Cítiš sa bezpečně? Diskusia o feministických prístupoch k bezpečnosti

27.11.2022  Ruské napadnutie Ukrajiny vo februári 2022 ovplyvnilo témy spojené s individuálnou aj kolektívnou bezpečnosťou v strednej a východnej Európe. Lenže diskusie (nielen) na Slovensku sú zväčša polarizované a zdá sa, že ich viac motivuje snaha zaujať „správnu pozíciu“ než pochopiť situáciu. Na tomto podujatí organizácie ASPEKT hostia nahliadnu do vybraných aspektov politických dejín, obrany štátu či feministických bezpečnostných štúdií a súčasné diskusie sa pokúsia trochu rozrôzniť. Více

Proč jsme tak naštvané? | Úterky s Knihovnou Jiřiny Šiklové

29.11.2022  Praha  | 

Srdečně vás zveme na další večer série Úterků s Knihovnou Jiřiny Šiklové! Tentokrát budeme diskutovat o nové knize Proč jsme tak naštvané? s její autorkou a odborovou právničkou Šárkou Homfray, a s Barborou Baronovou, nakladatelkou a literární dokumentaristkou z nakladatelství wo-men, kde kniha právě vyšla.

Více

Poslední ghetto: Všední život v Terezíně | Úterky s Knihovnou Jiřiny Šiklové

6.12.2022  Internet  | 

Srdečně vás zveme na další z podzimní série Úterků s Knihovnou Jiřiny Šiklové! Hostkou prosincové diskuze bude historička Anna Hájková, expertka (nejen) na queer dějiny holocaustu, která představí svou knihu Poslední ghetto: Všední život v Terezíně. Zaměříme se tak na dějiny holocaustu a Terezína a budeme se jim věnovat také z genderového pohledu.

Více
feminismus.czČlánky › Ticho, smutek a prázdnota těhotenské ztráty

Ticho, smutek a prázdnota těhotenské ztráty

Ticho, smutek a prázdnota těhotenské ztráty

Ztráta miminka kolem porodu nebo v těhotenství dostává v českém prostředí stále více žádoucí pozornosti. Zkušenost prázdné kolébky si žádá různé typy pomoci pro pozůstalé. Nevystačíme si s očekáváními na ženské a mužské truchlení nebo stávající nemocniční služby. Učíme se zacházet se smrtí ve společnosti, která ji vyhostila a která ji rozhodně nečeká v porodnicích.

Těhotenská ztráta je událostí mnohem častější, než na ni v debatách narazíte. Každá taková zkušenost je individuální a potřeby truchlících se různí. Ticho a smutek, které se k nenarozenému dítěti vážou, plynou z řady okolností. Jednak z niternosti – velmi soukromé zkušenosti, často i “materiální neviditelnosti“ této ztráty. Dokonce bývá předsudečně někdy označena za “menší” či “ne úplnou”, když zkušenost srovnáte se situací, kdy přijdete o starší dítě či jiného blízkého. Jednak je nastalá prázdnota obtížněji uchopitelná i z hlediska praktických norem; nejasnosti a těžkosti plynou z řady očekávání a společenských nastavení.

Bylo – nebylo

Problém nastává už v samotném porozumění a definici této ztráty. Rodiče událost i v nejranějších fázích těhotenství berou jako ztrátu dítěte, pro medicínu je zásadní vymezit plod a dítě (potrat a porod) i s ohledem na právní důsledky souvisejících událostí. To se dotkne i zdánlivě banálních odpovědí na otázky: Kolik máte dětí? Nebo, smí si tedy říkat “máma”, “táta” či “rodina”, když kolébka zůstala prázdná?

Jde o téma života a smrti, životní filosofie, víry, sociální situace, ale i jednání v mantinelech právního nastavení nakládání s lidskými ostatky apod. Do debaty se také připlétají tlaky zájmových pro-life uskupení, kterým mnohdy jde o to omezit stávající právo ženy rozhodovat o vlastním těle. Téma důstojnosti a lidského přístupu ke ztrátě, i té těhotenské, je v českém prostředí propojeno s vyhoštěním smrti, jak o něm psala Jiřina Šiklová (2013).

Péče a potřeby

Klíčové je zajištění odpovídající institucionalizované péče. Donedávna řada žen popisovala traumatizující zkušenosti z ordinací a nemocnic, v nichž lékařská věda, trénovaná životy zachraňovat – a v porodnici “dávat”, selhávala v péči a pomoci při těhotenské ztrátě. V této oblasti se v posledních letech u nás stav věcí posouvá výrazným tempem, a to v nezvyklém souladu a spolupráci mezi zdravotnickými profesemi a sociálními a dalšími podpůrnými organizacemi. Laická i odborná péče je v řadě krajů ČR dnes nabízena na opravdu mezinárodní úrovni. Více informací o dění lze dohledat na webových stránkách projektu Prázdná kolébka, organizace Dítě v srdci, Perinatálního provázení při Cestě domů a řadě dalších. Dlouholetá je iniciativa sekce Dětské paliativní péče pod lékařskou odbornou společností, lze dohledat snahy založit perinatální hospice, pokud ztráta přijde až kolem porodu, vzdělávání a podpora je nabízena i pro pomáhající profese, jako je např. Perinatální ztráta. Letos bude představen koncepční model a standardy perinatální paliativní péče v českém zdravotnictví. 

Téma se dotýká ale i nabídky poskytovaných pohřebních služeb a péče o pozůstalé v různých obdobích po ztrátě. Není nezvyklé, že se na pomáhající organizace obrátí žena až desetiletí po své ztrátě, o které do té doby mlčela. 

Normy truchlení a gender

To, jak ztrátu lidé prožívají a vyrovnávají se s ní, v sobě odráží řadu – také genderovaných – očekávání a norem. Jde o niternou ženskou zkušenost, nebo se týká i otců a širší rodiny (sourozenců, prarodičů)? Jak k ní přistoupit s respektem k individuálním prožitkům a zároveň nastavovat nějaké profesní standardy správného zacházení? Platí snad, že muž-otec je ženě oporou a zařídí vše potřebné okolo, svůj smutek neprojevuje navenek či prostě truchlí méně? Z rozhovorů výzkumu, který mapoval souvislosti a zkušenosti s pozdní těhotenskou ztrátou, plyne, že takto černobílý obrázek nelze namalovat. Škály vyrovnávání se se ztrátou jsou různé pro matky, otce i další rodinné příslušníky a příslušnice, trvají různě dlouho, lidi si přejí různé rituály rozloučení, uchování vzpomínek. Někdy jde o velmi komplikované truchlení s ohledem na často skrytou, neviditelnou zkušenost ztráty dítěte před narozením. Jde do jisté míry o sociálně neuznaný smutek.

Na některé z otázek a souvislostí kolem těhotenské ztráty nabízí odborné veřejnosti odpovědi články ze sociologického výzkumu perinatální ztráty v České republice (2017–2019, financovaný GAČR). Řada otázek zůstává otevřených a je klíčové pozorně vývoj sledovat, zapojit se do debat o citlivém a respektujícím přístupu k péči o lidi, kteří zakusili těhotenskou ztrátu nebo při ní poskytují nově se formující typy pomoci.

 

Doporučené a použité zdroje

Řada letáků a brožur je ke stažení na odkazech uvedených výše v textu.

Bužgová, R., Sikorová, L., & a kol. (2019). Dětská paliativní péče. Praha: Grada.

Šiklová, Jiřina (2013). Vyhoštěná smrt. Praha: Kalich.

Ratislavová, Kateřina (2016). Perinatální paliativní péče: Péče o ženu a její rodinu, rituály rozloučení, proces truchlení a vyrovnávání se se ztrátou. Praha: Grada.

Šmídová, Iva (2021). Perinatální ztráta: sociologický pohled a inspirace pro změnu praxe. Sociální služby 2/2021: 30 - 31.

Šmídová, Iva (2021). Sociální práce a perinatální ztráta: změna praxe sociologickým pohledem. Listy sociální práce, léto/2021: 5 - 6.

Šmídová, Iva (in print 2022). Engaging in Perinatal Loss in the Czech Republic: Keen Community and Haphazard Institutionalisation. Bereavement: Journal of grief and responses to death.

Šmídová Iva (2021). The first Czech perinatal hospice: Joint venture or competitive field? Health and Social Care in the Community. 2021;00:1–7. https://doi.org/10.1111/hsc.13285 

Šmídová, Iva (2019). The Czech Intimate Presence of Perinatal Loss in the Post-Socialist Absence of Institutionalised Humanity. WSIF - Women's Studies International Forum.74 (May – June 2019) 94–103. https://doi.org/10.1016/j.wsif.2019.02.006  

Šmídová, Iva (2019). The end of the beginning: context of death at birth in the Czech Republic, Mortality, 24:4, 431-449, https://doi.org/10.1080/13576275.2018.1529743

Špaňhelová, Ilona (2015). Prázdná kolébka. Jak překonat ztrátu dítěte před porodem nebo těsně po něm. Praha: Portál.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.