Girls Day 2021 - Registrace spuštěna!

1.3.2021  Česká republika  | 

Každým rokem se v dubnu dívkám na jeden den otevírají brány technických univerzit, firem a výzkumných center. Girls Day je interaktivní den otevřených dveří pro dívky, které mají jedinečnou šanci seznámit se s širokou paletou studijních oborů a profesí v oblastech jako IT, telekomunikace či stavebnictví.

Přihlašovat se můžete na https://girlsday.cz/cz/pro-divky

Pro více informací se podívejte na web GirlsDay.cz nebo kontaktujte tým Girls Day na girlsday@genderstudies.cz

Více

Gender a populární kultura

22.4.2021  

Blanka Nyklová z CSPK a Akademie věd v přednášce na FF UK provede nástrahami genderu v populární kultuře.

Více
feminismus.czČlánky › Sociální pracovníci a pracovnice jsou podhodnocenou profesí

Sociální pracovníci a pracovnice jsou podhodnocenou profesí

Sociální pracovníci a pracovnice jsou podhodnocenou profesí

Zhruba těmito slovy by bylo možné zhodnotit, jak si stojí výdělek sociálních pracovníků a pracovnic, pokud jej srovnáme s náročností práce, požadavky na vzdělání i na osobní odolnost, nebo s rizikovými faktory, které se mohou v sociální práci objevit.

Průměrný plat v sociálních službách, ve kterých jsou sociální pracovnice a pracovníci zařazeni, se v roce 2019 ohyboval okolo 30 000 Kč hrubého, průměrná mzda v soukromých sociálních službách (neziskových a církevních organizacích) byla ještě o něco nižší.

Popelka evropského pracovního trhu

Nejde jen o český fenomén. Jak upozorňuje například Evropská odborová konfederace, případně Evropské odbory veřejné služby (EPSU), sociální práce jako součást „pečujících“ profesí je jednou z nejpodhodnocenějších na evropském pracovním trhu. Rovněž se jedná o značně feminizovanou profesi, takže nízké ohodnocení pochopitelně přispívá k udržování gender pay gapu (rozdílu v odměňování žen a mužů – poznámka redakce). To má dopad na celou řadu dalších skutečností – od fluktuace a náchylnosti k vyhoření, přes v podstatě závislost sociálních služeb na ekonomické migraci, až po nižší důchod a ohrožení chudobou.

V současné situaci pandemie onemocnění Covid-19 se sociální pracovníci a pracovnice spolu s dalšími pracujícími v sociálních službách dostali mezi profese tzv. první linie a tím byl problém jejich odměňování zviditelněn. Na evropské úrovni je to právě EPSU, které mimo jiné volá po přijetí odpovídající úpravy odměňování. 

Zvýšení platu o 10 %

I v České republice tato debata pochopitelně rezonovala, a tak došlo od ledna letošního roku na podnět Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR ke zvýšení platů v sociálních službách o 10 %. Alespoň tak byla změna prezentována. Ve skutečnosti je to s odměňováním v sociálních službách, obdobně jako ve zdravotnictví, složitější.

Zaměstnanci a zaměstnankyně v sociálních službách, a tedy i sociální pracovníci a pracovnice, jsou v České republice odměňováni ve dvojím režimu. Početně je největší část těchto osob odměňována platem. Ten je právní úpravou podrobně regulován, jak co do jednotlivých složek, ze kterých se skládá, tak co do jejich výše. Základní složkou je tzv. platový tarif, který náleží každému sociálnímu pracovníkovi či pracovnici, pokud plat pobírají. K této základní složce se pak přidávají složky další – osobní příplatek, příplatek za vedení, atd. I když je platový tarif podstatnou částí platu, jde stále jen o jeho část, nikoli celý plat. A právě tato část platu byla novou úpravou příslušného nařízení vlády od ledna 2021 zvýšena o 10 %. 

Nejde ale jen o plat nebo jeho složky. Část zaměstnaných v sociálních službách, tedy i sociálních pracovníků a pracovnic, je odměňována mzdou. Zde, na rozdíl od platových tarifů, nemá vláda tolik nástrojů, jak odměňování zvýšit. Jedním z nich je institut zaručené mzdy, který se odvíjí od mzdy minimální, a garantuje minimální mzdový výdělek v dané skupině profesí. Pokud se zvýší minimální mzda, zvýší se i zaručená mzda v jednotlivých úrovních. Není zde ale selektivně možné zvýšit zaručenou mzdu jen pro některé profese. Druhou možností, která byla v roce 2020 využita, je pak možnost speciální dotace pro zaměstnavatele, zde konkrétně ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří z ní mohou svým zaměstnancům a zaměstnankyním uhradit vyšší mzdy. Žádný takový zaměstnavatel si ale nemá povinnost o danou dotaci požádat, a proto tedy ani není možné garantovat, že se toto opatření projeví na všech odměnách v sociální práci.

Cesta ven

Je tedy smutnou skutečností, že i pokud existuje shoda na podhodnocení důležité profese, neexistuje jednoduchá cesta k nápravě tohoto stavu. Je sice možné teoreticky předpokládat, že vyšší platy potáhnou nahoru i mzdy, ale minimálně na příkladu zdravotnictví a různého odměňování v různých nemocnicích vidíme, že tento předpoklad v praxi příliš nefunguje. Ani v sociálních službách tak cesta k vyššímu ohodnocení nebude jednoduchá.

www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.