Uvařte si Čachochbili podle Multikulturní ženské skupiny

Kdo zažívá dvojí diskriminaci? Cizinky. Společnost řízená bílými muži je nepřijímá nejen kvůli barvě jejich pleti, ale také proto, že jsou ženy. Dokonce ani nemusíte být jiná na první pohled, stačí, když nemluvíte česky. Být uprchlicí je velmi obtížné. Věra Roubalová je jednou z těch, kdo se snaží ženám, které opustily svou vlast, nadlehčit břímě, které si nesou jako uzlíček na zádech, do kterého si vzaly na cestu nejnutnější věci. Nechybí mezi nimi ani smutek po domově.

Multikulturní ženská skupina se schází každý pátek od 14:30 do 17:00 v Mateřském centru YMCA v ulici Na Poříčí 12 v Praze 1. Ženy si zde mohou pohovořit o tom, co zažívají v nové zemi, o svých domovech, o starostech i radostech, uvaří si spolu své národní jídlo.

Věra Roubalová si jako poradkyně uprchlíků uvědomovala, že nabídnout lidem, kteří za ní přicházejí, bezpečný prostor, ve kterém mohou vystoupit z izolace, do níž je emigrace uvrhla, je nedocenitelné. Říká, že speciálně ženská skupina vznikla hlavně proto, že muži nemají vůbec žádný čas. "Ráda bych měla skupinu pro celé rodiny, ale nejde to. Aby v nové zemi muži uživili své rodiny, pracují ve dne v noci. Ženy jsou doma s dětmi a nemají vůbec žádné peníze. Je pro ně důležité, že mohou přijít jako důstojné lidské bytosti, ne jako žebráci, a jsou vítány. Potřebují společenství. Skupina jim dodává vzájemnou podporu." V Multikulturní ženské skupině se scházejí uprchlice a v ČR žijící cizinky spolu s českými ženami. Cizinkám setkávání pomáhá integrovat se, Češky obohacuje.

Stejně tak přišla do Centra mladá žena, která odešla se svým mužem a dítětem z Běloruska. Manžel je malíř, který byl angažovaný proti režimu a tlak na ně byl už příliš silný. Ona začala studovat filologii, ale s odchodem ze země ji nedokončila. Měli to výjimečné štěstí, že dostali azyl. "Oslavili jsme to a jejich situace se alespoň trochu zklidnila, ale oba zoufale hledají práci," říká Věra Roubalová. Žena začala navštěvovat skupinu, sešla se s rusky mluvícími ženami, které mají podobné starosti a radosti. Přestala se cítit tak opuštěně. Mohla si chvilku popovídat, protože ve vedlejší místnosti je studentka, která hlídá děti. Je to úleva. Hlídání dětí je problém, cizinky tady nemají nikoho, kdo by jim děti alespoň na chvilku pohlídal, a peníze také ne. "Nejvíc mě překvapuje, jak rády ženy do skupiny chodí a jak je tu veselo. Kolik se nasmějeme."

K pravidelným činnostem skupiny patří vaření oblíbených národních jídel. Centrum pro otázky migrace, které skupinu zřizuje, vydalo dokonce i kuchařku pod názvem Pohled do hrnce uprchlíka. Najdete zde recepty z celého světa jako například gruzínské Čachochbili, které můžete sami vyzkoušet. K receptům patří i krátké příběhy ze skupin. Brožurka je k dostání za dobrovolný příspěvek v kanceláři Centra pro otázky migrace, Senovážná 2, Praha 1.

Čachochbili (Gruzie)
Pro 4-5 osob

1 kuře
6 rajčat
3 kg cibule
česnek
mletý černý pepř, popř. mletá paprika
zelená petrželka
popř. rajský protlak
sůl

Krátce osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme na kousky naporcované kuře, nakrájená rajčata a sůl, vše zalijeme vodou tak, aby maso bylo ponořené, a pod pokličkou dusíme. Když je maso měkké, přidáme nakrájený česnek, pepř nebo papriku (příp. obojí), petrželku, a chceme-li mít jídlo hezky červené, přidáme i rajský protlak. Necháme krátce vzkypět a můžeme servírovat. Podáváme s rýží nebo s chlebem.

Paní Ciala, která pro nás toto jídlo připravila, s námi toho dne dlouho neposeděla. Její dcera před několika dny přišla z porodnice, a tak pospíchala pečovat o ni a o vnučku. Ptaly jsem se ostatních žen, zda-li už miminko viděly. Chlubily se, že ano. V Gruzii by si však ještě musely počkat. Prvních 40 dnů totiž smějí miminko navštěvovat jen blízcí příbuzní, kteří přinášejí dárky jemu i mamince. Zato když je miminku 40 dní, koná se velká oslava, na které se sejdou více i méně známí.

V současné době shání Věra Roubalová a její asistentka pro své ženy vyřazené počítače, na kterých by se mohly učit. "Většina z nich je vysokoškolsky vzdělaná a touží po zdokonalení se na počítači. Mohou legálně pracovat, ale pro cizince je velmi těžké najít práci. Shánějí cokoliv, jsou rády i za úklid. Ale mohly by dělat i důstojnější práci, mají bohatství svých často exotických jazyků a učí se česky. Mohly by překládat.

Kdo by mohl nabídnout práci, nebo počítač, zachovalé oblečení na děti, vlnu na pletení či háčkování nebo třeba telefonní karty, aby ženy mohly zavolat svým vzdáleným rodinám, drobnou kosmetiku, která udělá radost každé ženě, může se obrátit na Centrum pro otázky migrace.

Multikulturní ženská skupina funguje za podpory MPSV, MŠ, MK , Prahy 1 a ve spolupráci s Mateřským centrem YMCA.

Kontakt
Centrum pro otázky migrace
Multikulturní ženská skupina
Věra Roubalová
roubalova@refug.cz
224 22 43 79