PRODLOUŽENO: Výstava | PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie

8.3.2024  Praha  |  Měsíc březen je věnován feministické historii. V předvečer MDŽ, 7. 3. bude v 18:00 slavnostně zahájena výstava PRAHA FEMINISTICKÁ. Místa, kde se psala historie. Přijďte se podívat na místa spojená s historií ženského hnutí očima fiktivní postavy Anny Kovářové, která vás provede vším, co zažila na vlastní kůži. A zanechte vlastní stopu ve feministické historii. Více

Posil svůj hlas ve veřejném prostoru

23.3.2024  Praha  |  Je ti 15–29 let a žiješ v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji? Není ti lhostejné, co se kolem tebe děje? Chceš si zlepšit své argumentační a prezentační dovednosti a obranu před manipulací? Přihlas se na workshop a posil svůj hlas ve veřejném prostoru! Více

Týden pro reprodukční spravedlnost

2.4.2024  Praha  | 

Nechceš pochodovat s extrémisty, co chtějí lidem odepírat právo na interrupci? Aliance pražských feministických kolektivů pro začátek jara připravila příjemnější alternativu. Přidej se k prvnímu pražskému Týdnu reprodukční spravedlnosti a seznam se s aktivistickou scénou, které bojuje za reprodukční práva nejen v České republice.

Více
feminismus.czČlánky › Slovinský zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže

Slovinský zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže

9. únor 2004  | Alena Králíková
Slovinský zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže
Slovinsko je vedle České republiky jednou ze zemí, které se v květnu letošního roku stanou členskými státy Evropské unie. Minimálně v jedné věci týkající se rovnosti je však krok před ČR – již před dvěma lety tam totiž vstoupil v platnost Zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže, Úřad pro rovné příležitosti funguje ještě déle. Zákon je velmi zajímavý a inspirativní v řadě aspektů; za zdůraznění však nepochybně stojí podpora aktivit a projektů nevládních organizací, které se zabývají postavením žen a mužů ve společnosti, rovnými příležitostmi a politickou reprezentací.

Slovinsko je vedle České republiky jednou ze zemí, které se v květnu letošního roku stanou členskými státy Evropské unie. Minimálně v jedné věci týkající se rovnosti je však krok před ČR – již před dvěma lety tam totiž vstoupil v platnost Zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže, Úřad pro rovné příležitosti funguje ještě déle. Zákon je velmi zajímavý a inspirativní v řadě aspektů; za zdůraznění však nepochybně stojí podpora aktivit a projektů nevládních organizací, které se zabývají postavením žen a mužů ve společnosti, rovnými příležitostmi a politickou reprezentací.

Zákon definuje svůj účel v úvodním ustanovení – cílem zákona je definovat základní cíle a postupy k dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže v oblasti politické, ekonomické, sociální a vzdělávací, stejně jako dalších oblastech společenského života.

Prosazování rovných příležitostí je podle rozhodnutí vlády a parlamentu povinností celé společnosti, a reprezentuje eliminaci překážek k dosažení genderové rovnosti. Nerovné zacházení s ženami a muži považuje za formu diskriminace v praxi, která má své kořeny ve společenských rolích žen a mužů, jež jsou podmíněny tradicemi a historickým vývojem. Zákon zavádí instituce zodpovědné za prosazování zákona, speciální metodu slyšení případů nerovného zacházení žen a mužů a institut advokáta rovných příležitostí oprávněného ke slyšení takových případů. Na prosazování zákona v praxi se podílí vláda Slovinské republiky, kompetentní ministerstva, sociální partneři a neziskové organizace aktivní v oblasti rovných příležitostí.

Genderová rovnost je zákonem definována následujícím způsobem: ženy a muži participují ve všech oblastech veřejného a soukromého života stejnou měrou, mají rovné postavení, rovné příležitosti k výkonu svých práv a k rozvoji svého potenciálu, jímž přispívají k rozvoji společnosti, a stejný prospěch z výsledků, které z rozvoje pramení. Rovným zacházením s ženami a muži se rozumí absence přímých a nepřímých forem diskriminace na základě genderu; dochází k ní, pokud s člověkem bylo nebo by mohlo být nakládáno za stejných nebo podobných okolností méně příznivě než s osobou opačného pohlaví. K nepřímé diskriminaci dochází, jestliže napohled neutrální opatření nebo zacházení ve stejných nebo podobných okolnostech staví osoby jednoho pohlaví do méně příznivého postavení než osoby opačného pohlaví, nejsou-li však opatření nebo zacházení relevantní, potřebné a zdůvodnitelné objektivními faktory nesouvisejícími s genderem.

Obecná opatření normativní povahy zakazují diskriminaci na základě genderu prostřednictvím zákonů regulujících jednotlivé oblasti a stanovujících sankce v případě jejich porušení. Mezi obecná opatření patří i opatření politické povahy, zejména aktivity vlády a Úřadu pro rovné příležitosti, který se zaměřuje na zavádění rovných příležitostí, sestavování a prosazování programu aktivit a rozvoj strategií podle Národního programu rovných příležitostí žen a mužů.

Speciálními opatřeními jsou opatření dočasná zaměřená na prosazení rovných příležitostí žen a mužů, podporu genderové rovnosti ve specifických oblastech sociálního života, kde existuje nerovná reprezentace žen a mužů i nerovné postavení osob jednoho pohlaví. Nerovnou reprezentací v dané oblasti se rozumí reprezentace osob jednoho pohlaví nižší než 40%. Speciální opatření mají být využita k odstranění objektivních překážek, které s sebou přinášejí nevyrovnanou reprezentaci žen a mužů, a k poskytnutí speciálních výhod podreprezentovanému pohlaví formou různých podnětů. Tyto podněty musejí být opodstatněné a v odpovídajícím poměru k účelu speciálního opatření.

Speciálními opatřeními jsou zejména: - pozitivní opatření, která dávají v případě splnění předepsaných podmínek a požadavků přednost osobám toho pohlaví, které je podreprezentováno nebo které se nachází v nerovném postavení, dokud není dosaženo vyrovnané nebo stejné reprezentace;
- podnětná opatření, která poskytují speciální výhody nebo podněty s cílem odstranění nevyrovnané reprezentace žen a mužů nebo nerovného statutu na základě genderu;
- programová opatření ve formě vzdělávacích aktivit a akčních plánů na podporu a prosazení rovných příležitostí a genderové rovnosti.

Pozitivní opatření mohou být přijímána v oblastech vzdělávání, zaměstnání, profesionálního života, veřejných nebo politických aktivit a kdekoli jinde v rámci specifických oblastí života, kde jsou identifikovány objektivní důvody k takovým opatřením. Pozitivní opatření mohou být přijata státními institucemi v souvislosti s jejich strukturou, dalšími institucemi veřejného sektoru, podnikateli, politickými stranami a organizacemi občanské společnosti. Pozitivní opatření mají být zaváděna na základě akčního plánu podpory a prosazení rovných příležitostí a na základě genderové analýzy postavení žen a mužů v dané oblasti. Akční plán specifikuje důvody k přijetí pozitivních opatření, cíle, jichž má být opatřeními dosaženo, termín zahájení a ukončení implementace opatření, metodu monitoringu i způsob supervize implementace. Akční plány by měly být před vlastním zahájením implementace předkládány k předběžnému schválení Úřadu pro rovné příležitosti.

Podnětná a programová opatření mohou být přijímána na základě implementačních dokumentů národních programů, interních dokumentů státních institucí a dalších institucí veřejné a podnikatelské sféry, politických stran, organizací občanské společnosti.

Instituce zodpovědné za prosazování rovných příležitostí

Národní shromáždění Slovinské republiky přijímá Rezoluci k Národnímu programu rovných příležitostí pro ženy a muže. Národní shromáždění respektuje při vytváření pracovních skupin a složení delegací princip vyrovnané reprezentace žen a mužů s přihlédnutím k aktuálním okolnostem. Podpora a prosazování rovných příležitostí je v první řadě povinností vlády a ministerstev, která mají prostřednictvím vhodných obecných a speciálních opatření naplňovat cíle zákona.

V rámci přípravy jakýchkoli opatření musejí ministerstva brát v úvahu perspektivu genderové rovnosti, a spolupracovat s Úřadem pro rovné příležitosti. Ministerstva musí od Úřadu obdržet posouzení návrhů zákonů a dalších dokumentů předtím než jsou zákony a dokumenty předloženy k posouzení vládě. Úřad pro rovné příležitosti a jednotlivá ministerstva se zabývají dalšími formami diskriminace na základě genderu, které by mohly být překážkou v prosazování rovných příležitostí.

Zvláštní roli v prosazování rovnosti hraje vzdělávání. Otázky genderové rovnosti mají být integrální součástí vzdělávacího systému a dalšího vzdělávání, a - mimo jiné - zahrnují přípravu obou pohlaví na aktivní a rovnou participaci ve všech oblastech sociálního života. Ministerstva zodpovědná za oblast školství a práce, stejně jako další instituce se vzdělávacími kompetencemi, zajistí rovné zacházení s muži a ženami zejména co se týká přípravy, přijímání a implementace vzdělávacích kurikulí a tréninkových programů, atestaci učebnic a učebních pomůcek, a modifikaci pedagogických a andragogických metod.

V rámci každého ministerstva je vytvořeno jedno pracovní místo koordinátora pro rovné příležitosti žen a mužů v rámci dané oblasti. Koordinátor je zodpovědný za implementaci povinností v rámci kompetencí ministerstva a spolupracuje s Úřadem pro rovné příležitosti.

Vláda respektuje princip vyrovnané reprezentace – při vytváření konzultačních a koordinačních skupin, pracovních skupin a sestavování oficiálních delegací. Stejný princip musí respektovat i ministerstva.

Vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh Rezoluce k Národním programu rovných příležitostí pro ženy a muže, která je založena na návrzích předložených ministerstvy, Úřadem pro rovné příležitosti, místními zastupitelstvy, organizacemi občanské společnosti a experty.

Národní program definuje základní politiky rovných příležitostí: - cíle a opatření k jejich dosažení ve všech oblastech společenského života, zejména v oblasti zaměstnání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání, rodinných záležitostí, násilí na ženách a reprezentace obou genderů ve veřejném životě;
- zodpovědnost za implementaci všech opatření;
- obsah periodických plánů a instituce a osoby zodpovědné za jejich implementaci; - data, která mají být Národním statistickým úřadem, prostřednictvím výzkumů nebo průzkumů mínění sebrána, zpracována, analyzována a prezentována jako genderově segregovaná;
- metodu monitoringu a způsob reportování o implementaci národního programu; - přibližnou sumu zdrojů určených k implementaci opatření národního programu.

Periodickými plány jsou implementační dokumenty národního programu, které stanovují specifické aktivity v dané oblasti na dobu dvou let. Návrh každého periodického plánu zpracovává Úřad pro rovné příležitosti na základě reportů k předchozímu dvouletému období a případných připomínek ze strany jednotlivých ministerstev, a předkládá jej vládě ke schválení. Ministerstva předkládají Úřadu své reporty ne později než dva měsíce před uplynutím platnosti periodického plánu.

Úřad pro rovné příležitosti má řadu povinností: - monitorovat implementaci opatření zákona o rovných příležitostech;
- monitorovat jednotlivé oblasti společenského života z perspektivy genderové rovnosti, navrhovat vládě a ministerstvům přijetí nebo novelizaci zákonů a nařízení, případně přijetí dalších opatření;
- koordinovat aktivity zaměřené na implementaci gender mainstreamingu, poskytovat pomoc při vývoji vhodných metod a technik;
- koordinovat přípravu národního programu a monitorovat jeho implementaci; - koordinovat přípravu národních zpráv o plnění mezinárodních závazků Slovinské republiky v oblasti rovných příležitostí;
- navrhovat možné výzkumy a analýzy potřebné pro realizaci národního programu; - spolupracovat s nevládními organizacemi, které působí v oblasti rovných příležitostí, a poskytovat jim fondy k čerpání na jejich projekty nebo aktivity;
- každoročně – nejpozději do konce dubna následujícího roku – zpracovávat zprávy vládě o aktivitách a zjištěních Advokáta pro rovné příležitosti žen a mužů.
Podmínky a kritéria poskytování zdrojů nevládním organizacím působícím v oblasti rovných příležitostí žen a mužů stanoví vláda na základě návrhu Úřadu. Úřad schvaluje a monitoruje plnění akčních plánů a implementaci pozitivních opatření v relevantních oblastech. Může proto od daných institucí požadovat předložení zpráv, jak byla pozitivní opatření implementována. Může také doporučovat zavedení dočasných pozitivních opatření v institucích a oblastech, kde je evidentní nevyrovnaná reprezentace žen a mužů.

Advokát pro rovné příležitosti žen a mužů je zaměstnán v Úřadu pro rovné příležitosti, aby sledoval a řešil případy nerovného zacházení, spolupracoval na aktivitách Úřadu a podílel se na monitoringu dodržování zákona o rovných příležitostech. Slyšení případů diskriminace je neformální a poskytované zdarma; je zaměřeno na odhalení existence diskriminace v konkrétní oblasti. Všechna data a informace získaná v průběhu slyšení podléhají ochraně osobních dat. Podněty ke slyšení případů mohou Úřady podávat jednotlivci, nevládní organizace, odborové organizace a další instituce občanské společnosti či právnické osoby. Stejně tak je možné iniciovat slyšení anonymně, podnět však musí obsahovat dostatek informací.

Podnět ke slyšení a prošetření případu musí být podán co nejdříve, nejpozději do roka poté, co se případ udál. Advokát jej může vyslyšet i po uplynutí této doby, pokud jej považuje za velmi důležitý. Advokát nevyslyší případy, u nichž je evidentní, že nejde o případ nerovného zacházení s ženami nebo muži, jak je stanoveno v zákoně o rovných příležitostech. Slyšení případu se obvykle odehrává písemně, advokát však může pozvat strany zúčastněné v případu, uzná-li to za vhodné a potřebné k vyjasnění případu. Advokát má nárok požádat opačnou stranu o písemné vyjádření a vysvětlení případu do určitého termínu. Nedostane-li advokát takové vyjádření, rozhodne na základě informací, které má k dispozici. Advokát může ukončit slyšení případu na žádost iniciátora slyšení nebo nemá-li dostatek informací a nemohl by případ ukončit odpovídajícím způsobem.

Na závěr slyšení případů advokát vydá písemnou zprávu, kde shrne zjištění, uvede posouzení okolností případu s ohledem na existenci nerovného zacházení žen a mužů v souladu se zákonem o rovných příležitostech, a informuje všechny zúčastněné strany. Ve svém závěru může advokát upozornit na zjištěné nesrovnalosti a požadovat po druhé straně jejich napravení a podání zprávy o přijatých opatřeních do stanoveného termínu.

Jednotlivec nebo právnická osoba se může na advokáta obrátit s požadavkem o zhodnocení, zda se v rámci svých aktivit dopustil nebo může dopustit nerovného zacházení. Každoročně – nejpozději do konce března následujícího roku – podává advokát vládě zprávu o svých aktivitách, a žádá ji o její schválení.

Místní zastupitelstva musí v rámci svých kompetencí podporovat a zavádět rovné příležitosti, a ve všech rozhodnutích zvažovat genderovou perspektivu. Mohou určit koordinátora pro rovné příležitosti, který se podílí na přípravě a implementaci národního programu, navrhuje opatření a aktivity v oblasti rovných příležitostí, má konzultační roli při formulaci opatření a řešení cílů zákona o rovných příležitostech v rámci komunity, a spolupracuje s Úřadem pro rovné příležitosti.

Registrované politické strany přijmou každé 4 roky plán, ve kterém vyjádří svůj postoj k tématu vyrovnané reprezentace žen a mužů a v souvislosti s tímto postojem definují metody a opatření k dosažení vyrovnanější reprezentace žen a mužů ve stranických radách a výborech, a na kandidátních listinách k volbám do Národního shromáždění, místních zastupitelstev i k volbám prezidenta republiky. Úřadu pro rovné příležitosti předají strany svůj plán do tří měsíců od jeho zpracování.

Ombudsman pro lidská práva spolupracuje s Úřadem a snaží se v rámci svých kompetencí definovaných zákonem o ombudsmanovi pro lidská práva dosáhnout prosazování rovných příležitostí.

V případě implementace pozitivních opatření, která neschválil Úřad, bude právnická osoba pokutována částkou 500.000 SIT (100 SIT = 14 Kč). V případě podobného porušení ze strany zodpovědné osoby za státní instituci, státní organizaci nebo místní zastupitelstvo, bude tato osoba pokutována částkou 80.000 SIT. V případě, že právnická osoba nepředloží na žádost Úřadu zprávu o implementaci pozitivních opatření, bude jí udělena pokuta od 100.000 do 300.000 SIT. V případě, že se tak stane ze strany zodpovědné osoby za státní instituci, státní organizaci nebo místní zastupitelstvo, bude udělena pokuta 50.000 až 150.000 SIT. Politické straně, která nedodá Úřadu svůj plán, bude udělena pokuta ve výši min. 300.000 SIT.

Alena Králíková

Zdroje:
Zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže, Vláda Slovinské republiky, Úřad pro rovné příležitosti, Lublaň, 21.června 2002
Konzultace s Violetou Neubauer, Koordinátorka pro mezinárodní spolupráci, Úřad pro rovné příležitosti
www.feminismus.cz (2003)  |  redesign 2013  |  realizace a webhosting Econnect  |  design Michal Šiml  |  Za finanční podpory Slovak-Czech Women‘s Fund.