob, které se identifikují jinak. Za zvláště významné považujeme, že zkušenost s negativními jevy byla u respondentů a respondentek opakovaná. Nejčastěji mezi respondenty a respondentkami rezonovala zkušenost s genderově podmíněnou diskriminací a sexuálním obtěžováním.

Šetření vzniklo během projektu Erasmus + 2021 „Řekni NE diskriminaci na základě genderu, sexuálnímu obtěžování a sexuálnímu napadení!“ (#Not me) (r.č. 2021-1-RO01-KA220-YOU-000028555), financovaného Evropskou unií. Projekt realizuje několik institucí z České republiky, Itálie, Německa, Litvy a Rumunska. Za českou stranu se zúčastnilo celkem 62 respondentů*ek, z čehož 17 mužů, 36 žen a 8 osob identifikujících se jinak. Nejedná se tedy o reprezentativní výzkum, ale spíše sondu, která může odhalovat trendy a zkušenosti mezi mladými lidmi ve věku 18-30 let, na něž byly šetření i projekt samotný směřovány. Velmi si ceníme, že dotazník vyplnilo i poměrně více osob, které se identifikují nebinárně, a tak nám může napomoci nahlédnout na jejich individuální zkušenosti. Zároveň výzkum probíhal v roce 2022, v letních měsících a časově tedy zasahoval i do období pandemie COVIDu 19, což mohlo mít dopad na snížené interakce mezi lidmi a tedy i výskyt negativních jevů, které dotazník primárně zkoumá.

Přesto se tyto obavy nepotvrdily.  Z baterie otázek zaměřujících se na intersekci důvodů znevýhodnění jasně plyne, že respondenti*respondentky jsou citliví k dalším typům znevýhodnění, které mohou být vzájemně provázané: jak otázka věku, tak otázka vzhledu nejvíce rezonovala mezi mladou generací. Zároveň však i otázka etnického původu, náboženství či rodinného stavu jsou silně vnímané, že mohou mít vliv na genderově podmíněnou diskriminaci (téměř 80 % odpovědí ano, či spíše ano). 

Genderově podmíněná diskriminace

Pokud se jedná o zkušenosti s genderově podmíněnou diskriminací v posledních 6 měsících, zažily subjektivně nespravedlivý či nerovný přístup k profesnímu růstu a rozvoji především ženy a osoby identifikující se jinak. I respondenti muži měli však tuto zkušenost v celých 30 % případů (na úrovni varianty odpovědi: „zřídka“).

Jinými slovy, polovina respondentů a respondentek má zkušenost s tím, že zažili nespravedlivý a nerovný přístup k profesnímu rozvoji. Nepřekvapivě, preferenční zacházení na základě genderu, vnímají spíše ženy, když uvádějí ve více jak 55 % případů, že tuto zkušenost mají (často či zřídka). Obdobně zkušenost s nižšími výdělky je více sdílena mezi mladými ženami, když tuto zkušenost uvádí 36 % z nich.

Podceňování svých schopností a dovedností pak zažívají opět především ženy, ale objevují se zde i zkušenosti z řad mužů a osob, které se identifikují jinak. Většinou však na úrovni zřídka. Pouhých 20 % respondentek žen oproti 50 % respondentstva identifikujícího se jinak a dokonce 82 % respondentů můžu, nemělo žádnou zkušenost s tím, že by byly jejich schopnosti a dovednosti podceňovány.

Pokud se jedná o zkušenost s vytvářením nepřátelského prostředí, i ta je mezi respondentstvem sdílena. Tato zkušenost se týká i mužů a osob identifikujících se jinak.

Vyčlenění z kolektivu, či izolaci zažilo v posledních 6 měsících 50 % respondentů identifikujících se jinak, téměř 40 % respondentek a téměř 20 % respondentů dotazníkového šetření. I to potvrzuje skutečnost, že „jinakost“ (v sebeidentifikaci) představuje významný zdroj potenciálního vyloučení z kolektivu, jakkoli získaná data mají s ohledem na počet zapojených osob omezenou platnost.

Toxické prostředí z převážně ženského či mužského kolektivu zažila nadpoloviční většina všech respondentů a respondentek, včetně osob s jinou identifikací. Pouze v případě mužů je nejčastější odpověď negativní (nikdy nezažili ve 12 případech).

Situace se nemusí vždy týkat přímo respondentů a respondentek. Svědky*němi genderově podmíněné diskriminace byli respondenti*respondentky také poměrně často. Přes 30 % mužů respondentů a přes 60 % respondentek žen a osob identifikujících se jinak bylo v posledním půl roce přítomno genderově podmíněné diskriminace

Pokud se však jedná o oznámení a řešení situace genderově podmíněné diskriminace, tak většina z respondentů*respondentek tuto situaci ani neoznámila. Pouze 10 osob v posledních 6 měsících situaci oznámilo. I toto zjištění potvrzuje některé současné trendy ohledně nízké úrovně nahlašování obdobných případů.

Dopad na psychické zdraví je pak značný. Z důvodu genderově podmíněné diskriminace je nejčastěji referováno k pocitům úzkosti, zranitelnosti, zvýšené citlivosti, ztráty sebevědomí a větší bojácnosti.

 

Sexuální obtěžování

Sexuální obtěžování v posledních 6 měsících zažilo značné množství respondentek a to na úrovni zřídka, ale i často (72 % responsí žen). 64 % respondentek pak bylo v posledních 6 měsících i svědkyněmi tohoto jevu. Osoby identifikující se jinak byli svědky*němi v 50 % případů, muži respondenti byli svědky v 24 % případů.

Nejčastěji se zkušenosti se sexuálním obtěžováním týkaly jeho verbálních projevů: vtipů se sexuálním podtextem či nevítaných slovních komentářů, či urážlivých otázek o soukromém životě. Velmi často byla zmiňována i varianta nevhodného či zastrašujícího zírání, pošklebování či gestiky a řeči těla.

V případě vizuálního sexuálního obtěžování se nejčastěji jednalo o nevhodné či ponižující zobrazování lidského těla, vystavování sexuálně explicitním obrázkům, fotkám či videím. Pokud byla zkušenost respondentů a respondentek fyzické povahy, nejčastjěi se jednalo o nežádoucí sexuální pozornost, dotýkání, omezení prostoru či vytváření nepřátelského klimatu.

V případě kybernetického obtěžování se jednalo nejčastěji o nevhodné až urážlivé výroky na webových stránkách, sociálních sítích nebo v chatech.

Zkušenost s ohlášením tohoto jevu však má opět jen minimum respondentů*respondentek. Konkrétně v posledních 6 měsících tento jev nahlásily jen 3 respondentky a 2 osoby identifikující se jinak. Tedy pouze 8 % všech respondentů*respondentek. To, že by situaci řešili oficiálně pak bylo ještě v méně případech: pouze 2 osoby situaci oficiálně řešily s odpovědnými orgány (policie, vedení apod.).

Tato zkušenost je velmi zřídka i napříč tomu, že prevence sexuálního obtěžování nebyla mezi respondenty*respondentkami úplně nulová. 47 % respondentek, 42 % osob identifikujících se jinak a 26 % respondentů má zkušenost s prevencí ať u na úrovni časté, tak na úrovni zřídkakdy.

 

Sexuální napadení

Sexuální napadení či násilí zažila v posledních 6 měsících jen malá část respondentstva – konkrétně se jednalo o 7 případů (6 případů žen, 1 případ muže). Šlo o chytání či osahávání přes či pod oblečením.

Obdobný počet respondentstva měl zkušenost se sexuálním napadením z pozice osoby by-standera (svědka).  Konkrétně šlo o 7 případů žen a 1 případ osoby identifikující se jinak. Zkušenosti s aktivním předcházením/prevencí sexuálního násilí však jsou mezi respondentstvem nižší nežli v případě sexuálního obtěžování – pouze 11 % respondentů, 25 % respondentek a 14 % osob identifikujících se jinak zažili aktivní předcházení či prevenci sexuálního napadení a sexuálního násilí.

K ohlášení tohoto jevu pak došlo pouze ve 2 případech.

 

Protože jsme si vědomi toho, že období 6 měsíců může být pro tyto jevy limitující, ptali jsme se i na delší období obdobných zkušeností. Nejčastěji mezi respondenty a respondentkami rezonovala zkušenost s genderově podmíněnou diskriminací (84 % všech respondentů a respondentek má tuto zkušenost, 16 % nikdy nemělo) a sexuálním obtěžováním (85 % všech respondentek a respondentů má tuto zkušenost, 15 % nemá a nikdy nemělo). Nepřekvapivě se nejčastěji tyto zkušenosti s negativními jevy týkaly žen, ale velmi často i osob identifikujících se jinak.  Jako zajímavé se ukazuje, že zkušenost se sexuálním obtěžováním měly všechny osoby, které se identifikují jinak.

Sexuální napadení a násilí zažilo méně respondentů*respondentek. Přesto je alarmující, že tato zkušenost je pro mnohé z nich opakovaná! 43 % respondentů*respondentek má za svůj dosavadní (mladý) život zkušenost se sexuálním napadením a sexuálním násilím.

 

Závěr

Toto dílčí šetření přineslo potvrzení o tom, že mladí lidé v České republice čelí genderově podmíněné diskriminaci, sexuálnímu obtěžování i sexuálnímu násilí. Tato zkušenost je především významná u žen a osob, které se identifikují jinak. Za zvláště významné považujeme, že zkušenost s negativními jevy byla u respondentů a respondentek opakovaná. Nejčastěji mezi respondenty a respondentkami rezonovala zkušenost s genderově podmíněnou diskriminací  a sexuálním obtěžováním.  V tomto ohledu je tedy nutné aktivně přistupovat k otevírání těchto témat a nastavování kultury společnosti (a konkrétních životních kontextů, milieu, pracovních a studijních kolektivů), kde takovéto jevy nebudou běžnou součástí života nás všech.

 

 

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.