Girls Day 2021 - Registrace spuštěna!

1.3.2021  Česká republika  | 

Každým rokem se v dubnu dívkám na jeden den otevírají brány technických univerzit, firem a výzkumných center. Girls Day je interaktivní den otevřených dveří pro dívky, které mají jedinečnou šanci seznámit se s širokou paletou studijních oborů a profesí v oblastech jako IT, telekomunikace či stavebnictví.

Přihlašovat se můžete na https://girlsday.cz/cz/pro-divky

Pro více informací se podívejte na web GirlsDay.cz nebo kontaktujte tým Girls Day na girlsday@genderstudies.cz

Více

Gender a populární kultura

22.4.2021  

Blanka Nyklová z CSPK a Akademie věd v přednášce na FF UK provede nástrahami genderu v populární kultuře.

Více
feminismus.czČlánky › Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a gender

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a gender

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a gender

V říjnu byla po dvou letech příprav Vládou ČR schválena Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Tento dokument formuluje cíle vzdělávacího systému na dalších deset let a naznačuje cesty, které k jejich dosažení vedou. Navazuje na Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a vznikala od roku 2018 za přispění mnoha odborníků a odbornic. V roce 2019 byla ustanovena expertní skupina, která na základě participativního přístupu připravila podklad, který formuluje vize, priority a cíle s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+. Z tohoto dokumentu vychází i právě schválená Strategie, jejíž vznik doprovázela diskuze nejen odborné, ale i široké veřejnosti. Samotný způsob vzniku bychom mohli označit za hezký příklad toho, jak je možné strategické dokumenty připravovat a jak dbát na možnosti zapojení všech možných aktérů a aktérek ve vzdělávání.

Strategie má dva hlavní strategické cíle, jeden je zaměřen především na změnu způsobu vzdělávání i jeho obsahu směrem k získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život. Druhý se zaměřuje na snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání a rozvoj potenciálu. Strategie reaguje i na měnící se společnost směrem k digitalizaci a automatizaci. Vnímá ji ale komplexněji, včetně měnícího se způsobu práce s informacemi, způsobu komunikace a řešení problémů. Současná situace, nové výzvy a zkušenosti, které přinesla pandemie, dávají tušit, že toto se stane stěžejním tématem dalších kroků ve vzdělávacím systému. Nezisková organizace EDUin k nové strategii ve své tiskové zprávě uvádí: „(Strategie) Klade například důraz na proměnu kurikula a na „kompetenční pojetí” cílů vzdělávání, za podstatnou považuje důraz na smysluplnost výuky a kvalitní reflektivní pedagogiku, zahrnuje řadu opatření pro zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání pro všechny děti a žáky bez ohledu na prostředí, ze kterého pocházejí, počítá s proměnou přípravy učitelů a podporou učitelů a ředitelů v jejich pedagogické praxi během celého jejich profesního života, prostřednictvím středního článku chce nově podporovat školy přímo v regionech.“ Strategie má jistě i svá úskalí (na která upozorňuje i citovaný EDUin) a teprve časem se uvidí, jak moc se potvrdí některé obavy.

Výslednou podobu tohoto dokumentu lze ale vnímat jako krok správným směrem. Stanovené cíle dávají velkou naději v pozitivní změnu. Reflexe rychlých společenských změn, práce se znalostmi oproti memorování, schopnost jejich provazování, rozvoj gramotností i zvyšování kompetencí namísto zahlcování informacemi jsou krásné plány. Dobrou zprávou je i definování způsobu revizí RVP (rámcových vzdělávacích programů), čímž se k nim otvírá cesta. A v neposlední řadě je dobrou zprávou i genderový rozměr Strategie.

První kroky k genderové senzitivitě

Ačkoli je rovnost chlapců a dívek zaručena Ústavou ČR, školským zákonem, podzákonnými normami i kurikulárními dokumenty, nelze říci, že by vzdělávání probíhalo genderově senzitivně. Vzhledem k nízkému povědomí o genderové problematice a nedostatečné metodické podpoře pro vyučující ve změně obsahu i metod směrem k nestereotypnímu vyučování není genderová rovnost ve vzdělávání fakticky naplňována. Kromě explicitního ukotvení v dokumentech je totiž významné i implicitní hledisko, tedy jak vypadá školní realita. Tuto realitu by mohlo změnit konkrétní nastavení klíčových opatření, která budou implementována, následně monitorována a vyhodnocována. To, že se genderová rovnost objevuje i ve strategickém dokumentu, samo o sobě sice nic neřeší, ale nastavení opatření, která s sebou ponesou i účinnou metodickou podporu, by pomoci mohlo.

Čtyřikrát víc naděje 

Nečekejme mnoho a nemůžeme být zklamáni. Ve strategii na předešlé období se slovo gender objevilo pouze jednou, a to v kontextu genderové nevyváženosti učitelského sboru, tématika genderu se objevuje pouze v obecné proklamaci o rovnosti (je zmíněno pohlaví). Oproti tomu nová strategie již slovo gender zná. Nejprve se s ním setkáváme u druhého cíle strategie, tedy snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, při zmínce o individualizaci. Zde má být „zohledňována genderová rovnost s důrazem na specifika vzdělávání dívek a chlapců“. Toto je poněkud nešťastná formulace, která lze vyložit i ve shodě s genderovými stereotypy tak, že dívky a chlapci jsou dvě odlišné homogenní skupiny, které mají mít odlišný způsob vzdělávání. Obzvláště v kontextu toho, že v rámcových vzdělávacích programech je genderová rovnost formulována jako nutnost vzájemné tolerance, případně respektu pohlaví, se toto mylné pochopení nejeví zas tak nereálně.

Další zmínka je v principech udržitelného rozvoje ve vzdělávání (genderová rovnost jako předpoklad k udržitelnému rozvoji). A ta poslední je ta, do které vkládám největší naděje – „Musíme proměnit obsah a způsob vzdělávání tak, aby byl ve školách rozvíjen potenciál všech žáků zohledňující také genderovou rovnost a eliminující genderové stereotypy.“ Na 120 stranách se tak genderová rovnost objeví celkem čtyřikrát. To není mnoho, ale mně dělá zmínka o genderových stereotypech ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ prostě radost.

Strategie jako příležitost ke změně

Pro dosažení pozitivních změn to ale nestačí. Je třeba se zaměřit na formální kurikula, kde musí být toto téma akcentováno. Jako ideální varianta se nabízí, kdyby se genderová problematika stala samostatným průřezovým tématem, neboť o genderu není potřeba učit, ale je potřeba si jeho vliv uvědomovat ve všech možných oblastech. Velmi by pomohlo, kdyby se promítlo nejen do RVP, ale i do modelových ŠVP (školních vzdělávacích programů), které mají na základě Strategie vzniknout. V procesu udělování schvalovacích doložek učebnicím docílit pochopení kritéria genderové nestereotypnosti, které sice bylo stanoveno, ale příslušný dokument - Příručka pro posuzování genderové korektnosti učebnic - není vždy využíván. Pokud chceme docílit reflexe a následné eliminace genderových stereotypů mezi žáky a žákyněmi, mělo by to být zohledněno již v přípravě na učitelské povolání, neboť učitelé a učitelky pak budou těmi, kdo téma ponesou do výuky. Toto v současné době není nijak systematicky podporováno ani ukotveno.

Výzvou do dalších let je využít příležitost, kterou Strategie 2030+ nabízí a pokusit se prosadit konkrétní účinná opatření, která povedou ke zlepšení každodenní reality ve školách. A to nejen z hlediska redukce množství učiva a jeho smysluplného propojování do celků, ale i z hlediska genderové rovnosti. Oblast vzdělávání je genderovými stereotypy silně zatížena, do budoucna je možnost to změnit.  

Zdroj: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.