Rovnost příležitostí – pohled z Lotyšska

V říjnu 2004 se Iluta Lace stala víceprezidentkou Evropské ženské lobby (European Women's Lobby - EWL). Zastupuje zde lotyšskou síť ženských organizací a je první zvolenou zástupkyní z nových členských států Evropské unie. V listopadu přijala pozvání k účasti na mezinárodní konferenci Role rovných příležitostí pro ženy a muže v prosperitě podniku, a souhlasila s uskutečněním rozhovoru. Na ten došlo až na konci prosince. Je tedy jakýmsi pohledem z odstupu na teze konference a přínos soutěže, ale i reflexí otázek, které konference přinesla. al

Iluta Lace vystudovala obor sociální práce, pak se zaměřila na politologii. Od roku 2000 je aktivní v ženském hnutí a působí jako ředitelka informačního centra pro ženy Marta se sídlem v Rize. Zúčastnila se řady konferencí, publikovala jak v Lotyšsku, tak v mnoha evropských zemích, přednáší na univerzitách a je i členkou pracovní skupiny k rovným příležitostem při Ministerstvu sociálních věcí. Zajímá ji zejména účast žen v politice a spolupráce napříč soukromým, státním a nevládním sektorem.

Zúčastnila jste se konference nazvané Role rovných příležitostí pro ženy a muže v prosperitě podniku. Součástí konference bylo předání ceny firmě, která nejlépe podporuje rovné příležitosti pro ženy a muže v rámci svých interních aktivit a programů. Co si o takových soutěžích myslíte? Tvoří podle vás součást cesty směrem k rovnosti v soukromém sektoru?
Líbí se mi, jak soutěž označujete - jako součást cesty směrem k rovnosti v soukromém sektoru. Domnívám se, že je to skvělá myšlenka, která motivuje firmy, aby sebe a své strategie průběžně zlepšovaly; je to pro ně i velmi dobré PR: vysoce kvalifikované specialisty zaměstnání v dané firmě nepochybně zajímá, vědí-li, že budou mít příležitost slaďovat zaměstnání a rodinný život.
Například ve Švédsku, kde jsou ve většině institucí vypracovávány tzv. plány rovnosti, sami zaměstnavatelé pobízejí muže a ženy, aby nastupovali na rodičovskou dovolenou. V Lotyšsku ale stále platí názor, že péče o děti je záležitostí žen. V případě, že muže péče o dítě zajímá a chce ji využít prostřednictvím rodičovské dovolené nebo její části, setká se obvykle s nelibostí a negativní odezvou. Loni musel například Úřad pro lidská práva hájit muže, který chtěl nastoupit na rodičovskou dovolenou, a jeho zaměstnavatel nechápal, že zákon to umožňuje stejně ženám i mužům.

Jak se soukromý sektor v Lotyšsku staví k podpoře rovných příležitostí? Iniciují ministerstva práce a sociálních věcí nebo průmyslu iniciativy motivující soukromé firmy k zavádění opatření rovných příležitostí v rámci svých struktur? Nebo to některé firmy již dělají i bez podpory ze strany vlády?
V Lotyšsku se nedá mluvit o konkrétních iniciativách ze strany vlády - i proto jsem byla velmi překvapená, že vaše Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo soutěž a jeho zástupci se účastnili celé konference. Ačkoli máme v Lotyšsku pracovní skupinu k rovným příležitostem, jejímiž členy jsou zástupci celé řady ministerstev, její práce nestačí. Snad jen Ministerstvo sociálních věcí si uvědomuje potřebu podporovat rovné příležitosti a implementuje některé projekty. V současnosti se zaměřuje na zvýšení genderové citlivosti médií. Samozřejmě je znatelný jistý pokrok díky Evropskému sociálnímu fondu. Program Equal, který znáte i vy, podporuje projekty v oblasti rovných příležitostí a stejně tak spolupráci mezi státním, soukromým a nevládním sektorem. Každý projekt musí prokázat, jakým způsobem bude zohledňovat a propagovat rovnost žen a mužů.
Určitě existují i firmy, kde pracují feministky nebo genderově citlivé ženy a muži, kteří se snaží situaci zlepšit. Jejich aktivity se týkají zejména stejného zastoupení žen a mužů na různých pozicích a stejné odměny za práci stejné hodnoty. Ženy ve vedení několika místních firem pak například také podporují muže zaměstnané ve své firmě, aby využívali možnosti podělit se o rodičovskou dovolenou s matkou i přesto, že jim v tom stereotypní postoje společnosti brání.

Co v této oblasti podnikají ženské organizace a další zástupci občanského sektoru?
Snažíme se pořádat aktivity a kampaně zvyšující povědomí o rovných příležitostech, rovnosti žen a mužů a dalších souvisejících tématech. Organizujeme veřejné diskuse o genderových stereotypech - jak negativně ovlivňují naše životy a společnost. Norská společnost RIMI, která provozuje síť obchodů s potravinami, nedávno zveřejnila reklamu, která zobrazuje jednoho muže mezi dvěma ženami - nad nimi je text "dvě jsou lepší než jedna" a pod nimi "kupte si jednu, druhou dostanete od RIMI". Ženské organizace se obrátily na vládní Centrum práv spotřebitele, jež je oprávněno rozhodnout o povinnosti reklamu pro její diskriminační tón stáhnout. Jako odpověď jsme ale dostaly jen dopis obviňující nás z nedostatku smyslu pro humor.

Jak hodnotíte současnou situaci v oblasti rovnosti žen a mužů a prosazování relevantních opatření a politik v Lotyšsku? Jak je přístup Lotyšska k rovnosti hodnocen "zvenčí"?
V Lotyšsku je obecný postoj jasný: už jsme si dávno rovni - máme prezidentku a máme 40% zastoupení žen v místních zastupitelstvech (ale jen 15% žen je starostkami). Samozřejmě pořád zůstává řada věcí, na které je potřeba se zaměřit, abychom v Lotyšsku dosáhli opravdové rovnosti žen a mužů. Mimo jiné je třeba zvýšit úroveň povědomí veřejnosti o řadě témat - mnoho lidí si i dnes myslí, že diskriminace je jakousi normou, která pramení z rozdílů v "přirozené podstatě žen a mužů". Stejně tak je nutné zlepšit legislativu a systém monitoringu. Na mezinárodní úrovni musíme často bohužel zdůrazňovat, že instituce, které se mají orientovat na podporu a implementaci opatření směřujícím k rovnosti žen a mužů, tak vůbec nečiní.

Na jaká témata by se do budoucna podle vašeho názoru mělo Lotyšsko a Evropská unie zaměřit? Do jaké míry vidíte jako možné zapojení Evropské ženské lobby do řešení těchto témat?
Z vlastní zkušenosti vím, že proces vstupu do EU nám poskytl příležitost zavést normy a opatření na podporu rovnosti žen a mužů. CEDAW (Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen) ani pekingská Platforma pro akci nejsou pro naše politiky důležitými dokumenty, na rozdíl od dokumentů, doporučení a nařízení EU. Každé nařízení zaměřené na podporu rovných příležitostí mezi ženami a muži tak i samotné téma rovnosti žen a mužů bylo pro nás kapkou čerstvé vody v poušti. V současnosti už máme možnost čerpat z fondů EU na projekty, v jejichž rámci je rovnost příležitostí jednou ze čtyř horizontálních priorit.

Věřím, že musíme pokračovat v práci na opatřeních, která se budou týkat vzdělávání, médií, všech forem násilí na ženách, včetně prostituce. EWL je skvělou sítí pro lobbying celé škály aspektů souvisejících s diskriminací žen, resp. mužů, na úrovni EU a pak i na národní úrovni jednotlivých členských a kandidátských zemích. EWL sdružuje více než 4000 organizací a mezinárodních sítí a je tak obrovskou základnou pro kampaně, jimiž dosahuje opravdových změn.

Děkuji.